Vratislav Habr

Scénograf Vratislav Habr se narodil 23. července roku 1928 v Hronově do rodiny Heřmana Habra, spolumajitele hotelu „Sokol“ na hronovském náměstí. Již v dětských letech jej přitáhla právě dostavěná budova nového Jiráskova divadla. Hotel Sokol, v té době byl doslova křižovatkou společenských kontaktů mnoha hostu, kteří si jej oblíbili, a to nejen hostů z řad hronovských občanů, ale i zejména „letních hostů“ z celé republiky. Dovolenkáři zde trávili své letní dny i s rodinami a Vratislav Habr měl tak jedinečnou možnost setkávat se s mnoha zajímavými lidmi, a to jak z obce herecké, tak i výtvarníků..Od mládí se vyznačoval plnější postavou, což mu vyneslo přezdívku „Kulda“, která s ním šla po celý jeho život. Pravidlem se stalo, že se většina tehdejších hronovských ochotníků scházela v hotelu Sokol, takže se vzájemně dobře znali. Od svých sedmi let byl také členem skautského oddílu, což mělo zásadní vliv na jeho životní postoje. Svou první scénický návrh realizoval pro skautskou besídku. Sestra Vratislava Habra se stala manželkou Ing. arch.Mráze, který se po příchodu do Hronova zapojil do činnosti ochotnického spolku a začal pro soubor připravovat zdařilé scénické návrhy. Dospívající Vratislav mu zvědavě koukal přes rameno a po čase se pokusil sám navrhnout divadelní scénu. Měl pro to jisté předpoklady, neboť v té době byl dobrým kreslířem. Za 2. sv. války se vyučil strojním zámečníkem u firmy Mach a Fišer. Po osvobození byl v roce 1946 přijat na Státní grafickou školu v Praze a po jejím absolvování pokračoval studiem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v letech 1950 až 1953. Jako novopečený učitel nastoupil do západočeského pohraničí. V padesátých letech to zkusil jako výtvarník scény v Klicperově divadle v Hradci Králové a byl přijat jako druhý výtvarník. Denně byl nucen dojíždět z Hronova do Hradce Králové, aby zůstal v denním styku s hronovskými ochotníky a svými scénickými návrhy velice zvýšil úroveň jejich divadelních představení. Po sedmi letech působení v Klicperově divadle přijal nabídku angažmá ve Státním divadle F. X. Šaldy v Liberci. Zde se významně přiučil u šéfa výpravy Ing. arch. Procházky. Po jeho odchodu v roce 1960 se stal šéfem výpravy sám. Oblíbil si práci pro operní scénu libereckého divadla. Navrhoval scény m operám Verdiho, Čajkovského, Dvořáka aj. Vytvořil mnoho scénickým návrhů a pracoval i na grafických úpravách divadelních publikací. Jako úspěšný scénograf byl zván ke spolupráci s jinými divadly v Čechách i v cizině. Opakovaně vystavoval na Pražském quadriennale jevištního výtvarnictví a divadelní architektury /1975, 1979/, na Národní přehlídce prací českých scénografů v Opavě /1977, 1981/. Samostatně vystavoval v roce 1977 v Liberci v Severočeském muzeu. Úzce spolupracoval s uznávanými umělci takových jmen jako byli režiséři M. Horanský, R. Málek , s výtvarníky J. Zrzavý, J. Sládek a jinými. V plném rozmachu tvůrčích sil jej zastihla oční choroba a pomalu ztrácel zrak. Velmi těžce, ale statečně, se smiřoval s tak nelehkým osudem, který jej připravilo o možnost pokračovat plnohodnotně na svém tvůrčím díle. Vratislav Habr zemřel ve věku 63 let v měsíci září roku 1991 v Liberci. Erkul