Louis Zámečník

Mezi zapomenuté české umělecké osobnosti jistě neprávem patří Louis Zámečník. Po jeho stopách pátral jeden z našich předních odborníků na prvorepublikové umělce – pan Ondřej Suchý. Díky jeho úsilí, které pátrání po zmizelých legendách věnuje, můžeme dnes pospojovat dohromady střípky, které jsou o houslovém virtuosovi Louisi Zámečníkovi dostupné. Známý je ročník narození. Louis Zámečník se narodil roku 1897. Je pravděpodobné, že v Praze, ale zde se pohybujeme bohužel jen v rovině dohadů. Nelze ani s jistotou tvrdit, jaké bylo jeho skutečné rodné křestní jméno. Nejčastěji se o něm hovoří jako o Louis Zámečníkovi, křestní jméno je v tomto případě s velkou pravděpodobností uměleckým pseudonymem. Za ním obvykle následuje jednopísmenná zkratka, která může znamenat skutečné rodné jméno. Vyskytují se variace Louis B. Zámečník či Louis D. Zámečník. Bohužel neznáme žádná fakta o umělcově mládí a jeho cestě za slávou. S největší pravděpodobností se však věnoval hraní na housle od útlého mládí. Ve 20. letech je patrná jeho stopa v pražském podniku Grado, kde vystupoval. V roce 1929 zakoupil od R. Randáska v Praze 2 „Bar u Myslíků“. V průběhu 30. let se Louis Zámečník hodně věnoval nahrávání gramofonových desek. Jeho hudební produkce vyšla převážně na deskách značky Ultraphon. Spolupracoval se slavným zpěvákem Oldřichem Kovářem, jehož hudebně doprovázel např. ve skladbě „Láska brány otevírá“, či „Až přijdeš zase“. Jeho hudba zní také z desek zpěváka Járy Pospíšila – písnička „Vzpomínka na Kupari“. Společně se svým orchestrem doprovázel i další populární zpěváky té doby – např. Petara Markoviče a jeho skladby „Nejkrásnější hvězdy hoří nad Splitem“ a „Daleko je moj Split“. Na výzvu pana Ondřeje Suchého se přihlásilo několik pamětníků, kteří mohli poskytnout informace o hudebním angažmá Louise Zámečníka po druhé světové válce. Na přelomu 40. a 50. let vystupoval v kavárně Mánes, kde účinkoval v rámci různých tanečních odpolední a večerů, velký úspěch sklízela Zámečníkova skladba „Kanárek“. Lze se opět jenom domnívat, že jako spousta prvorepublikových uměleckých osobností, i Louis Zámečník se později již neměl šanci uplatnit s ohledem na politické zřízení. Bližší informace však chybí. Panu Suchému se však ozval svědek, pan Vladimír Zedník z Prahy, který mohl poskytnout informaci o místě posledních let, kde Louis Zámečník žil. Pobýval v Podskalí, v přízemí rohového domu (Plavecká ulice č. 7). Starý pán trávil volné chvíle venčením svého pejska. Bohužel – to se mu stalo osudným. Psík zatáhl Louise Zámečníka do silnice, přímo pod projíždějící automobil. Legendární houslista těžkým zraněním podlehl. Stejný smutný konec měla o deset let dříve slavná legenda českého divadelnictví, herečka Andula Sedláčková. Pozn. aut: Děkuji panu Ondřeji Suchému za jeho článek „KULTURA: Jak jsem pátral po Louisi Zámečníkovi“, dostupný z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura-jak-jsem-patral-po-louisi-zamecnikovi-f4j-/p_kultura.asp?c=A090104_104335_p_kultura_wag, z něhož byly zveřejněné informace použity.