František Rachlík

Když se pozdější prozaik, dramatik a publicista František Rachlík narodil , byl jeho otec v okolí známým barvířským mistrem a organizátorem ochotnického divadla. Stalo se tak 16. září roku 1904 v Nymburku. Zde prožil František Rachlík své dětství, vychodil obecnou školu a od roku 1915 navštěvoval také reálné gymnázium Rachlík. V roce 1920 studium ze zdravotních důvodů přerušil a maturoval až v roce 1924 jako privatista. V této době se již pokoušel o texty písniček, říkanek a povídek. Pokusil se i o nasání své první hry. Pod titulem Hra o ničem, místní studenti hru nastudovali a představili i veřejnosti. Během vojenské základní služby František Rachlík dospěl k závěru, že jako literát musí mít vyšší humanistické vzdělání. Když se vrátil do civilu, začal studovat historii a filozofii, později dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1927 až 1929 souběžně absolvoval kurz pro knihovníky. V té době byl již členem výboru Svazu českého studentstva a založil Divadelní studentské ústředí. Svá studia nedokončil a od 1930 pracoval doma v barvířské dílně. Ve svém volnu napsal svůj první román Údolí cvrčků, který nevyšel tiskem. Od roku 1934 žil v Praze a byl zaměstnán nejprve v prádelně a později se stal prodavačem. Po roce si našel práci u společnosti pro stavební hmoty, ve které pracoval jako úředník až do roku 1937. Na doporučení Ivana Olbrachta v roce 1937 se stal tajemníkem nakladatelství Melantrich. Od roku 1939 byl necelé dva roky bez zaměstnání. V roce 1941 získal místo úředníka ve Svazu pro mléko a tuky. Krátce po osvobození byl v roce 1945 jmenován šéfredaktorem Vydavatelství ministerstva informací pro edici časopisů, propagačních a obrazových brožur a plakátů. Redigoval zde Knižnici národních umělců československých a časopis Svět v obrazech a další. Od 1950 byl dramaturgem a později společně s Janem Werichem uměleckým šéfem Divadla v Karlíně. Souběžně byl dramaturgem Divadla státního filmu až do roku 1953. Po roce 1954 žil jako spisovatel z povolání. V průběhu roku 1929 zahájil svou publikační činnost a publikoval zejména kulturně politické články v mnoha tiskových periodikách, např.: Dělnická osvěta, Světozor, Svět v obrazech, deníku Rudé právo, týdeníku Květy , Literárních novinách aj. Největšího úspěchu dosáhl František Rachlík již románovou prvotinou- I dejž to pámbu, holenkové v roce 1940 a krátce poté Pozdrav pámbu, pane Randák /1940/. V roce 1947 oba romány přepracoval a spojil v jeden svazek s titulem Pozdrav pámbu, pane Randák, a tohož roku došlo i k vydání. V roce 1943 napsal a vydal rozsáhlý dvousvazkový románový cyklus Balty čili Kobaltické pohádky. Obsahuje fantaskní příběhy antropomorfizovaných zvířat, které jsou přerušovány slovními hříčkami, glosami a také verši. Nejúspěšnějším románem Františka Rachlíka byl román Komedie plná lásky /1954/, ve které je hlavním hrdinou herecká legenda, herec Jindřich Mošna. Děj se rozvíjí na pozadí sílící české společnosti v druhé polovině 19. století. Rachlík se zabývá životními osudy Jindřicha Mošny a jeho vnitřní zápasy. Své dramatické pokusy z druhé poloviny 40. let, představované divadelními hrami: Kulový král /1948, i prem./, kterou přepracoval a vydal v roce 1967 pod názvem Lobo – Kulový král /rozmnož. 1967, hudba M. Ponc/; Tři doby pana Randáka /1949, i prem, spolu s J. Červeným/; Žižka. Hodina předjitřní /1950, prem. s tit. Hodina předjitřní, 1949, hudba V. Novák; s tit. Nejde o mrtvé!/; Ani ryba, ani rak /1950, i prem., s hudbou J. Červeného/. V průběhu padesátých let společně s T.Balkem napsal hru - Prodaná země /1952 i prem./prac. 1971/. V šedesátých letech se zaměřil na kratší prózy – Záměny /1963, sbírka povídek / a v posledním, zčásti autobiograficky založeném románu Oblázek /1969/: obsahující řadu milostných epizod, jako autor vydává zde svědectví citové rozvrácenosti své válkou postižené generace. František Rachlík zemřel 13. února roku 1980 v Praze, ve věku nedožitých 76 let. Erkul