František Kalivoda

František Kalivoda: Renesační bytost a jeden pokus o avantgardní kino. František Kalivoda se narodil v roce 1913 v Brně. Zemřel v roce 1971. Vystudoval obor architektury na brněnské vysoké technické škole. Můžeme si hned na začátku položit základní otázku, čím se vyznačuje člověk, kterého jiní označují za renesační bytost. Možná, že pouze jen tím, že jeho aktivity zasahují do mnoha oborů (U Františka Kalivody – to byla filmová publicistika, nakladatelská, redaktorská a vydavatelská činnost, byl typografem navrhujícím obálky časopisů i knih a také především architektem propagujícím moderní architektonické směry). V předválečném Československu se nabízí pouze jediné srovnání a tím byl Karel Teige. Jeho aktivity při vzniku avantgardních časopisů Ekran či Velehor a spolupráce s časopisem Index jsou dnes podrobně zpracovány*, ale jedna jeho aktivita stojí za zmínku. Tím byl jeho pokus o založení nezavislého kina v Brně, ve kterém budou promítány avantgardní filmy třicátých let. Jak sám popisuje ve své vzpomínce z roku 1957: ,,..Na Cihlářské ulici živořilo tehdy v té době malé kino brněnského Lehringesheismu ,,Jungenkino”. Vyhlédl jsem si jej pro svůj pokus a získal pro uskutečnění myšlenky dr. Huga Iltiše, ředitele německé lidové školy Volkschule. Přejmenoval jsem kino na studio a kino zahájilo provoz úspěšně. Žel právě tento úspěch spojený s finančním ziskem pro hospodářství německé vyšší školy lidové vedl její vedení k tomu, že zapomnělo na kulturně politické poslání a umělecké cíle, jež si vytklo a rozhodlo se k snažšímu a levnějšímu utváření programu..” V této souvislosti je zapotřebí upozornit, že v Brně se např. korzovalo odděleně brněnští Němci a Češi zvlášť, ale jak je vidět neplatilo vždy a za všech okolností, lidé kteří si mají co říci, se nerozdělují podle národnosti. Samotné takové rozhodnutí znamenalo získat přístup k někomu, kdo může zajistit příslušné filmy a získá i licenci k jejich promítání. Brno třicátých let nebylo zas tak veliké, aby se ti, kteří měli produkční firmu v oblasti filmového průmyslu, se neznali s jinými, kteří se intenzivně zajímali o propagaci filmu (Ačkoliv se František Kalivoda o tom, kdo mu mohl takto vypomoci, nikde ve své vzpomínce nezmiňuje, mohli jimi být např. vlastník brněnské pobočky Legia-Filmu Josef Hlinomaz a kontakt na představitele pražské pobočky Levé fronty, kterým byl Lubomír Linhart). Renesační bytosti se vždy vyznačují především silnou vůlí, i když mnohdy jejich pokusy neskončí vždy úspěšně. Nejdůležitějším vzkazem, který nám však zanechávají v toku času, je především odvaha nepodlehnout okolnostem a poměrům okolo nás. V případě Františka Kalivody to byl zájem o obnovu vily Tugenhat v její původní podobě ještě dva roky před vlastní smrtí. Periodika: Index – roč. 4,5,6 – 1932-1934. Měsíc. Literatura: Marhoulová, Zuzana (2004): František Kalivoda –organizátor brněnské avantgardy. Iluminace 10, č.4, s. 89-117. Kalivoda František(1957): Levá fronta a začátek vzpomínání okolo filmu v Brně. In: Index. Vzpomínkový sborník Bedřicha Václavka. Muzeum dělnického hnutí brněnska, s. 43-50. Zpracoval: POlYEKRAN