Rudolf Petershagen

Důstojník německého Wehrmachtu Rudolf Petershagen je známý jako voják především tím, že v roce 1945 předal bez boje sovětským vojskům německé město Greifswald (v dnešní spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko), aby ho uchránil před bombardováním. Pocházel z rodiny obchodníka, narodil se v Hamburku 4. června 1901. Už jako maturant se stal příslušníkem jednotek svobodného sboru (Freikorps) „Sturmbataillon Schmidt“, které se staly brzy na to součástí německých ozbrojených sil. V roce 1924 získal hodnost poručíka (Leutnant), v roce 1934 nadporučíka. V roce 1935 si vzal dívku ze šlechtických kruhů Angeliku von Lindequist (1909–1995) z Postupimi. V roce 1938 se účastnil obsazování Československa Německem, o rok později získal hodnost majora. Války se účastnil na německé straně v Polsku, na Balkáně a také v Rusku, kde byl dokonce vyznamenán rytířským křížem. V bojích u Stalingradu byl těžce zraněn a dostává se do vojenské nemocnice v německém Greifswaldu. Protože už nebyl schopen bojů na frontě, je jmenován 1.5. 1945 velitelem města Greifswaldu. V té době se utvořila kolem rektora greifswaldské univerzity Prof. Dr. Carl Engela (1895-1947) skupina lidí, kteří připravovali předání města sovětským vojskům bez boje. Podařilo se jim pro jejich plány získat i R. Petershagena. K předání města bez boje opravdu došlo a město se zničujícímu bombardování vyhnulo. Rudolf Petershagen jako důstojník Wehrmachtu se samozřejmě dostává do sovětského zajetí, z něhož je v roce 1948 propuštěn a vrací se zpět do Greifswaldu, aby se účastnil budování města ve vznikající NDR (existovala v letech 1949-1990). Poté působil v politické straně NDPD (Nacionálně-demokratické straně), která byla stranou středního stavu a jejími členy byli i "napravení" důstojníci Wehrmachtu. V roce 1950 je zvolen členem městské rady Greifswaldu a brzy poté krajským radním na ostrově Usedom v Baltském moři. O rok později se ale stává obětí „studené války“ a je během cesty do západoněmeckého Mnichova uvězněn americkou tajnou službou za špionáž. Během výslechů mu byly dokonce vyraženy zuby a ve vězení onemocněl plicní a srdeční chorobou. Jeho žena byla terorizována a při cestě do Západního Berlína (kam byla vlákána) se jen s obtížemi dostává zpět do NDR. Přestože americký vojenský soud nenalezl žádné důkazy pro špionáž, byl R. Petershagen odsouzen k 2x šesti letům vězení, z nichž 4 roky strávil v Mnichově, Landsbergu a Straubingu. Pod slibem svobody a vysoké penze na něj americké tajné služby naléhaly, aby se vrátil do NDR. Tuto možnost však Petershagen odmítl a raději snáší utrpení ve věznici. Po návratu do NDR v roce 1955 získává čestné občanství města Greifswaldu a sepisuje svou autobiografii pod názvem „Gewissen in Aufruhr“ (Vzpoura svědomí), která byla v roce 1961 zfilmována ve východoněmeckých filmových studiích DEFA jako 5dílný televizní seriál později upravený i pro promítání v kinech jako dvoudílný film. R. Petershagen zemřel v Greifswaldu 13. dubna 1969.