Zuzana Vrbová

Zuzana Vrbová (* 7. 1. 1951) česká zpěvačka a účinkující v zábavných pořadech. Vlastně tyto profese jsou vztaženy do jejích dětských let, kdy byla hvězdou Semaforu. Vystupovala spolu s Jiřím Suchým a dalšími zpěváky české populární hudby. Proslavil ji hit Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko. Zuzana Vrbová se narodila v Praze. K divadlu Semafor jí dostal její strýc Jiří Vrba, který v populárním zařízení pracoval. Tehdy hledali malou holčičku pro představení podle Ludvíka Aškenazyho Ukradený měsíc. Strýc ji vzal na konkurs a vyšlo to. Z této výhry rodiče malé Zuzanky nebyli nijak nadšení. Svět divadla byl pro ně cizí záležitostí. Ale nakonec se s tím smířili. Postupem času se Zuzana objevovala i v televizi. Hodně hrála a zpívala. A dostavil se už zmíněný šlágr o Sluníčku, co by mělo popojít maličko. Když se natáčela televizní verze této písničky, tak už Jiří Suchý nemohl na obrazovku a tak jej ve filmovém klipu nahradil Darek Vostřel. V divadle Semafor působila dva roky. Nahradila jej scéna Vinohradského divadla. Zde vytvořila roli chlapečka v Anně Karenině. Maminku ji hrála Vlasta Chramostová (alternovala Jiřina Švorcová). Během různých angažmá vystudovala gymnázium. Divadlo ji uchvátilo, a tak se v roce 1969 pokusila dostat na DAMU. Neuspěla. Dostala se však na filozofickou fakultu a začala studovat obor čeština – dějepis. Ve stejné době hrála ve Figarově svatbě na prknech divadla S. K. Neumanna. Na škole poznala i svého budoucího životního partnera. Ve čtvrtém ročníku se jim narodila první dcera. Po státních zkouškách šla učit na zdravotnickou školu. Aby se vyhnula studiu na VUMLu, raději podruhé otěhotněla. Později si udělala aprobaci na psaní na stroji. Ve škole tak učila tři předměty a k dalšímu studiu už sama nadřízenými nebyla nucena. Po dvaceti letech praxe kantořiny tuto profesi opustila. Padla na ní profesní krize. Neviděla smysl v tom, co žákům vykládá a neviděla ani smysl v požadavcích na studenty. Následovala krátká praxe v televizním zpravodajství. Pracovala také v Divadelním ústavu či v redakci Tanečních listů. Po tomto putování po různých pracovních místech se vrátila ke kantořině. Dva roky učila češtinu cizince na Karlově univerzitě. I tuto vysokoškolské zařízení opustila, aby se „dala na volnou nohu“. Její dcery se jmenují Barbora a Tereza. Z televizních inscenací, které natočila lze zmínit např. Timur a jeho parta.