Nadia Sibirskaïa

Francouzská herečka Nadia Sibirskaïa disponovala nevšedním půvabem, který vhodně zapadal do němé éry, díky manželovi, který byl významným režisérem, si pak ještě několik menších rolí zahrála i ve třicátých letech, celkově její kinematografie v meziválečném období zahrnuje něco málo přes dvacet titulů. Narodila se v městečku Redon v severofrancouzské Bretani jako Germaine Lebas, ruský pseudonym přijala až po sňatku s Dimitrim Kirsanoffem krátce po první světové válce. Umělci z ruské exilové komunity měli tehdy ve Francii dobré renomé, jako manželka ruského režiséra tedy Germaine zvolila příhodné umělecké jméno Nadia Sibirskaïa. Pro svého manžela Dimitri Kirsanoffa byla zpočátku hnacím motorem, múzou, později i spoluautorkou jeho uměleckých experimentů. Jejich první společný film IRONIE OSUDU (L’ironie du destin, 1923) natočili ve vlastní produkci, další projekt MÉNILMONTANT (1926) patří dnes díky avantgardním filmařským postupům do zlatého fondu francouzské kinematografie. V obou zmíněných filmech hrála Nadia Sibirskaïa hlavní ženské role, a i když se později v soukromém životě rozešli, natočili spolu ještě filmy DESTIN (1927) a SABLES (1929). Na počátku zvukové éry hrála Nadia Sibirskaïa ještě hlavní roli ve filmu MALÁ LISE (La petite Lise, 1930) později významného režiséra Jeana Grémillona. Zmínku si pak zaslouží tři filmy natočené se slavným Jeanem Renoirem. V propagandistickém snímku ŽIVOT PATŘÍ NÁM (La vie est à nous, 1936) byla v roli Ninette partnerkou Juliena Bertheau. V hodnotném filmu ZLOČIN PANA LANGA (Le crime de Monsieur Lange, 1936) byla jako pradlena Estelle jednou z partnerek titulního hrdiny (René Lefèvre). Naposledy s Jeanem Renoirem točila i u nás uvedený historický film MARSEILLAISA (La Marseillaise, 1936), kde hrála venkovskou dívku Louison spojenou se svobodným zednářem Bomierem (Edmond Ardisson). Kromě Renoira i dalších režisérů znovu pracovala i se svým bývalým manželem, význam jejích rolí ale výrazně poklesl a v dalších Kirsanoffových filmech se mihla jen ve vedlejších úlohách (FRANCE DE PORT, 1937; ČTVRŤ BEZ SLUNCE – Quartier sans soleil, 1939). S ohledem na osobní i profesní vazby na Renoira a Kirsanoffa se Nadia Sibirskaïa po dobu druhé světové války držela pro jistotu v ústraní, v roce 1945 pak natočila jeden krátký film, na další hereckou kariéru ale rezignovala. Zemřela v rodné Bretani, v přímořském letovisku Dinard, 14. července 1980 v nedožitých osmdesáti letech.