Yoshio Sugino

Yoshio Sugino se narodil 12. prosince 1904 ve vesnici Naruto. Jeho předci, rodina Suginů, byla pověřena správou vesnice s právem používat rodové jméno a nosit meče. Ještě za jeho dětství se celá rodina přestěhovala do Tokia. Svoji nadměrnou energii, dnes by se řeklo hyperaktivitu, začal v období dospívání směřovat do sportu. Na univerzitě Keio, kterou začal navštěvovat v roce 1918, se zabýval různými bojovými sporty, judo, kendo, kyudo, věnoval se i sumu, veslování a střelectví. Postupem času však převládlo judo, ve kterém, pod vedením mistra Kunisaburo Iizuky, držitele 8. danu, dosáhl, i přes svůj malý vzrůst (159 cm), úspěchu na mnohých turnajích a dosáhl úrovně 4. danu. O technice a stylu diskutoval i se samotným zakladatelem juda Jirorem Kanem. Po studiích se stal bankovním úředníkem v Taipei. Záhy na to se oženil a stal se otcem syna, jeho manželka však zanedlouho potom zemřela. Později se oženil podruhé a z tohoto svazku vzešlo dalších šest dětí. Zklamán nedostatečným kariérním postupem se Sugino vrací do Japonska, kde si 15. září 1927 otvírá v Kawasaki vlastní školu bojových umění (dojo) a v souvislosti s tím i kliniku zaměřenou na léčení zlomenin. Svoje zdokonalování však nezanedbával. Postupně začal opouštět judo a začal se věnovat tradičnímu japonskému bojovému umění (kobujutsu), boji se zbraněmi ve stylu Tenshin Shoden Katori Shinto-ryu, který dává hlavní důraz na boj s mečem. Přes některé problémy nakonec docílil toho, že se tento styl začal vyučovat i v jeho škole. Úspěšný byl i jako léčitel na svojí klinice, kdy ho za jeho schopnosti začali uznávat i klasičtí doktoři. Jelikož si založil školu ve svých 22 letech, nechal si narůst plnovous aby tak dosáhl důstojnosti a respektu u svých žáků. V roce 1928 předváděl svoje umění, společně se svým mistrem Ichizo Shiinou, na slavnostech v císařském paláci. Od této doba se začíná věnovat i stylu Yoshin-ryu jujutsu. Od počátku třicátých let, na popud zakladatele aikido Moriehe Ueshiby, i stylu aikido, které v roce 1935 začal vyučovat i na své škole. Během války působil v týlu a přímých bojů se neúčastnil, což ocenil až v průběhu dalšího života. Ke konci války, z obavy před bombardováním, odešel s rodinou a svými žáky do Fukushimy, kde pokračoval ve výuce a ošetřoval raněné vojáky. Po válce se vrací do Kawasaki, a navázal zde, i přes přísný zákaz výcviku bojových umění, na svoji předchozí činnost.Za několik let byl zákaz zrušen a Sugino, v roce 1950, otevírá novou budovu školy, vedením kliniky pověřuje jednoho ze svých žáků, a sám se již věnuje pouze studiu bojového umění a jeho výuce. Svým uměním si vysloužil mnohá, ty nejvyšší, ocenění, titul Hanshi v Kobudo (1966), 10. dan Kobudo (1981) atd. Jako poradce k filmu byl poprvé přizván v roce 1937, na filmu Abe ichizoku (r. Hisatora Kumagai, 1938) se podílel na choreografii bojových scén. Od filmu Rashomon (r. Akira Kurosawa, 1950) se jako poradce a choreograf podílel na většině Kurosawových filmech se samurajskou tématikou. Zásluhou realističnosti a věrohodnosti akčních scén které vytvářel, má i on podíl na úspěchu těchto filmů. Při práci pro film se spřátelil i s dvorním hercem Kurosawových filmů, Toshiro Mifunem, který stal jeho žákem. Znalost skutečného bojového umění využil Mifune ve svých filmech a vysloužil si tím přídomek, nejlepší filmový samuraj všech dob. I přes zdravotní komplikace, v jeho 91 letech, vyučoval Yoshio Sugino své žáky až do konce života. Po jeho smrti, 13. června 1998, převzal vedení školy a tradice jeho syn Yukihiko