Sergej Filippov

Sergej Filippov se narodil v Saratově do obyčejné dělnické rodiny. Jeho táta byl automechanik, maminka švadlena. V roce 1929 na základě doporučení učitelů, jel Filippov do Moskvy a tam chtěl vstoupit do baletní školy při Velkém divadle. Po příjezdu do hlavního města se dozvěděl, že přijímací zkoušky byly ukončeny a na radu dobře informovaných lidí, se odebral do Leningradu, kde chtěl vstoupit do tamní baletní školy. Ke vší smůle se situace opakovala, neboť ročník již byl uzavřen. Co teď? Nuže: náš hrdina nezoufá a podává si přihlášku do nově otevřené Estrádně-cirkusové školy. Po ověření jeho dokumentů si již Filippov může vydechnout, neboť je přijat! Pedstavitelé této školy, líčili svým studentům skvělé perspektívy, které na sebe nenechají dlouho čekat a rozprostírali před nimi skvělou budoucnost, jaká je čeká po ukončení školy. To pro Filippova nastalo v roce 1933. Byl přidělen do skupiny opery a baletu.Kariéra v baletu skončila velice záhy, neboť mladý adept Filippov onemocněl,což byl pro jeho ochoření ohleduplné slůvko, neboť Filippova skolil přes jeho mládí infarkt, a dá rozum, že s baletní kariérou byl ámen. Nezbylo mu nic jiného, než jít tam, kde to pro jeho zdravotní stav nebude tak náročné. Nastoupil do Estrádního studia, bylo to kulturní zařízení, kde začínající umělec se velmi dobře uvedl, a tam si jeho nadání všiml Nikolaj Pavlovič Akimov a nabídl nadějnému hercovi, aby nastoupil do Leningradského divadla Komedie. I stalo se. Tam hrál převážně role komediálního charakteru a dlužno říci, že tam se cítil náš hrdina jako ryba ve vodě.Jako balsám na jeho zraněné srdce působilo veselí, které svými replikami vzbuzoval u publika. Filippov by v sedmém nebi. Bylo to jen otázkou času, kdy si pro něj příjdou filmaři.Ten okamžik nastal v roce 1937. Filmový debut Sergeje Filippova se konal ve filmu "Za sovětskou vlast“ nebo též nazvaného "Pád Kimasova jezera", kde si zahrál malou roli Finna. Pak filmy následovaly jeden za druhým: "Voločajevské dny" (1937), "Členka vlády" (1939), "Spiknutí" (1939), Jakov Sverdlov (1940), "Nová dobrodružství Švejka (1943)," Neklidné hospodářství "(1946)," Popelka "(1947). V těchto letech bylo opravdových komiků jako šafránu a tak byly nabíledni, že Filippov patřil k nesporné špičce v tomto filmovém odvětví. Na komediální scéně se těšil velké oblibě mezi diváky. Velikost Filippova talentu se nejzřetelněji ukázala v roce 1950. Kdo by si nepamatoval jeho Kazimíra Almazova ve filmu "Krotitelka tygrů" a Lektora z "Karnevalová noc"? V roce 1965 se Filippov podrobil vážné operaci, při které mu byl odstraněn mozkový nádor. Ale zdálo se ,že nemoc nebude mít žádný vliv na jeho herecké výkony – a předpoklad byl správný, neboť hraje ještě v mnoha filmech. Například Kusa Vorobjaninova v komedii režiséra Leonida Gajdaje "Dvanáct křesel" (1971) nebo švédského velvyslance ve filmu "Ivan Vasiljevič mění povolání" (1973). V roce 1980 Sergej Filippov, kvůli zdravotním problémům ukončil téměř všechny profesní aktivity. Nicméně stojí za zmínku například role Chjuvjarinena v komedii režiséra Leonida Gajdaje "Při zápasech" (1980) a malá role pacienta ve filmu "Psí srdce " (1988). V posledních letech svého života se cítí Sergej Filippov velmi osamělý. Po smrti svojí manželky Antoniny Golubevové v roce 1989, se jeho opuštěnost ještě násobí. Nemoci se rapidně zhoršují. Nakonec Sergeje Filippova o život připravuje či od života osvobozuje rakovina plic. Stalo se to 19. dubna 1990.Herec milovaný a uctívaný je pohřben na Severním hřbitově v Sankt-Peterburgu . Jak lze vidět na přiložených snímcích, místo hercova posledního odpočinku není zdaleka tak opuštěno, oproti tomu, jak se cítil samotný Filippov...