Rudolf Zamrzla

Neprávem opomíjený český hudební skladatel a prvé řadě dirigent Národního divadla, Rudolf Zamrzla, se narodil v Rokycanech u Plzně 21. ledna roku 1869. Byl též hudebním pedagogem. Dílo Rudolfa Zamrzly by si zcela jistě zasloužilo výraznější literární zmapování včetně jeho osudů. Z dostupných pramenů se k osobě skladatele dovídáme, že studoval na konzervatoři v Praze. Na přelomu 19. a 20. století jeho kročeje vedou až do Ruska, kde působil jako kapelník. Od roku 1902 se jméno Rudolfa Zamrzly objevuje v dějinách Národního divadla, kde - jak již je výše řečeno - vykonává činnost dirigenta orchestru. Souběžně se věnuje i činnosti pedagogické na pražské konzervatoři. Zde pro interpretaci hudební nauky často používá díla významných skladatelů Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Rudolf Zamrzla je autorem řady děl, kam se řadí např. "Jidáš iškariotský", "Východní suita", "Svatební noc", "Symfonie g moll", dále sem patří symfonická báseň "Eleonora". Je též autorem několika cyklů písní a klavírních skladeb. Opominout nelze ani jeho spolupráci s pěvkyní Emou Destinnovou, na jejíž libreto složil a společně s operou Národního divadla nastudoval slavnostní dílo "Libušino proroctví". Toto provedení se uskutečnilo na Vyšehradské skále a postavu Libuše zpívala samozřejmě právě Ema Destinnová. Rudolf Zamrzla zemřel v Praze 4. února roku 1930. Místem jeho posledního odpočinku jsou Olšanské hřbitovy, jeho náhrobek je zdoben pravoslavným křížem a skladatelovým portrétem. Potrétní reliéf je velmi kvalitní práce vzdávající hold skladatelově tvorbě, jméno autora busty však v pramenech zachováno není.