Jan Foll

Narodil se v Pardubicích v roce 1951, odkud se vydal po ukončení středoškolského studia do Prahy a studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy - obor filozofie a dějepis, ukončil v roce 1975. Již od roku 1974 pracoval v Ústřední půjčovně filmů Praha jako redaktor filmových titulků. V letech 1990 až 1992 si vyzkoušel práci dramaturga v Československé TV, studio Praha. V této době již dával přednost filmové kritice a publikační činnosti, což bylo rozhodující pro jeho další profesní volbu. Od roku 1992 byl redaktorem Lidových novin až do roku 1997. Po roce 1997 je nezávislým publicistou. Soustavně spolupracuje s časopisy Týdeník, Literární noviny, Respekt nebo Mladou frontou Dnes. V roce 1989 vydal menší monografii o Miloši Formanovi. Knižní titul Deset tváří/1999/představuje rozhovory s osobnostmi z televizní obrazovky. Přispěl do sborníku Věra Chytilová mezi námi /2006/. Má výrazný dramaturgický podíl na Febiofestu. Jako filmový kritik si také sám vyzkoušel, jak chutná herecký chlebíček, když si zahrál v menších rolích novináře nebo rybáře ve filmech - Nemocný bílý slon /1990/, Byli jsme to my? /1990/, Kouř /1991/, Kamenný most /1996/, v hraném dokumentu V centru filmu - V teple domova /1998/, Mňaga - Happy End /1997/, Rok ďábla /2002/. Herecký debut si odbyl v psychologickém filmovém dramatu Pavučina /1987/ rež. Zdeňka Zaorala v roli Ivana. Erkul