Jarmila Krulišová

Jarmila Krulišová pocházela z Jičína, kde také vystudovala gymnázium, bez herecké průpravy začala po válce hrát v oblastních divadlech v Ústí nad Labem (1945) a Mladé Boleslavi (1945-1948). V letech 1948-1989 byla členkou činohry Národního divadla v Praze. Během více než čtyřicetiletého angažmá na naší první scéně sehrála desítky rolí, přičemž začínala lyrickými postavami křehkých milovnic (Josefína, Tři sestry, Višňový sad), postupem času se přehrála do dramatických úloh (Tramvaj do stanice Touha, Anna proletářka, Maryša), mezi její nejlepší jevištní výstupy patřila Emilia v Othellovi, díky širokému rejstříku hereckého projevu se ale uplatnila i v komickém žánru. Za roli baronky Glembayové ve hře Páni Glembayové obdržela v roce 1977 divadelní cenu Jaroslava Průchy. Film měl v herecké kariéře Jarmily Krulišové poměrně podružnou úlohu. Před filmovou kamerou stála poprvé jako Klečková v dětském filmu ZELENÁ KNÍŽKA (1948), její další role manželek a maminek se ale dají spočítat na prstech jedné ruky. Hrála například ve filmech JAN HUS (1954) nebo LÁSKA NEBESKÁ (1964). Koncem 60. let začala spolupracovat také s televizí, objevila se v několika televizních seriálech a inscenacích, normalizační televize jí pak poskytla ve srovnání s filmem poměrně velký počet rolí v tendenčních kusech (LIDÉ NA KŘIŽOVATCE, 1971; MUŽI JDOU VE TMĚ, 1975; HISTORIE ZAČÍNÁ POD KAŠTANY, 1979), menší role ztvárnila také v seriálech MY Z KONCE SVĚTA (1975), DYNASTIE NOVÁKŮ (1982) nebo MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ (1984). Její poslední rolí na filmovém plátně byla postava zatrpklé hraběnky v historickém snímku ČAS LÁSKY A NADĚJE (1976). Více příležitostí než film a televize přinesl Krulišové rozhlas, kde se uplatnila především v antických hrách, ale i v domácích klasických dílech jako Fidlovačka nebo Radúz a Mahulena, účinkovala také v nekonečném seriálu Jak se máte, Vondrovi? Působila také pedagogicky, v letech 1949-1954 a 1973-1990 byla odbornou asistentkou herecké výchovy na DAMU. Ocenění za její hereckou práci se jí dostalo v čestných titulech Zasloužilá členka Národního divadla (1963) a Zasloužilá umělkyně (1973). Manželem Jarmily Krulišové byl herec Vítězslav Vejražka (1915-1973), jejich syn David Vejražka (*1955) je též hercem. Jarmila Krulišová zemřela v Praze 27. ledna 2006 ve věku 83 let.