Ema Hrubá

Dnes již zapomenutá herečka Ema Hrubá, provdaná Borová, zanechala v českém filmu stopu v podobě pouhých dvou rolí, i když jedna z nich byla hlavní. Ema Hrubá pocházela z Pardubic, kam se později krátce vrátila jako herečka, její profesionální začátky jsou ale spojeny s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích (1928-1929), dvě sezóny pak odehrála v pražském divadle Uranie (1929-1931), na další tři roky se potom vrátila do Budějovic (1931-1934). Druhou polovinu třicátých let strávila na jevišti Českého divadla v Olomouci a také v rodných Pardubicích ve Východočeském divadle. V této době také dostala svou první a jedinou velkou hereckou příležitost ve filmu, když ji režisér Václav Binovec obsadil do hlavní role Míry Tobišové, podváděné manželky bankovního ředitele, v nenáročném sentimentálním příběhu DRUHÉ MLÁDÍ (1938), natočeném na motivy ženského románu Klekání. Diskutabilní kvality tohoto díla podrobily přísné kritice již tehdejší recenze, film propadl i u diváků a skepticky se o něm později vyjádřili i někteří zúčastnění herci, například Adina Mandlová. Nicméně právě Mandlová zůstává jediným magnetem a důvodem, proč film dodnes příležitostně nachází své místo v televizním vysílání. Na počátku okupace se Ema Hrubá znovu dostala do Prahy a setrvala zde jedenáct let. Do konce války hrála opět v Uranii (1940-1945), po osvobození pak našla útočiště na nově zřízené scéně Divadla 5. května, po jeho zrušení byla členkou hereckého souboru Divadla filmového studia. Právě tehdy se znovu dostala k práci před filmovou kamerou a v historickém dramatu REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949) ztvárnila manželku Františka Palackého. Hereckou dráhu zakončila v Městském divadle v Kladně, kde působila v letech 1951-1964. Po odchodu do penze se na ni zcela zapomnělo, takže dnes ani nevíme, kdy zemřela.