František Hanzlík

František HANZLÍK (* 1. 12. 1914 Praha, † 8. 5. 1995 Praha) – herec; otec herce J. Hanzlíka. Začínal v polovině 30. let u Východočeské společnosti a delší dobu hrál v Divadle pražských předměstí (1936–44). První poválečnou éru strávil na oblastních scénách v Českém Těšíně, Kolíně a Kladně. Od konce 40. let působil na jevištích pražských kabaretů (Alhambra, Kabaret u Tomáše, Šantán u Prašné brány). Poprvé se filmování zúčastnil až ve zralém věku, kdy spolu se synem debutoval v psychologickém snímku Zdenka Sirového Finský nůž (1965). Menší úlohy si zahrál ještě ve filmech Slasti Otce vlasti (1969), Jeden z nich je vrah (1970), Na kolejích čeká vrah (1970), Robinsonka (1974), Lásky mezi kapkami deště (1979) a Citlivá místa (1987). Naposledy se plátně objevil jako vlídný vousatý stařec-muzikant pan Lukášek ve smutné komedii V. Drhy Dotyky (1988). Až „na stará kolena“ se objevil i na obrazovce, a to v několika seriálech (Malý pitaval z velkého města, 1992; Dynastie Nováků, 1982; Slavné historky zbojnické, 1985; Dobrodružství kriminalistiky, 1989). Zdroj: Miloš Fikejz a František Honzák, Český film: Herci a herečky, www.http://libri.cz