Viktorín Kornel ze Všehrd

V pořadu „Kalendárium“, který již spoustu let na obrazovce České televize uvádí Saskia Burešová, byl mezi mnoha českými i světovými významnými osobnostmi věnován také prostor českému humanistovi Viktorínovi Kornelovi ze Všehrd. Tento univerzitní mistr byl původem měšťan. Na svět přišel v Chrudimi někdy kolem roku 1460 – přesné datum jeho narození není známo. Do českých dějin literárních vešel jako představitel české humanistické literatury. Jedná se o společensky významnou dobu od poloviny 15. století do počátku 16. století. V literárních dílech té doby se objevují náboženské otázky, ustupuje typická latinská tvorba a nová literatura je zaměřena směrem vědeckým. Z prostor klášterů se četba šíří mezi nového čtenáře a tím je měšťan. Období humanismu je obdobím vzdělanosti a rozšiřování všeobecného rozhledu. Typickým představitelem tohoto období byl právě Viktorín Kornel ze Všehrd. Viktorín Kornel ze Všehrd studoval na pražské artistické fakultě, kde roku 1483 získal titul mistra. Posléze mohl již sám začít přednášet na univerzitě. Pro své výjimečné nadání se již roku 1484 stal děkanem Pražské (pozdější Karlovy) univerzity. Roku 1487 přešel Viktorín Kornel ze Všehrd z Pražské univerzity k Zemským deskám a začal se věnovat právnické tvorbě. Právnické otázky se objevují také v jeho knihách, z nichž zřejmě nejznámější je dílo „Knihy devatery“ (plným názvem: „O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery“). V této publikaci podporuje měšťanstvo v zápase měst a šlechty a taktéž hovoří o českých zvycích. Dále pak porovnává tyto zvyky s římským právem. Není tedy divu, že tímto dílem si popudil vysokou šlechtu. „Knihy devatery“ jsou rozděleny do tří částí: V části první se pojednává o vyšších soudech zemských, v části druhé se autor zaobírá výkladem soukromého práva a v části třetí věnuje prostor řízení u Zemských desek. První tvorba Viktorína Kornela ze Všehrd byla latinská. Později již psal téměř výhradně česky. Věnoval se také tvorbě překladatelské (překlad do češtiny „Knihy o napravení padlého“, autorem je Jan Zlatoústý). U Zemských desek v úřadě právnickém působil do roku 1497, posléze byl z tohoto úřadu odvolán Vladislavem Jagellonským z již zmíněného důvodu popuzení si vyšší šlechty svým dílem „Knihy devatery“. Důvodem Viktorínova odvolání byla zřejmě obava panovníkova, aby V. Kornel nezveřejnil další fakta ze zápisů v Zemských deskách, která by mohla nějak poškodit autoritu královského stolce. Zbytek života strávil Viktorín Kornel ze Všehrd v ústraní a o jeho životě není takřka nic známo. S největší pravděpodobností se věnoval další překladatelské činnosti. Obdivoval mj. antickou literaturu, z níž čerpal náměty pro své překladatelské práce. Datum skonu Viktorína Kornela ze Všehrd však zaznamenáno v historických análech bylo – zemřel na mor v Praze 21. září roku 1520.