Recenze: Kde zpívají raci

 

 

Močál není bažina! Jenže vyprávějte mu to, když je mrtvý. Kdo je mrtvý? Chase Andrews je mrtvý. Našli ho močálové oblasti pod hasičskou věží, ze které se zřejmě zřítil. Otázka zní, jestli vlastním počínáním, anebo cizím přičněním. Píše se rok 1969, takže lidé jsou tuplem senzacechtiví, xenofobní, předsudky mající, drbům věřící a tím pádem nepříliš chytří. Podezření tedy automaticky padne na Kyu Clarkeovou, jež je v okolí města Barkley Cove známá též jako „Dívka z bažin“. Policie ji dostihne při snaze utéct. Takže putuje rovnou za katr, kde ji navštíví právník, kterého dlouho zná a který ji chce pomoct. Dosud však úplně nebyl seznámen s jejím příběhem, takže mu ho bude muset převyprávět …

Její otec-hrubián postupně vyštval matku i Kyiny sourozence, včetně bráchy Jodieho (že bychom na první pohled řekli, že je to spíše ženské křestní jméno, asi vůbec nemusíme řešit, jelikož herečka Michael Hyatt, která ztvárňuje afroamerickou prodavačku a Skokanovu manželku Mabel, má – jak vidno – pro změnu spíše mužské). Každopádně holčička zůstala v domečku v unikátní oblasti sama, pročež se naučila lépe vnímat přírodu a využívat její dary. Sice se nenaučila komunikovat se zvířátky a ovládat je jako Sheena, ale zase je hezké, že nemá potřebu se matce přírodě zavděčovat lidskými obětmi …

Ona kupříkladu taková potřeba vyvolat déšť v těchto končinách opravdu není nutná – v močálech je přece mokra dost. My si díky tomu užijeme řadu nádherných lokací, kterými tvůrci zároveň trochu naběhli čertovi na vidle, protože díky počinům jako Oklamaný víme, že taková místa se v daleko větší míře, než v Severní Karolíně, nacházejí v Louisianě, kde se nepřekvapivě také natáčelo. Nutno dodat, že po celou dobu nenatrefíme ani na Bažináče (aka Swamp Thing), ani na Gill Mana (aka Netvor z Černé laguny). Na netradiční živočichy se ale svým způsobem dostane, protože hlavní hrdinka o nich chystá vydat knížku.

 

 

Nebyla by schopná ji stvořit nebýt Tatea, kterého potkávala osamoceného v močálech už od útlého věku. Chvíli to vypadalo, že je jediná, kdo ho vidí. Nicméně v Kde zpívají raci se na nadpřirozené jevy či imaginární kamarády fakticky nehraje. Tate naučí Kyu ji číst a psát. Jenže kartami zamíchá skutečnost, že je vlastně šprt, byť zároveň také hodný a slušný člověk. Chase byl docela jiný – arogantní, namyšlený frajírek, jemuž lhaní nedělalo sebemenší problém, protože díky němu mohl sbalit prakticky kteroukoli kočku z města (a jeho okolí). Od prvního momentu jeho falešnost tušíme, na rozdíl od hlavní hrdinky.

Že se o jednu ženu, potažmo dívku, ucházejí dva chlapci, není v historii kinematografie nic neobvyklého. Ačkoli v žádné jiné romanci jeden nepřipomínal Biffa z Návratu do budoucnosti, zatímco druhý nechal vzpomenout na Dawsona Leeryho z Dawsonova světa. Jinak se při této pozdější zápletce „dva na jednu“ vybaví série Twilight či Hunger Games, avšak právě romantický žánr zapříčiní, že na mysl přijdou i díla natočená podle knih Nicholase Sparkse. Ta vyžadovala nejen kvalitní obsazení, ale i citlivou režii. Kde zpívají raci je film, který vládne obojím. Pranic nevadí, že nejzvučnější jméno patří Davidu Strathairnovi (Divoká řeka, Dobrou noc a hodně štěstí, Lincoln). Sympatická Daisy Edgar-Jones tenhle počin spolehlivě utáhne, přestože její role nebyla vůbec jednoduchá, byť to tak možná na první pohled může vypadat.

 

 

Ještě větší překvapení představuje precizní režie Olivie Newman, protože není pochyb, že pokaždé přesně věděla, co chce. A také, což je ještě důležitější, věděla, jak toho dosáhnout. Na filmu je rozhodně znát, že se obklopila ženami, i co se dalších klíčových postů týče, včetně tedy autorky knižní předlohy Delie Owens, scenáristky Lucy Alibar (Divoká stvoření jižních krajin), producentky Reese Witherspoon nebo zpěvačky Taylor Swift pro song „Carolina“. V žádném případě to neznamená, že by  si mužští diváci, kteří do kina doprovodí svoje manželky či přítelkyně, nemohli Kde zpívají raci užít. Na rozdíl třeba od Úkrytu v ZOO a Mulan od Niki Caro, tady je ženský pohled rozhodně maximálně vítaný a ku prospěchu.

Kde zpívají raci je film, jehož největší slabinou jest zakomponování toho milostného trojúhelníku. A vlastně i forma retrospektivy, kdy hlavní hrdinku postupně poznáváme před jejím soudem. Daleko zajímavější by bylo věnovat se čistě té detektivní zápletce, a také Kyině (ve skutečnosti se jmenuje Catherine) zálibě v přírodovědě. Taková Dian Fossey, resp. Sigourney Weaver, v Gorilách v mlze taky neprožívala žádnou osudovou lásku k bytosti stejného živočišného rodu (nikoli řádu!), a přesto vzniknul velice povedený biják. Ten s názvem Kde zpívají raci, který má svůj hlubší význam, se však stejně vryje do paměti, především díky atmosféře pramenící z neobvyklého, ale přitom nesmírně atraktivního prostředí, ve kterém se odehrává.

FOTO: Falcon