Recenze: Batman

 

 

Dá se vůbec po těch všech filmových verzích s netopýřím superhrdinou vymyslet po obsahové stránce ještě něco nového? Evidentně dá. Tohle zpracování zůstává – za rozdíl od počinů z konce osmdesátých a z průběhu devadesátých let, více zakotvené v realitě. Ovšem spíše jako bychom se pohybovali nikoli v té, kterou servíroval ve své trilogii Christopher Nolan, nýbrž v té, jakou stvořil Todd Phillips u Jokera. Vítanou změnu představuje skutečnost, že se tentokrát jedná v podstatě o důmyslnou detektivku, během které se dostaneme na různá, avšak pokaždé temná místa v nechvalně proslulém Gotham City.

Neo-noirová atmosféra tohoto počinu jest jeho další velkou předností, díky které rozhodně nepředstavuje nejmenší potíž ani skutečnost, že se stopáž vytáhla ke třem hodinám. Pro zhlédnutí bude pochopitelně nejoptimálnější kino IMAX, které jest přece stvořené právě pro takovéto očekávané blockbustery. Další přednost představuje filmařská poctivost, smysl pro detail a nadšení pro věc v podání režiséra Matta Reevese, jakou předvedl už předtím v případě druhé a třetí části nové trilogie o Planetě opic. Na druhou stranu si při některých tuctovějších pasážích znovu příliš nepomohl coby (spolu)scenárista.

Velikou pozornost zasluhuje neotřelý pohled na postavy, které známé z předchozích dobrodružství. Nový Hádankář (Riddler) určitě není tolik vyšinutý jako ten s vzezřením Jima Carreyho. Od začátku je ale jasné, že si myslí, že co do inteligence všechny převyšuje, což může být nejen v případě filmových záporáků slabina, přičemž takoví se nevyhnuli ani počinům s Batmanem. Nicméně v tomto mu jeho čitelnost všichni sežrali i s navijákem. Paul Dano byl zajímavou volbou a nepochybně obstál. I když ve finále možná přeci jen trochu zamrzí, že jeho Hádankář má na první pohled charakterově blíže k figuře, kterou sedmatřicetiletý herec ztvárňuje ve Zmizení, než třeba k prohnanému kazateli Eliovi Sundayovi, jehož skvěle zahrál ve vynikajícím dramatu Až na krev.

 

 

Také Alfred Pennyworth už vypadal různě – jako Michael Gough, Michael Caine, Jeremy Irons a teď jako Andy Serkis. K tomu určitě nutno dodat, že uvidíme opravdu Andyho Serkise, nikoli metodou performance capture stvořený digitální výtvor. I přes menší prostor se jedná o postavu, která významněji posune příběh, což u Alfredů obvyklé nebývalo. Zásadní proměnou oproti Batman navždy nepřekvapivě prošel i Penguin, neboli Oswald Cobblepot. K nepoznání zamaskovaný Colin Farrell by zasluhoval samostatný spin-off, přestože je do značné míry pouze malou rybou. To samé platí pro Selinu Kyle s tváří svůdné Zoë Kravitz, která není jenom nějakou přisluhovačkou, ale sleduje taky svoje vlastní cíle.

Batman je mimořádně oblíbený superhrdina, takže do jisté míry ani nezáleží na tom, který herec si oblékne jeho ikonický kostým. Po Benu Affleckovi, který velkou většinu diváků a divaček velmi příjemně překvapil, přišla řada na Roberta Pattinsona, jenž se už dávno vymanil z upírské škatulky a několikrát předvedl, že je výborným hercem (viz např. dvě spolupráce s Davidem Cronenbergem. Tentokrát ale zůstal za očekáváním. Jednak nepůsobí neporazitelným dojmem (na rozdíl třeba od Roberta McCalla, tedy jiného samozvaného strážce zákona) a jednak při společných scénách s Jeffreym Wrightem, jenž ztvárňuje Jima Gordona, zkrátka obtížněji drží krok. Naštěstí závěr dává naději, že příště by to po všech stránkách mohla být ještě velkolepější filmová podívaná.

RECENZE KOMIKSU BATMAN: DVOJNÍK JE K DISPOZICI TADY

FOTO: Warner Bros.