Recenze: Free Guy

 

 

V mém prosincovém přehledu nejočekávanějších filmů roku 2021 (v článku úplně dole) obsadil Free Guy pětadvacátou příčku. Trailer totiž vypadal velmi pěkně, co platí i pro samotný počin. Tedy je pěkný, nikoli vyložně originální. Zmíněný kanadský herec se tady stává částečně Trumanem třetí dekády jednadvacátého století. Není součástí reality show, nýbrž oblíbené videohry Free City, která se pyšní obrovským počtem uživatelů. Všichni mají nějakého svého avatara, tak jako Wade Watts v Ready Player One: Hra začíná, Marge Simpsonová v epizodě Simpsonových s názvem Pařanka Marge nebo Jake Sully v … Avataru.

S Guyem z Free Guye je to trochu složitější, protože je, resp. není ani tak NPC (Non-Player Character), jako spíše bug, který je schopen si – podobně jako Skynet – uvědomit sám sebe. Projeví se to třeba tehdy, když si poprvé od vzniku hry nechce dát to stejné kafe, nýbrž pro změnu kapučíno. Takovéto zdánlivé maličkosti vlastně velmi pěkně odkazují na skutečnost, že i ve skutečném životě není od věci někdy vybočit ze stereotypu, tedy že nemusí být na škodu zkusit dělat některé věci jinak. Tvůrci tohoto bijáku se o to celkově vzato trochu snaží, protože pravidla jsou nastavená tak, že klidně můžeme odbočit k Marvelovkám nebo ke Star Wars. A interaktivní brýle pro změnu odkazují k They Live, ačkoli tam měly naopak jaksi temnější význam.  

U naprosté většiny filmů platí, že se neobejdou bez nějakého záporáka. Ve Free Guyovi jím je v reálném světě pokřivený podnikavec Antwan, jehož si s nadšením sobě vlastním střihnul Taika Waititi, jehož můžeme v kinech v současnosti vidět i v Sebevraženém oddílu. Skutečné autory hry se snaží „vodrbat“ a později nepřekvapivě hodlá celou hru vypnout, což by pro Guye byla katastrofa existenciálních rozměrů. V digitálním světě se pak – vedle svérázného policejního dua – objevuje nepříliš inteligentní svalovec Dude, jenž vypadá taky jako Ryan Reynolds, protože jeho mírně upravený obličej byl pomocí vizuálních efektů nasazen na tělo kulturisty Aarona W. Reeda. V jistém smyslu podobná kulišárna byla k vidění už Terminator Salvation v souvislosti s Arnoldem a Rolandem Kickingerem. Vzpomínáte si ještě na tuhle sci-fi? 

 

 

Autory hry jsou mladí Keys (Joe Keery) a Millie aka Molotov Girl, jíž si zahrála nová vycházející hvězda Jodie Comer, které by si jednou klidně mohla zahrát hlavní roli v životopisném snímku o Gretě Garbo. Dočkáme se tak hned dvojnásobné romantické linky, přičemž ta z reálného světa spíše jenom dokládá, že scenáristé, z nichž Zak Penn jest podle očekávání podepsaný i pod zmíněným projektem v režii Stevena Spielberga, prostě nevěděli, jak vlastně mají celé tohle dílo zakončit, takže konce máme prakticky tři. A máme tady taky hodného černošského kamaráda hlavního hrdiny, který s ním pracuje v bance, kde se dějí opakovaná, tj. už nevzrušivá přepadení, a který hláškuje ve stylu Kevina Harta … nebo se o to alespoň snaží.

Free Guy je film, který toho hodně vypovídá o současné době. Z toho zároveň plyne, že cílová skupina bude poměrně široká (cca 8-30 roků) a že interakce mezi postavami a diváky bude většinově fungovat velmi dobře. Mnozí se pravděpodobně v některých postavách uvidí. Možná, že kdyby šel Free Guy do kin na začátku minulé dekády, mohlo se o něm dokonce mluvit jako o počinu, který předběhnul dobu – tak jako Matrix, ve kterém ovšem, pravda, nenajdeme žádné hlušší pasáže. Takhle můžeme zatleskat akorát animátorům a kompozitorům za ty famózní efekty. U Free Guye si dovedu představit, že by nemuselo být málo ani těch, kteří po poměrně krátké době po zhlédnutí nebudou schopní říct zevrubněji cokoli o příběhu nebo uvést nějakou oblíbenou scénu. U kultovních filmů by se přece nic takového stát nemohlo.

FOTO: cinema.de