Recenze: Srážka s láskou

 

  Novinář Fred Flarsky se má infiltrovat do bandy neonacistů. Získal si jejich přízeň a teď se z něj má stát Velký Árijec, neboli "Arian Grande". Jenže v momentě, kdy mu začnou na rameno tetovat hákový kříž, se proflákne, že se jedná o novináře, takže z kérky se na kůži stihne objevit pouhá třetina (což muselo být jasné každému divákovi, který kdy viděl minimálně tři současné hollywoodské komedie, že kladná postava nemůže mít něco tak kontroverzního, zvláště když ji ztvárňuje herec židovského původu). Nezbude tedy nic jiného, než vyskočit z okna. Své práce bude muset zanechat poté, co jeho zaměstnavatele koupí mediální magnát Peter Wembley, s jehož přístupem se rozhodně neztotožňuje.    
Naštěstí pro něj razí současný prezident USA motto: "Je lepší být ve filmech, než být prezidentem." Chce se tedy stát hercem, a proto nehodlá znovu kandidovat. Šance pro stávající ministryni zahraničí Charlotte Fieldovou, aby kandidovala a konečně se stala první prezidentkou. Do svého týmu tak hledá novou posilu a s Fredem je pojí krátká společná minulost. Ve zkratce jde o to,  že když mu kdysi dělala chůvu, tak se mu postavil. Postupně spolu začnou chodit, což se nelíbí její asistentce Maggie (June Diane Raphael), ale naopak to schvaluje jeho kamarád, kterého hraje mladý Ice Cube (černoši se tady zase objevují pouze v kladných úlohách).  
Přitom v komediích to obvykle bývají holky, kdo má svoje kamarádky, kterým se svěřují se všemi svými starostmi a radostmi, ale dobře. Dá se věřit tomu, že se Fred s Charlotte kdysi znali a že by pro ni klidně mohl pracovat. Nicméně ten rozdíl mezi oběma postavami jest natolik obrovský (ať už se týče ambicí, stylu oblékání či toho, v jakých společenských kruzích se pohybují), že prostě není jednoduché uvěřit tomu, že by si spolu mohli něco začít. Třebaže kupříkladu pro uvedení v Německu dostal film podtitul Nepravděpodobný, ale ne nemožný. Jak někdo správně podotkne s narážkou na (pod)průměrný, leč kdysi nesmírně populární seriál Beverly Hills 90210: "Charlotte je Andrea Zuckermanová v těle Kelly Taylorové."  
Společně zažijí vzruch při útoku povstalců, ale kupříkladu se také nadopují extází, což přichází v málo příhodnou dobu, protože Charlotte bude muset v tomto stavu vyjednat propuštění rukojmí. Zřejmě nejlepší scéna filmu, která přichází bohužel až v době, kdy musíme v ostatních málo záživných scénách poslouchat spoustu prázdých replik, které děj nikam neposouvají, a které se snaží být vtipné. Vzhledem k tomu, co postavy dělají za práci, vzniknul velký prostor pro satiru a pověstné nastavování zrcadla. V jednom momentu sice zazní "náš kokot prezident" nebo něco v tom smylu, což zřejmě skutečně má být narážka na Donalda Trumpa, avšak jinak v případě Srážky s láskou zůstává satira směrem, jakým se tvůrci bohužel nevydali.  
Srážka s láskou je film, k jakému se naprostá většina diváků i divaček patrně nebude chtít už vícekrát vracet. Scénář Liz Hannah (jinak též Akta Pentagon: Skrytá válka) a Dana Sterlinga nejenže neprozradí nic o volebním systému v USA, ale zároveň nenabídne mnoho důvodů, proč bychom se vůbec měli o tyhle postavy zajímat a přát jim všechno dobré. U Charlize Theron to ani tak nevadí, avšak Seth Rogen, dost možná jeden z nejlepších komediálních herců současného Hollywoodu, dostane příležitost ukázat sotva polovinu ze svého komediálního talentu. Musíme být tedy vděční, že dojde alespoň na pozice a výstupy, v jakých jsme ho mohli vidět už několikrát. Ještě jinak - pokud si zopakujeme tvorbu režiséra Jonathana Levina, tak Všichni milují Mandy Lane je film zamyšleníhodný, Mrtví a neklídní jsou pohodoví, Byla to divoká noc je do určitého momentu docela nápaditá, Dámská jízda je nevkusně přehnaná ... A Srážka s láskou není ani jedno z toho.
FOTO: Vertical Entertainment