Oba se hlásí k žánru sci-fi, avšak toto je třeba brát s rezervou. A pokud jste snad na
Festival otrlého diváka doposud nezavítali, tak vězte, že ona otrlost spočívá spíše v bizarnosti a ujetosti (v dobrém slova smyslu), než v brutalitě a násilí. Ačkoli výjimky bychom asi taky našli. V každém případě speciálně
Fonotune: Elektropohádka se řadí k sortě experimentálních filmů typu
Electromy od Daft Punk. To kupříkladu znamená, že by kromě tvůrců nikdo nikdy neuhodnul, že zápletka má spočívat prostě a jednoduše v tom, že tři lidi jdou na koncert.
Přitom za střídavého poslechu hudby sledujeme vesměs posedávání na stožárech elektrického vedení, scény u moře, pohled do jakéhosi studia a dobrou závěrečnou třetinu strávíme na poušti, kde budeme svědky pochodování „rockové hvězdy“, holky se žvýkačkou a se sluchátky a týpka se sluchátky. Rocková hvězda pak zahraje na elektrickou kytaru, přičemž obraz a zvuk si navzájem trochu odporují, a pak dojde ještě na nějaké to rozbíjení vinylových desek. Chybět nemůže ani kára á la původní
Mad Max trilogie. Někdy si ale divák může až vybavit skvosty typu
Plan 9 From Outer Space, akorát u
Fonotune: Elektropohádky je zcela evidentní, že režisér na rozdíl od
Eda Wooda moc dobře věděl, co dělá a čeho chce dosáhnout.
To samé platí o
C. J. „Fiery“ Obasim, tvůrci vizuálně rovněž podmanivého předfilmu
Hello, Rain. Že nám sem tam poněkud hapruje střih, co se týče kontinuality, ponechme stranou. Tři nigerijské ženy se jmény Rain a Philo a Coco si nasadí kvůli rituálu paruky, jenže je probije elektřina. Inu, ne nadarmo se říká: Nemísit černou magii a technologie! Na každé se tato zkušenost podepíše jinak. Nejlépe z toho vyvázne asi Philo, která získá zajímavou schopnost sršet z očí paprsky (malinko jako Storm z
X-Menů nebo Lord Raiden z
Mortal Kombatu, eventuálně možná Superman ze
Supermana). Samozřejmě nemůžou chybět zpomalené záběry a celkově vzato se jedná o velmi pěkně (a dokonce až na drobné výjimky i smysluplně) zpracované nigerijské dílo!
Festival otrlého diváka tedy neradno podceňovat a za sebe musím napsat, že vzhledem k těmto dvěma letošním zážitkům se už těším na příští ročník. :-)
FOTO:
otrlydivak.cz
