Recenze: Kubík hrdina

 

 

Ty děti tak rychle rostou. Rodiče spolu s dalšími kulíky (to jsou ptáci) přiletěli z teplých krajin zpět kamsi na Island, protože tam začalo jaro. Cestou si hrají na letecké dispečery, což má své opodstatnění v tom, že se musí mít na pozoru před záporáckým dravcem, který využívá mírnějšího „kolegu“ s hlasem Jiřího Lábuse na špinavou práci. Podaří se úspěšně přistát, a než by se jeden nadál, narodí se Kubík, jenž rázem baští žížaly a záhy ho něco píchlo u srdce … a nebyla to včela. Byla to láska a byla krásná, jenom ne že by se vytratila dřív, než ti dva poznali se líp. I když částečně vlastně ano.

Zápletka totiž spočívá v tom, že Kubík ne že by neuměl, ale bojí se létat. Možná trémista, leč určitě outsider, který nebude moct na zimu odletět do světa s ostatními, což je problém, jelikož zimy jsou tu kruté. Ostatní si ke všemu myslí, že se stal kořistí nenasytné kočky, kterou majitelé často doslova vykopávají z okna. A tak se titulní postava musí vydat po svých (pěšky) na místo zvané Rajské údolí (do jisté míry něco jako Kočičí ráj v Příběhu koček). Měla by to být taková ta oáza klidu a pohody, i když všude okolo zuří mrazy a padá sníh, přičemž ten v Kubíkovi hrdinovi připomene spíše písek.

Ale jinak je animace opravdu fajn, jako české znění, pro něhož byla změněna i jména, takže tu máme Kubíka, Pavlínku nebo Goliáše, jenž má snad jen jedno oko a pro hlavního hrdinu se stane svého druhu průvodcem. Před napadením tím dravcem jej ale stejně neochrání. V té době už si však Kubík projde jistou proměnou, až přehodnotí své priority, díky čemuž se stane ještě oblíbenější postavou, třebaže tento „from zero to hero“ koncept jest všechno možné, jenom ne originální. Nicméně se – podobně jako některé další – jen tak neomrzí a dá se recyklovat téměř do nekonečna.

Ale zpět k útoku toho dravce, protože nepostrádá napětí a dramatičnost hodnou hraného filmu. Patrně i proto, že ten záporák působí nezničitelným dojmem jako Michael Myers nebo T-1000, jelikož pokaždé znovu vstane. Teoretická nevýhoda je, že děti z toho můžou být docela vystrašené. Jinak se film nese v poměrně vyrovnaném tempu, bez hlušších pasáží, kde žádná scéna není z dramaturgického hlediska vytržená z kontextu (tj. žádné úlety á la Hotel Transylvánie 3: Příšerózní dovolená), ale zároveň tedy nevybočuje ani v tom smyslu, že bychom sledovali něčím vyloženě výjimečnou podívanou.

Kubík hrdina však dokazuje, že vysoký rozpočet ještě nedělá dobrý film ani v případě animáků. Za těmi hollywoodskými Kubík hrdina co do kvality obsahové i technické v žádném případě nezaostává. A mohlo to být ještě lepší, kdyby to nevypadalo, že tak dvě podstatné scény byly vystřiženy. Tvůrci si ovšem dali slušnou práci s vykreslením proslulé islandské přírody (v jednem moment ji vlastně dokonce trochu parodují). Vedle toho by zřejmě nebylo na škodu, kdyby se pokusili o nějaký ten výchovný prvek nebo kdyby se ty z nich, které už ve filmu jsou, snažili více vyzdvihnout.

FOTO: Falcon