Speciál: O dokumentu Whitney

Na starosti si jej vzal Kevin MacDonald, rovněž zodpovědný za Pád do Ticha či One Day in September, a samozřejmě taky za přiblížení života Boba Marleyho. Na poli hraného filmu taky zanechal silný dojem s projekty Poslední skotský král, Na odstřel a ani Orel deváté legie nebyl špatný. Jenže Budoucnost nejistá a Černé moře za mnoho nestály, takže je dobře, že se navrátil k dokumentární tvorbě. Životní dráha Whitney Houston rozhodně volala po zvěčnění. Hraná biografie zatím v nedohlednu, nicméně z tohoto dokumentu se dozvíme spoustu užitečných, interesantních, ba až fascinujících informací.

Vzhledem k tomu, že v něm pronese několik slov i zpěvaččin manžel Bobby Brown, tedy ten arogantní, sebestředný nýmand, jenž do značné míry způsobil svou žárlivostí její pád, se dá tvrdit, že v jeho podání byly některé skutečné události „pozměněny za účelem dramatizace“. Vlastně není vůbec nic neobvyklého, když s sebou talentovaná umělkyně nechá manipulovat typem, který nechce zůstat v jejím stínu. I v tom malém českém rybníčku bychom našli takové příklady, třeba u dvou zpěvaček, z nichž jedna odešla v roce 2014.

 

 

Existují dvě, resp. vlastně tři skupiny sportovců, herců, zpěváků a lidí některých dalších profesí. Jedni dostali do vínku obrovskou porci talentu, druzí na sobě museli tvrdě pracovat, aby se vyškrábali ve svém oboru na vrchol. A třetí skupina představuje kombinaci těch předchozích dvou, přičemž to jsou potom teprve superhvězdy. Rodačka z turbulentního Newarku „ušislyšně“ patřila do té první sorty. Talent a možná i ten sametový hlas zjevně zdědila po své matce Cissy, která coby vokalistka tenkrát doprovázela další nadané umělce. Whitney už jako malá uhranula obecenstvo během svých vystoupení v kostele. Pak z katolické dívčí školy vyrazila dělat modeling, načež si jí všimnul producent a naplno se rozjela její hudební kariéra.

V roce 1983 poprvé vystoupila v televizi, o dva roky později zazpívala hymnu při Super Bowlu! Jeden z jejích TOP 2 vrcholů (vedle smlouvy na 100 milionů dolarů) přišel, jak dobře víme, s filmem Osobní strážce. Singl I will always love you je dodnes nejprodávanějším, co se týče zpěvaček. Jedině dobře, že v dokumentu Whitney krátce promluví i Kevin Costner. Jinak jsou to vedle hudebních producentů především rodinní příslušníci a nejbližší přátelé jako nevlastní bratr Gary a Mary Jones, které rozhodně můžeme věřit každé slovo.

Uvidíme tedy i dosud nezveřejněné (ani na netu nejsou) rodinné záběry a záběry ze zákulisí, čímž se hodnota a nevšednost tohoto počinu ještě zvyšují. Jediné, co mu chybí, budou patrně vyjádření některých osob po konkrétní události. Například vyjádření matky poté, co její slavnou dceru, která k nám v úvodu sama promluví, našli v únoru 2012 utopenou. Rozhodně by nešlo o senzacechtivost, bulvárnost (k té má mnohem blíže režisérova otázka: „Myslíte si, že měla ráda sex?“) nebo jak to chcete nazývat, nýbrž o tak nějak očekávanou výpověď. A možná je škoda, že texty písniček nejsou překládané. Aby si i angličtinou nepolíbení diváci udělali lepší představu, o čem zpívala.

 

 

Když se dotýkáte hvězd, bývá ten pád mnohdy fatální a znovu se postavit na nohy dokážou pouze ti nejsilnější. Po nařknutí ze sexuálního obtěžování je to samozřejmě ještě jiné, než když skončíte v chapadlech tvrdých drog. A k tomu se rozvedete. A k tomu vás zatratí vlastní otec, protože mu nesypete tolik peněz, kolik by si představoval. A tak si vás začne o to víc všímat bulvár. I v televizi se vám vysmívají místo toho, aby podali pomocnou ruku. Tohle si málokdo dovede představit.

Režisér vybral záběry, které ukazují, jak se z té po všech stránkách okouzlující ženy stávala troska. A kupříkladu z jednoho z jejích prvních comebackových koncertů až zamrazí v zádech. Teprve až když je po všem, tak všichni naříkají a diví se, jak se něco takového vůbec mohlo stát? Je fakt, že na Zemi máme poměrně veliké množství osobností, ale jen relativní zlomek se propracuje až na absolutní špičku. Nicméně k pádu do propasti může dojít u kohokoliv, takže příběh Whitney Houston by měl univerzálně posloužit jako příklad toho, jak se to nemá dělat. Opravdu si nevybavuju, kdy naposledy jsem viděl takhle sugestivní dokument.

FOTO: Bohemia Motion Pictures