Recenze: Věčně tvá nevěrná

 

POZOR! TATO RECENZE MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!

Nekomedie s tragickou zápletkou. Tak by se dala charakterizovat Věčně tvá nevěrná, ve které přímo diegeticky zazní tato skladba od Xindla X, jehož tvorba si nachází stále více nový příznivců a příznivkyň, takže místo nepovedených scén zazpívá v obraze i během závěrečných titulků. V jedné scéně bude mimochodem k vidění také Dominika Myslivcová, která patrně soutěžila v Superstar nebo dělá něco sledovaného na internetu. Nedá se však tvrdit, že by zrovna její fandové a fanynky měli být cílovou skupinou tohoto bijáku.

Jeho tvůrci dobře vědí, že obsazení jest v rámci subžánru nazvaného Česká filmová komedie 21. století naprosto klíčové. Nebýt Lenky Vlasákové, Vilmy Cibulkové, Saši Rašilova, Jiřího Lábuse, Pavla Kříže, Filipa Blažka a hezké Natalie Germani, bylo by tohle dílo strašidelně nedobré. Uvedení hrát přece rozhodně umějí (proč ale zase nemohly být všechny role obsazeny českými herečkami?). Ani to obsazení by však nemělo být ospravedlněním toho, že Věčně tvá nevěrná byla podpořena částkou ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie! Té stupidní zápletce navzdory! Přitom kvalitou prověření tvůrci jako Petr Nikolaev nebo Tomáš Vorel bývají často se svými ambicióznějšími, umělečtějšími počiny (kromě Vybíjené), jaké by klidně mohly zabodovat na prestižnějších festivalech, nesmyslně opomíjeni.

Ale konečně k té zápletce, na kterou si musíme počkat celých 40 minut a která zoufale postrádá nadsázku. Josef vede nakladatelství tak, že se zadlužil. Jeho milující manželka a matka dcery Dany evidentně bere svatební slib „v dobrém i ve zlém“ zcela seriózně. Neuteče ani teď, když přišel exekutor s příjmením Kláda (na poměry tohoto subžánru ještě docela normálním) a vzezřením čerta. Jasně, ona možná hodně cvičí, leč to by nemělo být důvodem k tomu, aby ji podváděl s češtinářkou svojí dcery i slovenskou kolegyní-zlatokopkou. Do toho přijede čínské medicíně důvěřující, nicméně jinak dosti labilní tetička, jíž možná za vzor sloužila ta americká z Co je doma to se počítá, pánové!. Tvrdí, že má prostředky k tomu, aby své příbuzné vyvedla z krize. Dostanou její poděděné miliony, pokud se přistihnou v posteli s někým jiným.

Takže Miluška požádá kamaráda, který ji už kdysi chtěl, přičemž v neskutečně pochybném hotelu/penzionu ještě nesmyslně zažádá o jiný pokoj, než bylo domluveno. A pak všichni i přes ty obrovské dluhy zamíří na dovolenou k moři, kde dojde na druhé in flagranti Josefa s tou Slovenkou, která nechce, aby ji jeho manželka (její dobrá kamarádka) poznala, a proto si sundá paruku a brýle těsně předtím, než vejde do pokoje, přestože ví, že má přijít!!! A samozřejmě pak všechno dospěje k tuctově zcestnému Happy Endu. It’s not lovely!

Věčně tvá nevěrná vůbec neví co, kde, kdy, jak a hlavně proč! A tak můžeme mít zahradníka-spisovatele, resp. spisovatele-zahradníka, můžeme tu mít týpka přes čtyřicet, o kterého se perou tři fajn holky, přestože je na tom, co se milostných vztahů týče, rozumově jako patnáctiletý puberťák. Takový by rozhodně nikdy nepoužil slovo ‚anekdota‘, na rozdíl od Jana Míky, který by patrně potřeboval učinit z tohoto dílka minimálně padesátidílný seriál, aby postavy nebyly tak povrchní a dostaly nějakou hloubku. S tím trochu souvisí fakt, že ‚VTIP‘ (jinak jeden z toho málo celkem dobrých) o tom, že Vodníka napsal Josef Dvořák, by dnešní středoškolačka už nenapsala. Vždyť ta čísla z poslední doby ukazují, že takovéto laciné rádoby zábavné bijáky už nejsou až tolik vyhledávané. Tak proč se pořád dál natáčejí? To už u nás fakt (skoro) nikdo nedokáže udělat kvalitní komedii, která má hlavu a patu a pobaví?!?

FOTO: Bioscop