Kategorie: Speciál
Speciál: O knize Barrandov a zahraniční film
Autor: Tomáš Kordík -
Nabízelo se, že nám budou naservírovány pozoruhodné informace o počinech, které k nám přijely natáčet zahraniční produkce od roku 1934 až po současnost. Jenže kniha je koncipována v podstatě jako fotoalbum, což znamená, že spatříme velkou spoustu fotek, z nichž některé jsou určitě vzácné a jiné velmi hezké (zejména ty, na kterých se nacházejí Hedy Lamarr, Joan Greenwood, Paula Pritchett, Jana Brejchová, Olga Schoberová, Johanna ter Steege, Paula Patton, Leelee Sobieski, Shannyn Sossamon, Bérénice Bejo, Keira Knightley, Nora Arnezeder, Hera Hilmarsdóttir, Lena Headey, Kate Beckinsale).
A to ani u projektů, o nichž by se toho našlo hodně (Amadeus, Most u Remagenu, The Wolves of Willoughby Chase, natáčeném na podzim 1989). Hlavně, že autora pořád dokola interesují národnosti herců a hereček a kameramanů a režisérů … A vlastně nejdelší text – na jednu stránku – patří Johance z Arku s Millou Jovovich v režii Luca Bessona, přičemž ta se paradoxně přímo na pozemcích Barrandov Studio ani nenatáčela! Na jednu stranu při takové koncepci možná lepší, že texty nejsou delší. Na druhou stranu v knize kvůli tomu vzniká širé moře prázdného, bílého, nevyužitého místa, kam by se bývalo vešlo mnoho užitečných informací. V této podobě má dohromady nějakých 420 stran. Při smysluplnějším uspořádání ovšem klidně mohla být tříčtvrteční.
A když je řeč o uspořádání, všechny filmy nejsou řazeny chronologicky. Že jsou zrovna ty oceněné Oscarem (Kolja chybí) pospolu se dá pochopit, ale proč tvoří samostatnou skupinu takové, které se soustředí na atentát na Reinharda Heydricha? Proč nebyly svedeny dohromady třeba ty v ruské koprodukci nebo ty, které sem přijel natáčet Jean Reno či Gérard Depardieu, když už zrovna jeho spatříme na úvodní fotce, kterak táhne povoz? Rovněž absentují přehledné základní údaje o tom, kdo film režíroval, kdo psal scénář, kdo ještě ve filmu hrál, jaká byla stopáž, o jaký šlo žánr, kolik u nás zahraniční štáb utratil, … Ty by přitom snad měly být samozřejmostí.
Některé věhlasné počiny najdeme akorát v závěrečném seznamu. Filmoví fanoušci, kteří sledují současnou kinematografii, by jistě ocenili podrobnější zmínku o titulech Střelec, Z pekla, Aféra s náhrdelníkem, Lovci Dinosaurů, Vetřelec vs. Predátor, Hostel, Královská aféra nebo G. I. Joe. Zařazeno jinak bylo i pár seriálů. Kupříkladu Knighftall ovšem zastupuje pouze závěrečná fotka. S tím souvisí další nevýhoda, která by se při obsáhlejším, propracovanějším konceptu ještě dala jakž takž přehlédnout. A sice že kniha byla vlastně zastaralá už v momentě, kdy se objevila na pultech knihkupectví, protože díky pobídkám začal být o natáčení v Praze zase zájem.
Přitom samotný úvod vypadá velice slibně a očekávaně. Ne každý věděl, kde se vzal název Barrandov. Nebude zatajeno ani datum, kdy se poprvé v ateliérech natáčelo a kdo z klíčových postav u toho byl. Jenže pochyby začnou vznikat už u prvního uvedeného díla s názvem Volha v plamenech. A byť má být tato publikace zaměřena na cizí produkce, připomenuty budou také tituly Extase, Tři oříšky pro Popelku nebo Limonádový Joe, o kterém se údajně „s uznáním vyjadřovaly i některé příjemně pobavené slavné hollywoodské herecké osobnosti.“ Bohužel se nedozvíme které. Pražské ateliéry a přilehlý pozemek už suplovaly za Paříž, Řím, Moskvu, Benátky a další města a místa. Kniha Barrandov a zahraniční film určitě i tak zabrala dost práce. Ale ve výsledku se při absenci jakékoliv konkurence spokojila s tím být lehce nadprůměrnou, než aby se stala dokonalou. Podstatné ovšem je, že některé uvedené tituly rozhodně lákají ke zhlédnutí a hlavně, že z ní tak jako tak jednoznačně vyplývá, že můžeme být hrdí na to, že se takováto unikátně vybavená filmová studia nacházejí právě u nás v České republice.
FOTO: fdb.cz
Kate Beckinsale ve filmu Underworld: Krvavé války
A to ani u projektů, o nichž by se toho našlo hodně (Amadeus, Most u Remagenu, The Wolves of Willoughby Chase, natáčeném na podzim 1989). Hlavně, že autora pořád dokola interesují národnosti herců a hereček a kameramanů a režisérů … A vlastně nejdelší text – na jednu stránku – patří Johance z Arku s Millou Jovovich v režii Luca Bessona, přičemž ta se paradoxně přímo na pozemcích Barrandov Studio ani nenatáčela! Na jednu stranu při takové koncepci možná lepší, že texty nejsou delší. Na druhou stranu v knize kvůli tomu vzniká širé moře prázdného, bílého, nevyužitého místa, kam by se bývalo vešlo mnoho užitečných informací. V této podobě má dohromady nějakých 420 stran. Při smysluplnějším uspořádání ovšem klidně mohla být tříčtvrteční.
A když je řeč o uspořádání, všechny filmy nejsou řazeny chronologicky. Že jsou zrovna ty oceněné Oscarem (Kolja chybí) pospolu se dá pochopit, ale proč tvoří samostatnou skupinu takové, které se soustředí na atentát na Reinharda Heydricha? Proč nebyly svedeny dohromady třeba ty v ruské koprodukci nebo ty, které sem přijel natáčet Jean Reno či Gérard Depardieu, když už zrovna jeho spatříme na úvodní fotce, kterak táhne povoz? Rovněž absentují přehledné základní údaje o tom, kdo film režíroval, kdo psal scénář, kdo ještě ve filmu hrál, jaká byla stopáž, o jaký šlo žánr, kolik u nás zahraniční štáb utratil, … Ty by přitom snad měly být samozřejmostí.
Některé věhlasné počiny najdeme akorát v závěrečném seznamu. Filmoví fanoušci, kteří sledují současnou kinematografii, by jistě ocenili podrobnější zmínku o titulech Střelec, Z pekla, Aféra s náhrdelníkem, Lovci Dinosaurů, Vetřelec vs. Predátor, Hostel, Královská aféra nebo G. I. Joe. Zařazeno jinak bylo i pár seriálů. Kupříkladu Knighftall ovšem zastupuje pouze závěrečná fotka. S tím souvisí další nevýhoda, která by se při obsáhlejším, propracovanějším konceptu ještě dala jakž takž přehlédnout. A sice že kniha byla vlastně zastaralá už v momentě, kdy se objevila na pultech knihkupectví, protože díky pobídkám začal být o natáčení v Praze zase zájem.
Přitom samotný úvod vypadá velice slibně a očekávaně. Ne každý věděl, kde se vzal název Barrandov. Nebude zatajeno ani datum, kdy se poprvé v ateliérech natáčelo a kdo z klíčových postav u toho byl. Jenže pochyby začnou vznikat už u prvního uvedeného díla s názvem Volha v plamenech. A byť má být tato publikace zaměřena na cizí produkce, připomenuty budou také tituly Extase, Tři oříšky pro Popelku nebo Limonádový Joe, o kterém se údajně „s uznáním vyjadřovaly i některé příjemně pobavené slavné hollywoodské herecké osobnosti.“ Bohužel se nedozvíme které. Pražské ateliéry a přilehlý pozemek už suplovaly za Paříž, Řím, Moskvu, Benátky a další města a místa. Kniha Barrandov a zahraniční film určitě i tak zabrala dost práce. Ale ve výsledku se při absenci jakékoliv konkurence spokojila s tím být lehce nadprůměrnou, než aby se stala dokonalou. Podstatné ovšem je, že některé uvedené tituly rozhodně lákají ke zhlédnutí a hlavně, že z ní tak jako tak jednoznačně vyplývá, že můžeme být hrdí na to, že se takováto unikátně vybavená filmová studia nacházejí právě u nás v České republice.
FOTO: fdb.cz