Kategorie: Ostatní
Recenze: Sbohem Kryštůfku Robine
Autor: Tomáš Kordík -
První světová válka zanechala stopy na všech, kteří se jí zúčastnili. Na některých opravdu 
výrazně, což byl také případ A. A. Milneho, jenž v podstatě trpěl PTSD, ale tehdy se to ještě tolik neřešilo. Po tomto konfliktu, který měl ukončit všechny války, přivítali s manželkou Daphne na světě syna, kterému dali jméno Christopher Robin. Ona si přála děvče, protože by nikdy neodešlo na bitevní pole. Synovi tedy začali přezdívat Billy. Billy Moon. Po přestěhování z londýnského West Endu na venkov pan spisovatel čekal na velkou inspiraci. A ta skutečně přišla …
Pokud jste byli nadšenými příznivci Medvídka Pú a jeho kamarádů, jistě si Sbohem Kryštůfku Robine užijete do sytosti. Za sebe musím napsat, že bych raději sledoval, co předcházelo
vzniku příběhů o strýčkovi Skrblíkovi nebo o Chipovi a Daleovi. Režisér Simon Curtis však vypráví s citem a ledacos mu usnadnil fakt, že se mohl opřít o kvalitní scénář Franka Cottrella Boyceho a Simona Vaughana, který vlastně poněkud přestane fungovat až po završení té rámcové scény, ve které přijíždí během druhé světové války k Milneovým pošťačka se zjevně nedobrým psaním.
Zjistíme tedy, jak to bylo se všemi těmi zvířátky, jakou roli ve všem sehrál medvěd
z Winnipegu a zdánlivě bezvýznamné setkání s jednou labutí. Pokud by A. A. Milne žil v současnosti a měl tedy vymyslet tuto postavu a celý její svět (který osobně nepovažuju za superpromyšlený), s velkou pravděpodobností by se potýkal s autorskými právy. Tehdy ale bylo po válce a lidi o ní nechtěli ani slyšet. Proto si na uveřejnění svého protiválečného díla musel nějakých těch patnáct roků počkat. Všichni toužili po něčem, co by jim vrátilo radost a štěstí.
Na začátku úspěchu bývá dobrý nápad. Pan Milne ho jakožto „oportunistický kapitalista“ měl a
dokázal z něj vytěžit maximum. Teprve čas ukázal, jestli tím skutečně zruinoval svému synovi dětství nebo jestli mu prokázal takříkajíc medvědí službu. Scény typu se souhlasem odposlouchávaného telefonického rozhovoru rádiovou společností, nečekaná překvapení za zavřenými dveřmi či vpuštění do výběhu k medvědovi kvůli fotce hovoří o ledasčem. Zmíněný post-rámcový dovětek pak nabízí jiný úhel pohledu, přičemž rozhodně nebylo nutné, aby se vracel malý Billy Moon.
Sbohem Kryštůfku Robine se pyšní skvělou kamerou, výtečnou dobovou atmosférou, a také parádními hereckými výkony. Domhnall Gleeson pokaždé přesně vystihnul rozpoložení své postavy. Úžasná Margot Robbie, která sama z dětství dobrodružství Medvídka Pú dobře zná, ztvárňuje Daphne jako trochu nejednoznačnou figuru. Nejsilnější dojem proto zanechá Kelly Macdonald v roli moudré a starostlivé chůvy, která vlastně vyřeší vše, u čeho ostatní možnosti selhaly. Hotová Mary Poppins. Sbohem Kryštůfku Robine možná nepřinutí změnit názor na Medvídka Pú a dění ve Skokorcovém lese, „magické přechody“ v něm ne vždycky fungují (i proto, že je známe odjinud), ale pořád se jedná o milé dílo, jehož zhlédnutí si mohou užít všechny generace.
FOTO: cinema.de
výrazně, což byl také případ A. A. Milneho, jenž v podstatě trpěl PTSD, ale tehdy se to ještě tolik neřešilo. Po tomto konfliktu, který měl ukončit všechny války, přivítali s manželkou Daphne na světě syna, kterému dali jméno Christopher Robin. Ona si přála děvče, protože by nikdy neodešlo na bitevní pole. Synovi tedy začali přezdívat Billy. Billy Moon. Po přestěhování z londýnského West Endu na venkov pan spisovatel čekal na velkou inspiraci. A ta skutečně přišla …Pokud jste byli nadšenými příznivci Medvídka Pú a jeho kamarádů, jistě si Sbohem Kryštůfku Robine užijete do sytosti. Za sebe musím napsat, že bych raději sledoval, co předcházelo
vzniku příběhů o strýčkovi Skrblíkovi nebo o Chipovi a Daleovi. Režisér Simon Curtis však vypráví s citem a ledacos mu usnadnil fakt, že se mohl opřít o kvalitní scénář Franka Cottrella Boyceho a Simona Vaughana, který vlastně poněkud přestane fungovat až po završení té rámcové scény, ve které přijíždí během druhé světové války k Milneovým pošťačka se zjevně nedobrým psaním.Zjistíme tedy, jak to bylo se všemi těmi zvířátky, jakou roli ve všem sehrál medvěd
z Winnipegu a zdánlivě bezvýznamné setkání s jednou labutí. Pokud by A. A. Milne žil v současnosti a měl tedy vymyslet tuto postavu a celý její svět (který osobně nepovažuju za superpromyšlený), s velkou pravděpodobností by se potýkal s autorskými právy. Tehdy ale bylo po válce a lidi o ní nechtěli ani slyšet. Proto si na uveřejnění svého protiválečného díla musel nějakých těch patnáct roků počkat. Všichni toužili po něčem, co by jim vrátilo radost a štěstí.Na začátku úspěchu bývá dobrý nápad. Pan Milne ho jakožto „oportunistický kapitalista“ měl a
dokázal z něj vytěžit maximum. Teprve čas ukázal, jestli tím skutečně zruinoval svému synovi dětství nebo jestli mu prokázal takříkajíc medvědí službu. Scény typu se souhlasem odposlouchávaného telefonického rozhovoru rádiovou společností, nečekaná překvapení za zavřenými dveřmi či vpuštění do výběhu k medvědovi kvůli fotce hovoří o ledasčem. Zmíněný post-rámcový dovětek pak nabízí jiný úhel pohledu, přičemž rozhodně nebylo nutné, aby se vracel malý Billy Moon.Sbohem Kryštůfku Robine se pyšní skvělou kamerou, výtečnou dobovou atmosférou, a také parádními hereckými výkony. Domhnall Gleeson pokaždé přesně vystihnul rozpoložení své postavy. Úžasná Margot Robbie, která sama z dětství dobrodružství Medvídka Pú dobře zná, ztvárňuje Daphne jako trochu nejednoznačnou figuru. Nejsilnější dojem proto zanechá Kelly Macdonald v roli moudré a starostlivé chůvy, která vlastně vyřeší vše, u čeho ostatní možnosti selhaly. Hotová Mary Poppins. Sbohem Kryštůfku Robine možná nepřinutí změnit názor na Medvídka Pú a dění ve Skokorcovém lese, „magické přechody“ v něm ne vždycky fungují (i proto, že je známe odjinud), ale pořád se jedná o milé dílo, jehož zhlédnutí si mohou užít všechny generace.
FOTO: cinema.de
