Recenze: Brána válečníků

 

 

Byli teenageři, kteří tak rádi koukali na akční filmy, až se do jednoho dostali. A jsou teenageři, kteří tak rádi hrají jistou počítačou hru, až se v jejich pokoji objeví postavy z ní. Tedy alespoň by to tak mělo být. Jde o princenzu a jejího strážce, přičemž oba přicházejí z dávné Číny. Všechno díky vstupence váze, kterou daroval teenagerův starý kamarád. Nechci tím říct, že by se Besson inspiroval přímo Posledním akčním hrdinou. Těch vykrádaček bude víc, i když sám by asi tvrdil, že Brána válečníků vznikla podle jeho „originálního nápadu“, ale pojďme dál k příběhu.

Strážce klučinovi řekne, aby se o princeznu staral, protože si asi myslí, že jde, stejně jako ve hře, o silného a mocného Černého rytíře (proč si to ani neověří?). Prostě nechá ženu, kterou musí chránit, s naprosto cizím člověkem a zmizí. (Později se ukáže, že je to vlastně docela břídil.) Princezna si však v jednadvacátém století počíná s takovým přehledem a bez údivu, že to vypadá, že v dávné Číně ani nikdy nebyla. Nepotrvá dlouho a bude unesena záporáky, kteří pracují pro Aruna Krutého, kterého ztvárňuje Dave „Drax“ Bautista. S princeznou se musí oženit, a pak ji musí zavraždit, aby mohl vládnout celé zemi. Nebo tak něco.

Taky dodejme, že v současnosti se klučinovi – říkejme mu třeba Jack Bronson – nevede úplně nejoptimálněji. Vypadá to, že se s matkou (Sienna Guillory) budou muset vystěhovat z domu a do toho je konstantně šikanován bandou týpků, což vyústí v (bez jakékoliv ironie) precizně natočenou honičku na kolech! Prvních patnáct minut Brány válečníků je opravdu skvěle naexponovaných, takže docela zamrzí ten fantasy twist a návrat „do dob magie a dalších nevysvětlitelných věcí“. Jasně, dojde tu na ženu, co vaří polévku, a také na krásné „Amazonky“, co se promění v příšery (asi nejlepší scéna filmu), ale například tomu čarodějovi není věnována při jeho naznačeném obtížném úkolu takřka žádná pozornost.

Místo toho sledujeme putování s cílem zachránit princeznu, přičemž se dočkáme momentů a situací, které jsme v podobném měřítku mohli vidět už jinde. Ni Ni byla výborná volba, ale na druhou stranu je trochu škoda, že jejího strážce neztvárňuje Chow Yun-Fat, Jet Li nebo Jackie Chan (vzpomeňme na Detektiva z Hong Kongu). Ačkoliv už tak byla Brána válečníků dost drahá a stala se tak hodně velkým propadákem! Ovšem pozor! Přestože, resp. možná protože se snaží být něčím, čím není, je to vlastně docela zábava.

Arun má legračního pomocníka, kterému musí pokaždé naznačit, kdy má někoho zabít. Nechybějí ani vtipné hlášky jako „You’re the shit“ nebo „Víš, co je v neznámém kraji? Neznámé věci“. Co se soundtracku týče, poslechneme si několik pěkných písniček. Takže úplně nejvíce zamrzí ten nepřehledný a často (protože v dané scéně/v daném okamžiku) vlastně zbytečný střih. A marný je také fakt, že Besson a Kamen udělali se scénářem hodně krátký proces (klučina, co nic neumí, se po jedné kratičké lekci stane mistrem; film místy působí jako nechtěná parodie; v závěru se dočkáme extrémně násilného happy endu, …).

Brána válečníků má taky tu výhodu, že ač námět nevyzníval vyloženě marně a trailer naznačil, že uvidíme nádherné kostýmy a dočkáme se pozoruhodných lokací, tak vzhledem k tomu, kdo za ním stojí, nebyla ta očekávání stejně nikterak veliká. Pro cílovou skupinu diváků (tj. kluci a holky tak zhruba ve věku představitele hlavního hrdiny, resp. spíše ještě tak o šest roků mladší) je to ale vlastně dílko docela vhodné, takže si svou šanci zaslouží. Navíc s sebou nese jedno moudro: nikdy nepodceňujte moc obyčejné zmrzliny. Pro o něco odrostlejší publikum se pak v podstatě do jisté míry nabízí Velká čínská zeď.

FOTO: cinema.de