Přeskočit na obsah
Náhledový obrázek článku
Falcon

Kategorie: Ostatní

Recenze: Pátá vlna

Autor: Tomáš Kordík -

Cassie byla obyčejná holka z obyčejného města. Nechtěla vůbec nic neobvyklého, jenže okolnosti se jednoho dne poněkud změnily. Přímo nad jejím městem se objevil mimozemský objekt. Deset dnů se nic nědělo, a tak chodily děti normálně dál do škol. Jenže pak došlo na elektromagnetický výboj, který vyřadil telefony, auta, počítače … Šlo o první z celkových pěti vln, které mají zlikvidovat lidstvo a uvolnit planetu Zemi cizímu druhu. Aby se tak nestalo, rekrutuje armáda vesměs dětské vojáky (a vojandy). Rozhodující souboj právě začíná.

Jako první půlhodina Páté vlny je fakt stylová. Spolehlivě vtáhne do děje a funguje včetně samotného úvodu, ke kterému se – jak už to tak ve filmech bývá – později znovu vrátíme. Hlavní hrdinka v něm zastřelí klučinu, protože si myslela, že má zbraň, nicméně on měl pouze stříbrný křížek. Lámat chleba (obrazně řečeno) se začně poté, co jejího malého brášku odvezou v autobuse pryč, zatímco ona mu šla pro méďu (ne tohohle Méďu). Následuje scéna, kdy se snaží doběhnout autobus, přičemž malý chlapec ji sklesle sleduje. Přitom asi stačilo říct řidiči, aby zastavil.

Cassie je v podstatě taky ještě mladé děvče, i když její nyní devatenáctiletou představitelku Chloë Grace Moretz vídáme na plátně už nějakých deset roků. Nejvíce si ji pamatujeme z akčních kousků, ale v Páté vlně se postupně začne o slovo hlásit i romantika, což jí ale vůbec nesvědčí. A tím „jí“ myslím vlastně jak tuhle Pátou vlnu, tak Chloë. Jelikož asi nebudu sám, pro koho zůstane tou malou Zabíjačkou/Hit Girl, která s otcem Nicolasem Cagem neohroženě bojovala proti zločinu, čím pomáhala o poznání méně zručnému Kick-Assovi.

Tentokrát se spolčí s týpkem, na němž už od samého začátku něco nesedí. Tady už nadobro sklouzneme k pofidérní zábavě pro náctileté (do jisté míry se tvoří sci-fi hybrid ve stylu kupříkladu Divergence). Protože když jeden den vidíte Hacksaw Ridge, kde bojují drsní borci typu Luka Braceyho, Sama Worthingtona či Vince Vaughna, a zhruba o týden později sledujete, jak v Páté vlně má zničit nepřítele maličkatý Zackary Arthur (k Lievu Schreiberovi též pronášející: „Sir, yes, sir.“), musíte se prostě smát. Ačkoliv je fakt, že tenhle mrňous nemá až tolik prostoru, na rozdíl od jednoho nápaditého filmu o filmu, ve kterém v bonusových materiálech vyzpovídá některé členy štábu. Ono s Maikou Monroe v roli kruťácké vojandy to taky není zcela uvěřitelné.

Pátá vlna
je film, který má výbornou akorát kameru, jíž obstaral Enrique Chediak. Zvláště pak ono přeostřování z člověka na člověka nebo z věci na člověka nebo z věci na věc můžeme klidně označit za ukázkové. Některé scény, hlavně ta mezi opuštěnými auty na dálnici, nepostrádají na velkoleposti a je znát, že režisér J Blakeson se hodně pečlivě připravoval. Jenže scenáristé mu těmi poněkud neuváženými twisty situaci rozhodně neulehčili, protože jsou předvídatelné a/nebo naivní a v závěru místo gradace přichází v podstatě takové spíše otupění v podobě scény, která se mohla odehrát prakticky kdykoliv předtím. I proto, že nechává otevřená vrátka pro pokračování. Přitom se scénářem vypomáhal Akiva Goldsman, podepsaný pod několika výbornými bijáky. Takže celkově vzato Pátá vlna jako ještě dobrý, ale jen na jedno zhlédnutí.

FOTO: Falcon

Související filmy a seriály

Recenze: Pátá vlna - FDb.cz