Freeman Entertainment
Kategorie: Kino
Recenze: We Are Your Friends
Autor: Tomáš Kordík -
San Fernando Valley je místo nedaleko Hollywood Hills. Pokud jste viděli Magnolii, tak víte, 
že se tu občas dějí zvláštní věci. Ty (vedle nás) uvidí i mladý aspirující DJ Cole (Zac Efron) poté, co si nevědomky „zobne“ trochu PCP. Jenže zatímco podobné scény v případě To Write Love On Her Arms dokonale fungovaly, u We Are Your Friends se do celkového konceptu příliš nehodí. S drogami pak souvisí ještě jeden moment, který se však vůbec nemusel stát a zanechává dojem, že scenáristé nevěděli, kudy kam. Respektive možná nevěděli, jak jinak diváky dojmout. Závěr potom nepatrně připomene Whiplash, ačkoliv nemůže být pochyb o tom, že by fungoval lépe, kdyby se ukázal J.K. Simmons.
Ale pojďme zpět. Tenhle Cole se na jedné párty potká s pohlednou Sophie (Emily Ratajkowski)
a nedlouho poté narazí na DJ Jamese Reeda (Wes Bentley), se kterým se skamarádí. Jasně, preferují stejnou hudbu, ovšem fakt, že Sophie je Jamesova přítelkyně, je takovým extrémně příjemným a vítaným bonusem. Tím spíše, když Jamese ani nenapadne Colea podezřívat z toho, že by se mohl zakoukat do takové kočky. Se třemi dalšími kamarády Masonem (nikoliv Mansonem), Olliem (nikoliv tímto Olliem) a Veverkou (nikoliv tou s oříšky) si domluví práci v realitách u jistého Paige (Jon Bernthal), který už na první pohled nevypadá jako poctivý podnikatel. Postupně se stane hlavním cílem zahrát na Summer Festu, jenže do té doby se minimálně tři věci zkomplikují.
Tenhle film chce působit dojmem „jako ze života“. A sem tam to i funguje, jako třeba když
James poučuje Colea, že jednou může sám udělat něco neodčinitelného. A taky si jenom potvrdíme to, co říkával už pan Mackey v South Parku. A sice, že: „Drogy jsou špatné, áno.“ Takže by bylo dobré zjistit, o čem ten život vlastně je. A kdo ví, možná k tomu dopomůže případ klientky Tanyy Romerové, která se ne vlastní vinou ocitla ve finanční tísni. Colea a jeho kamarády je vlastně zajímavé sledovat především právě z toho důvodu, že jsou to ještě takoví snílci, kteří si myslí, že všechno půjde samo a hladce. Škoda, že se nesetkáme s jejich rodiči.
Co se oné hudební linie týče, dočkáme se v ní opravdu různorodých situací. Nejlepší z nich
bude určitě přednáška o tom, jak elektronická hudba funguje. Dozvíme se, že nejlepší je 128 BPM (Beats Per Minute), a taky budeme poučeni o tom, k čemu slouží basy. A pak budeme svědky scény, ve které hlavní hrdina při běhání získá inspiraci ke svému stěžejnímu, neobyčejnému dílu, které „musí vycházet z vás“, a jímž by si získal uznání od Jamese Reeda a zřejmě i od Skrillexe (jehož famózní skladbu Scary Monsters and Nice Sprites známe z ještě famóznějších Spring Breakers) a možná třeba i od ATB (jehož famózní skladba Let You Go byla kdysi mojí vůbec nejoblíbenější). Scéna však působí poněkud nechtěně směšně a není příliš dobře natočena, což ostatní platí pro celý tenhle počin.
We Are Your Friends představuje takovou prazvláštní, ale nikoliv marnou kombinaci. Chvilku je takový, pak onaký, protože zabrousí k docela jinému tématu, ale není pochyb o tom, že záměrem tvůrců bylo, aby byl miloučký a divácky vstřícný. I díky tomu, že se odehrává v Los Angeles, si udržuje líbivou atmosféru a navíc si přichystal i nějaký ten zajímavý postřeh či možná přímo poučení. V tomto ohledu je navíc poměrně univerzální, řekl bych, takže si tam každý může najít ta svoje. Sám si z filmu odnáším to, že díky hudbě můžete mít bezva barák, setkáte se se spoustou uvolněných krásek, že lidé, co berou drogy nejsou špatný (na rozdíl od samotných drog), a že v elektronické hudbě nic není zakázáno, vše je dovoleno.
FOTO: Freeman Entertainment
že se tu občas dějí zvláštní věci. Ty (vedle nás) uvidí i mladý aspirující DJ Cole (Zac Efron) poté, co si nevědomky „zobne“ trochu PCP. Jenže zatímco podobné scény v případě To Write Love On Her Arms dokonale fungovaly, u We Are Your Friends se do celkového konceptu příliš nehodí. S drogami pak souvisí ještě jeden moment, který se však vůbec nemusel stát a zanechává dojem, že scenáristé nevěděli, kudy kam. Respektive možná nevěděli, jak jinak diváky dojmout. Závěr potom nepatrně připomene Whiplash, ačkoliv nemůže být pochyb o tom, že by fungoval lépe, kdyby se ukázal J.K. Simmons.Ale pojďme zpět. Tenhle Cole se na jedné párty potká s pohlednou Sophie (Emily Ratajkowski)
a nedlouho poté narazí na DJ Jamese Reeda (Wes Bentley), se kterým se skamarádí. Jasně, preferují stejnou hudbu, ovšem fakt, že Sophie je Jamesova přítelkyně, je takovým extrémně příjemným a vítaným bonusem. Tím spíše, když Jamese ani nenapadne Colea podezřívat z toho, že by se mohl zakoukat do takové kočky. Se třemi dalšími kamarády Masonem (nikoliv Mansonem), Olliem (nikoliv tímto Olliem) a Veverkou (nikoliv tou s oříšky) si domluví práci v realitách u jistého Paige (Jon Bernthal), který už na první pohled nevypadá jako poctivý podnikatel. Postupně se stane hlavním cílem zahrát na Summer Festu, jenže do té doby se minimálně tři věci zkomplikují.Tenhle film chce působit dojmem „jako ze života“. A sem tam to i funguje, jako třeba když
James poučuje Colea, že jednou může sám udělat něco neodčinitelného. A taky si jenom potvrdíme to, co říkával už pan Mackey v South Parku. A sice, že: „Drogy jsou špatné, áno.“ Takže by bylo dobré zjistit, o čem ten život vlastně je. A kdo ví, možná k tomu dopomůže případ klientky Tanyy Romerové, která se ne vlastní vinou ocitla ve finanční tísni. Colea a jeho kamarády je vlastně zajímavé sledovat především právě z toho důvodu, že jsou to ještě takoví snílci, kteří si myslí, že všechno půjde samo a hladce. Škoda, že se nesetkáme s jejich rodiči.Co se oné hudební linie týče, dočkáme se v ní opravdu různorodých situací. Nejlepší z nich
bude určitě přednáška o tom, jak elektronická hudba funguje. Dozvíme se, že nejlepší je 128 BPM (Beats Per Minute), a taky budeme poučeni o tom, k čemu slouží basy. A pak budeme svědky scény, ve které hlavní hrdina při běhání získá inspiraci ke svému stěžejnímu, neobyčejnému dílu, které „musí vycházet z vás“, a jímž by si získal uznání od Jamese Reeda a zřejmě i od Skrillexe (jehož famózní skladbu Scary Monsters and Nice Sprites známe z ještě famóznějších Spring Breakers) a možná třeba i od ATB (jehož famózní skladba Let You Go byla kdysi mojí vůbec nejoblíbenější). Scéna však působí poněkud nechtěně směšně a není příliš dobře natočena, což ostatní platí pro celý tenhle počin.We Are Your Friends představuje takovou prazvláštní, ale nikoliv marnou kombinaci. Chvilku je takový, pak onaký, protože zabrousí k docela jinému tématu, ale není pochyb o tom, že záměrem tvůrců bylo, aby byl miloučký a divácky vstřícný. I díky tomu, že se odehrává v Los Angeles, si udržuje líbivou atmosféru a navíc si přichystal i nějaký ten zajímavý postřeh či možná přímo poučení. V tomto ohledu je navíc poměrně univerzální, řekl bych, takže si tam každý může najít ta svoje. Sám si z filmu odnáším to, že díky hudbě můžete mít bezva barák, setkáte se se spoustou uvolněných krásek, že lidé, co berou drogy nejsou špatný (na rozdíl od samotných drog), a že v elektronické hudbě nic není zakázáno, vše je dovoleno.
FOTO: Freeman Entertainment
