Kategorie: Kino
Recenze: Pád Londýna
Autor: Tomáš Kordík -
Hrdinný člen Tajné služby a prezidentův kamarád Mike Banning po zkušenostech s Pádem Bílého domu (škoda, že ne s Útokem na Bílý dům) ví, že i když je bad-ass, stejně ho vzhledem 
k jeho práci může kdykoli kdokoli sejmout. To teď opravdu nemůže potřebovat, protože jeho manželka Leah čeká dítě. Ale povinnosti velí odcestovat se svým nadřízeným do Londýna, jelikož umřel britský premiér. Je to sice na poslední chvíli, ale nebudou chybět ani ostatní lídři mocností světa, včetně Francie a Japonska, takže se prostě musí jet. Ideální příležitost pro pákistánského teroristu Aamira Barkawiho, aby se pomstil, protože k tomu má důvod.
Na začátku filmu dojde k výbuchu, a pak čekáme skoro půl hodiny, než dojde na další akci.
Scéna, ve které poprvé zaútočí teroristé, je ale dobře natočená. Tvůrcům se podařilo zachytit ten všudypřítomný chaos a zmatek, k jakému při podobně hrozných událostech dochází i ve skutečnosti. Zbytek filmu se až na scénu ve výtahové šachtě tak úplně nepovedl. Nedaří se najít správný rytmus a akce je jinak jen o málo zdařilejší, než ve většině lundgrenovských a několika málo vandammeovských béček. Není ale možné přehlédnout, že na rozdíl od nich chce být Pád Londýna seriózní áčkovou podívanou.
Místo Antoina Fuquy režíruje Babak Najafi, který má na kontě třeba Snadný prachy II s věčně prkenným Joelem Kinnamanem. Není třeba nijak obhajovat, že Fuqua je prostě
mnohem zručnější a schopnější filmař, který řemeslo ovládá precizně a který zřejmě dokázal ve všech směrech průměrný scénář Pádu Bílého domu realizovat nejlépe, jak to jenom šlo. To znamená včetně těch syrovějších scén, jež by se sice daly spočítat na prstech jedné ruky, ale i to se počítá, protože takové v tomto sequelu zcela absentují.
Scenáristé ani nyní nepřišli s nějakým jó překvapivým nápadem, protože se jim asi
nechtělo příliš přemýšlet. A přesně o to u Pádu Londýna jde – hlavně nad ničím nepřemýšlet! Vůbec se nesnažit najít odpověď na otázku proč se děje tohle nebo tamto. Prostě jen sledujme, jak Gerard Butler kosí své protivníky, jak Aaron Eckhart jakožto americký prezident statečně vzdoruje mačetě (nikoliv Machetemu), jak se Morgan Freeman a Melissa Leo snaží pomáhat (spíše tedy Morgan Freeman), jak se Charlotte Riley snaží najít krysu (člověka, ne zvířátko), a jak Angela Bassett zmizí dříve, než jsme chtěli, protože šéfku Tajné služby Lynne Jacobsovou hraje opravdu hezky.
Pád Londýna je zajímavý ještě v tom smyslu, že působí jako ne zcela povedená pocta akčním flákům z 80. let minulého století. A pak taky, že režisér Najafi pochází z Íránu, což je jedině dobře, vzhledem k tomu, co se v současnosti děje ve světě a v Evropě. Vznikne-li někdy Pád Tokia, Pád Moskvy, Pád Ottawy, Pád Caracasu, Pád Havany, Pád Jerevanu, Pád Ouagadouga, Pád Funafuti (ten bych chtěl fakt vidět), případně Pád Brna … ne, Brna ne … nebo i kdyby postupně vznikly filmy se všemi těmito názvy, doufejme, že záporáci nebudou pocházet z arabských zemí. Přeci je to už trochu klišé. Takže jediný důvod, proč Pád Londýna nedostává nižší hodnocení, je ten, že se díky první části vědělo, co od něj očekávat.
FOTO: Bontonfilm
k jeho práci může kdykoli kdokoli sejmout. To teď opravdu nemůže potřebovat, protože jeho manželka Leah čeká dítě. Ale povinnosti velí odcestovat se svým nadřízeným do Londýna, jelikož umřel britský premiér. Je to sice na poslední chvíli, ale nebudou chybět ani ostatní lídři mocností světa, včetně Francie a Japonska, takže se prostě musí jet. Ideální příležitost pro pákistánského teroristu Aamira Barkawiho, aby se pomstil, protože k tomu má důvod.Na začátku filmu dojde k výbuchu, a pak čekáme skoro půl hodiny, než dojde na další akci.
Scéna, ve které poprvé zaútočí teroristé, je ale dobře natočená. Tvůrcům se podařilo zachytit ten všudypřítomný chaos a zmatek, k jakému při podobně hrozných událostech dochází i ve skutečnosti. Zbytek filmu se až na scénu ve výtahové šachtě tak úplně nepovedl. Nedaří se najít správný rytmus a akce je jinak jen o málo zdařilejší, než ve většině lundgrenovských a několika málo vandammeovských béček. Není ale možné přehlédnout, že na rozdíl od nich chce být Pád Londýna seriózní áčkovou podívanou.Místo Antoina Fuquy režíruje Babak Najafi, který má na kontě třeba Snadný prachy II s věčně prkenným Joelem Kinnamanem. Není třeba nijak obhajovat, že Fuqua je prostě
mnohem zručnější a schopnější filmař, který řemeslo ovládá precizně a který zřejmě dokázal ve všech směrech průměrný scénář Pádu Bílého domu realizovat nejlépe, jak to jenom šlo. To znamená včetně těch syrovějších scén, jež by se sice daly spočítat na prstech jedné ruky, ale i to se počítá, protože takové v tomto sequelu zcela absentují.Scenáristé ani nyní nepřišli s nějakým jó překvapivým nápadem, protože se jim asi
nechtělo příliš přemýšlet. A přesně o to u Pádu Londýna jde – hlavně nad ničím nepřemýšlet! Vůbec se nesnažit najít odpověď na otázku proč se děje tohle nebo tamto. Prostě jen sledujme, jak Gerard Butler kosí své protivníky, jak Aaron Eckhart jakožto americký prezident statečně vzdoruje mačetě (nikoliv Machetemu), jak se Morgan Freeman a Melissa Leo snaží pomáhat (spíše tedy Morgan Freeman), jak se Charlotte Riley snaží najít krysu (člověka, ne zvířátko), a jak Angela Bassett zmizí dříve, než jsme chtěli, protože šéfku Tajné služby Lynne Jacobsovou hraje opravdu hezky.Pád Londýna je zajímavý ještě v tom smyslu, že působí jako ne zcela povedená pocta akčním flákům z 80. let minulého století. A pak taky, že režisér Najafi pochází z Íránu, což je jedině dobře, vzhledem k tomu, co se v současnosti děje ve světě a v Evropě. Vznikne-li někdy Pád Tokia, Pád Moskvy, Pád Ottawy, Pád Caracasu, Pád Havany, Pád Jerevanu, Pád Ouagadouga, Pád Funafuti (ten bych chtěl fakt vidět), případně Pád Brna … ne, Brna ne … nebo i kdyby postupně vznikly filmy se všemi těmito názvy, doufejme, že záporáci nebudou pocházet z arabských zemí. Přeci je to už trochu klišé. Takže jediný důvod, proč Pád Londýna nedostává nižší hodnocení, je ten, že se díky první části vědělo, co od něj očekávat.
FOTO: Bontonfilm
