Kategorie: Ostatní
Recenze: Pěsti ze železa 2
Autor: Tomáš Kordík -
Patrně neuškodí se ještě na moment zastavit u prvního dílu. Děj má se odehrávat někdy v minulosti, ale přesto se některé postavy chovají jako ve 21. století a soundtrack obsahuje moderní skladby (včetně hip-hopových). Thaddeus, hlavní černošský hrdina, uprchl ze své země, jelikož nedopatřením zabil arogantního blbečka. Nové útočiště našel ve vesnici Jungle Village kdesi na jihovýchodě největšího kontinentu (pokud jím ovšem i v jeho universu je Asie). A jako kovář přihlíží vřavě mezi dvěma znepřátelenými klany, jejichž bossové si dělají zálusk na guvernérovo zlato, stejně jako svérázný Angličan (Russell Crowe), zatímco majitelka „nočního klubu“ Růžový kvítek (Lucy Liu) chce v první řadě chránit své dívky, přičemž s jednou z nich hodlá Thaddeus utéct. Ale protože nezůstal stranou veškerého dění, přišel o ruce. Místo nich si potom ukoval ony Pěsti ze železa, aby mohl přeprat Davea Bautistu ještě předtím, než se z něj stal jeden ze Strážců galaxie.
A jak pokračuje kovářova cesta? Inu tak, že se rozhodl vrátit se do kláštera k mnichům, kteří jej převychovali. Jenže cestou byl napaden pomstychtivými (tj. zlými) Asiaty, načež skončil v řece, ze které ho potom až v šestadvacáté minutě filmu vylovily sličné Asiatky u břehů své vesnice, ve které se vyskytují tajemné síly pozemské (reprezenované mistrem Cho) i nadpozemské (reprezentované duchem Lorda Pchi). Všichni včetně ušlechtilého (tj. hodného) Asiata Li Chunga musí pracovat ve stříbrném dole mistra Cho, jemuž ovšem asi nejde úplně o stříbro. Vypadá to, že tenhle uzavřený kruh příkoří a nespravedlnosti dokážou zničit jedině kovářovy pěsti ze železa!!!
Ten první díl si vysloužil jakous takous pozornost nejen díky slušnému obsazení, ale také proto, že jej zaštítil Quentin Tarantino, jehož zásluhy byly však evidentně mnohem větší, než to může vypadat. Na obou částech Pěstí ze železa je zřejmá inspirace Kill Billem. Není pochyb o tom, že RZA taky nakoukal hromadu kung-fu filmů, ale to z vás přece ještě nedělá režiséra. Jak vidno, i přístup značky QT, spočívající ve vyzobávání z jiných děl, a také v nejrůznějších citacích a paráfrázích, je umění. Jinými slovy, ani to, co už udělal někdo jiný, nelze uplatňovat dle libosti. Takže se stalo následující: zatímco Nevěstino počínání je zábavné, naučné, do detailu promyšlené a navíc funguje i jako pocta žánru, Thadeussovy snahy působí jako parodie, přestože byly bezpochyby míněny zcela seriózně.
„Šílenec z videopůjčovny“ dal raději od Pěstí ze železa 2 už ruce pryč a pustil se do očekávaného westernu The Hateful Eight. RZA zase zřejmě uznal, že režírovat a současně i hrát hlavní roli není jen tak, tudíž tentokrát přidal otěže filmaři, jenž pomalu, ale jistě aspiruje na titul „krále nepotřebných sequelů“. Sebevědomí mu ovšem rozhodně nechybí, protože vedle režie se ujal i kamery. Vskutku zabijácká kombinace, když se obou takto důležitých postů ujme někdo, kdo není dobrým vypravěčem. Nutno ale podotknout, že to s Pěstmi ze železa 2 mohlo dopadnout o poznání strašidelněji.
Pokud se to vezme do důsledku, tak scénář, jenž tentokrát nevykoumal RZA s Elim Rothem, nýbrž s Johnem Jarrellem, patrně o mnoho lépe realizovat nešel. K mimořádně tucovému příběhu, ve kterém černošský kovář s železnýma rukama bojuje proti bezpráví páchaném na Asiatech v jejich domovině, přičemž často vypráví o tom, kterak objevil Buddhu a čchi, a co chvíli nás počastuje nějakým tím tradičním čínským příslovím či moudrem, se snad ani jinak, než s pořádnou, ale opravdu pořádnou dávkou tolerance přistupovat nedá.
Kór když dialogy tu nepříjemně tahají za uši, a jindy zase neplánovaně vyvolávají výbuchy smíchu. Ačkoliv pozor! Troufám si tvrdit, že tady najdeme zhruba dva tři momenty, kdy tvůrci zamýšleli, aby se divák zasmál. Jenže když promluví herci, kteří neumí hrát, stejně to nedopadá podle představ. Z těch, kteří se objeví před kamerou, snese přísnější herecká kritéria snad jenom nejrůznějšími projekty ošlehaný Cary-Hiroyuki Tagawa, jenž navíc stále dokáže nasadit ten správně nazlobený výraz, tak jako kupříkladu před dvaceti lety v Mortal Kombatu, který - jak uvidíte - nezmiňuju náhodou. Carl Ng (Cho) by svým výkonem nadchnul pouze tehdy, když by představoval záporáckého rozmazleného synka současného tokijského businessmana. A s ohledem na solidnější herectví zamrzí, že více prostoru nedostala Eugenia Yuan.
Na druhou stranu v případě Pěstí ze železa 2 pochopitelně dostali přednost ti, kteří nemusí předstírat, že ovládají bojová umění. Jako třeba Dustin Nguyen. Díky tomu jsou souboje pěstní i na meče (a nože) jak efektní, tak efektivní, což lze napsat také o závěrečném zúčtování, ve kterém nechybí (byť to nebyl záměr) chaos bitevní vřavy, vyvolané zázračným pramenem jako z Kameňákova, jenom tady se mu říká Zlatý nektar a není modrý. Během oné bitvy tvůrci už v podstatě zcela rezignovali na logiku i na pár předtím řečeným momentů a jejich cílem jednoduše bylo nacpat sem těch nemnoho jinde okoukaných (avšak mírně obměněných) vychytávek, které scenáristy zrovna napadly. Spatříme tedy mimo jiné odhodlané sexy lukostřelkyně, nohy ze železa, komického (tj. hodného) Asiata s dynamitem, oživování živou vodou a RZA předvede jakousi piruetu naležato. Cool.
Pěsti ze železa 2 vypadaly po své první polovině na totální neumětelskou pitomost, čímž napovídaly, že studio Universal vynakládá při produkci těchto počinů (viz také Král Škorpion 4 a Dračí srdce 3, na jejichž upoutávky se můžeme automaticky podívat na začátku disku) přibližně stejně velké úsilí, jako společnost The Asylum na svých vykrádačkách. Ve finále to ovšem k radosti bizarností milujících diváků dopadlo tak, že Pěsti ze železa 2 patří k té sortě filmů, které jsou tak pitomoučké, až jsou vlastně dobré. V tomto případě navíc přispěly ke kladnému hodnocení nádherné lokace, jež poskytlo exotické Thajsko.
FOTO: cinema.de, DVD poskytl Bontonfilm
A jak pokračuje kovářova cesta? Inu tak, že se rozhodl vrátit se do kláštera k mnichům, kteří jej převychovali. Jenže cestou byl napaden pomstychtivými (tj. zlými) Asiaty, načež skončil v řece, ze které ho potom až v šestadvacáté minutě filmu vylovily sličné Asiatky u břehů své vesnice, ve které se vyskytují tajemné síly pozemské (reprezenované mistrem Cho) i nadpozemské (reprezentované duchem Lorda Pchi). Všichni včetně ušlechtilého (tj. hodného) Asiata Li Chunga musí pracovat ve stříbrném dole mistra Cho, jemuž ovšem asi nejde úplně o stříbro. Vypadá to, že tenhle uzavřený kruh příkoří a nespravedlnosti dokážou zničit jedině kovářovy pěsti ze železa!!!
Ten první díl si vysloužil jakous takous pozornost nejen díky slušnému obsazení, ale také proto, že jej zaštítil Quentin Tarantino, jehož zásluhy byly však evidentně mnohem větší, než to může vypadat. Na obou částech Pěstí ze železa je zřejmá inspirace Kill Billem. Není pochyb o tom, že RZA taky nakoukal hromadu kung-fu filmů, ale to z vás přece ještě nedělá režiséra. Jak vidno, i přístup značky QT, spočívající ve vyzobávání z jiných děl, a také v nejrůznějších citacích a paráfrázích, je umění. Jinými slovy, ani to, co už udělal někdo jiný, nelze uplatňovat dle libosti. Takže se stalo následující: zatímco Nevěstino počínání je zábavné, naučné, do detailu promyšlené a navíc funguje i jako pocta žánru, Thadeussovy snahy působí jako parodie, přestože byly bezpochyby míněny zcela seriózně.
„Šílenec z videopůjčovny“ dal raději od Pěstí ze železa 2 už ruce pryč a pustil se do očekávaného westernu The Hateful Eight. RZA zase zřejmě uznal, že režírovat a současně i hrát hlavní roli není jen tak, tudíž tentokrát přidal otěže filmaři, jenž pomalu, ale jistě aspiruje na titul „krále nepotřebných sequelů“. Sebevědomí mu ovšem rozhodně nechybí, protože vedle režie se ujal i kamery. Vskutku zabijácká kombinace, když se obou takto důležitých postů ujme někdo, kdo není dobrým vypravěčem. Nutno ale podotknout, že to s Pěstmi ze železa 2 mohlo dopadnout o poznání strašidelněji.
Pokud se to vezme do důsledku, tak scénář, jenž tentokrát nevykoumal RZA s Elim Rothem, nýbrž s Johnem Jarrellem, patrně o mnoho lépe realizovat nešel. K mimořádně tucovému příběhu, ve kterém černošský kovář s železnýma rukama bojuje proti bezpráví páchaném na Asiatech v jejich domovině, přičemž často vypráví o tom, kterak objevil Buddhu a čchi, a co chvíli nás počastuje nějakým tím tradičním čínským příslovím či moudrem, se snad ani jinak, než s pořádnou, ale opravdu pořádnou dávkou tolerance přistupovat nedá.
Kór když dialogy tu nepříjemně tahají za uši, a jindy zase neplánovaně vyvolávají výbuchy smíchu. Ačkoliv pozor! Troufám si tvrdit, že tady najdeme zhruba dva tři momenty, kdy tvůrci zamýšleli, aby se divák zasmál. Jenže když promluví herci, kteří neumí hrát, stejně to nedopadá podle představ. Z těch, kteří se objeví před kamerou, snese přísnější herecká kritéria snad jenom nejrůznějšími projekty ošlehaný Cary-Hiroyuki Tagawa, jenž navíc stále dokáže nasadit ten správně nazlobený výraz, tak jako kupříkladu před dvaceti lety v Mortal Kombatu, který - jak uvidíte - nezmiňuju náhodou. Carl Ng (Cho) by svým výkonem nadchnul pouze tehdy, když by představoval záporáckého rozmazleného synka současného tokijského businessmana. A s ohledem na solidnější herectví zamrzí, že více prostoru nedostala Eugenia Yuan.
Na druhou stranu v případě Pěstí ze železa 2 pochopitelně dostali přednost ti, kteří nemusí předstírat, že ovládají bojová umění. Jako třeba Dustin Nguyen. Díky tomu jsou souboje pěstní i na meče (a nože) jak efektní, tak efektivní, což lze napsat také o závěrečném zúčtování, ve kterém nechybí (byť to nebyl záměr) chaos bitevní vřavy, vyvolané zázračným pramenem jako z Kameňákova, jenom tady se mu říká Zlatý nektar a není modrý. Během oné bitvy tvůrci už v podstatě zcela rezignovali na logiku i na pár předtím řečeným momentů a jejich cílem jednoduše bylo nacpat sem těch nemnoho jinde okoukaných (avšak mírně obměněných) vychytávek, které scenáristy zrovna napadly. Spatříme tedy mimo jiné odhodlané sexy lukostřelkyně, nohy ze železa, komického (tj. hodného) Asiata s dynamitem, oživování živou vodou a RZA předvede jakousi piruetu naležato. Cool.
Pěsti ze železa 2 vypadaly po své první polovině na totální neumětelskou pitomost, čímž napovídaly, že studio Universal vynakládá při produkci těchto počinů (viz také Král Škorpion 4 a Dračí srdce 3, na jejichž upoutávky se můžeme automaticky podívat na začátku disku) přibližně stejně velké úsilí, jako společnost The Asylum na svých vykrádačkách. Ve finále to ovšem k radosti bizarností milujících diváků dopadlo tak, že Pěsti ze železa 2 patří k té sortě filmů, které jsou tak pitomoučké, až jsou vlastně dobré. V tomto případě navíc přispěly ke kladnému hodnocení nádherné lokace, jež poskytlo exotické Thajsko.
FOTO: cinema.de, DVD poskytl Bontonfilm
