Rozhovor: Herci a režisér o filmu Život je život

Simona Stašová    Co vás přesvědčilo, abyste do tohoto filmu šla?   S režisérem Milanem Cieslarem se známe už hodně desítek let a už jsme spolu hodně filmů natočili. Sedíme si a mezi námi je veliká důvěra. Takže když mi poslal scénář filmu Život je život, neváhala jsem ani chvilku, hned jsem věděla, že to má velkou šanci diváka zaujmout a skvěle pobavit a že je tam materiál na výbornou komedii. Postavy v této bláznivé komedii jsou velmi dobře napsané, mají vtip a švih a Milan si vybral perfektní   Baví vás tenhle žánr například víc než dramatické role?   Samozřejmě, že dobré komedie si cením mnohem víc než dramatu. Je taky mnohem těžší.  Je těžší lidi rozesmát, než rozplakat, to je známá věc. Ráda hraju v komediích, protože každá komedie vychází z dramatu, takže si přijdu na své i s dramatickým prožitkem, s dramatickým obloukem, akorát v nedramatickém světle a s nadsázkou a s uměním nebrat se tak moc vážně. Nebrat se vážně, to je to nejdůležitější. A to mě baví, protože ani v životě se moc vážně neberu, nevím ani proč, ale neberu. Mám se ráda, dokonce si sebe i vážím, ale vážně se neberu, protože za chvilku je stejně všechno jinak.   Vaše tři filmové dcery s vámi sdílejí domácnost, což přináší často originální situace, našla jste nějaké styčné body se scénářem v osobním životě?   No jéje! Těch situací, kde jsem se našla, bylo spoustu, a i když nemám tři dcery, ale dva syny, tak jsem pár nápadů ze svého života do scénáře nabídla a jsou tam. Zahrála jsem i drobnosti ze života mých babiček, takže film Život je život je pro mě velmi osobní a je to opravdu kouzelná komedie.   
Miroslav Táborský  ( Spisovatel Kalina/Dovzor )   Vaše postava má dvě „tváře“, jak byste je popsal?   Moje postava je taková 2v1. Hlavně u žen úspěšný spisovatel detektivek, který není úspěšný u žen v osobním životě. Zdá se, že si vybírá trochu nad svoje možnosti. A druhý je v představách hlavního hrdiny superpadouch, jací se vyskytují v bondovkách. Zábavní byli oba. Ten první měl napsané milé a komické scény a ten druhý se hrál zase v nadsázce s honičkami, rvačkami a krásnými ženami.  

Ano, jako superpadouch si užíváte život obklopen mraky krásných lepých dívek, bavily vás scény, které se natáčely v Lovosicích?   Dívky tam byly nádherné, bylo jich hodně a byly spoře oblečené. To si oko chlapa přijde na své. Paradoxem je, že takovou roli vám nedají, když jste mladý a svobodný.   Další zajímavou zkušeností byla jistě jízda rychlým autem tunelem Blanka…   Jízdu v prázdném tunelu Blanka v rychlých autech by si užil každý pořádný "kluk". Spíš mě mrzí, že je ten tunel pořád prázdný a vypadá stejně, jako před rokem. Hotový.   
Bára Poláková  ( dcera Simona )   Vaše postava tvoří velmi zábavnou dvojici s Petrem Vančurou, jak se vám spolu hrálo?   Moje Simona je tichá, hodná, milující dívka toužící po miminku a my jsme s Péťou mimo záběry vymýšleli, co bychom tam mohli ještě vychytat a jak komické scény co nejvíc využít tak, aby to nebylo přes čáru. I v osobním životě jsme kamarádi, takže všechno šlo úplně přirozeně.   Vaše rodiče hrají Simona Stašová a Ondřej Vetchý, užívala jste si společnost takových  ostřílených herců na place?   Ano. Bylo báječné je sledovat. Pozorovali jsme je spolu s Petrem a bavili jsme se o tom, jak jejich přístup k práci obdivujeme. Oba jsou svou zapáleností pro postavu, neustálou energií a nápady tak jedineční a dojemní! Myslím, že proto jsou taky oba tak dobří a výjimeční herci.  
Petr Vančura  ( zeť Standa )   Jak byste krátce popsal vaši postavu?   Standa je ňouma odíraný okolnostmi. Hodnej, ale pomalejší. Přitahuje smůlu, která se mění v sérii tragikomických situací. Takového malého Standu má uvnitř každý z nás. Dobře ho známe v ty dny, kdy se nám nedaří vůbec nic a nechce to skončit.  

Vaše role mladíka neúspěšného ve všech směrech se stane tak trochu nedobrovolně součástí bláznivé rodiny. Jak se vám "vaše rodina" líbila?    Filmová rodina mé filmové ženy, do které nás filmová situace dostala, je to poslední, o co by typ člověka, jako je můj filmový Standa mohl stát. Dostávalo se mi pravého opaku, co bych potřeboval. Citová podpora a chápavý přístup byl nahrazen neustálým ponižováním ze strany tchána Františka. A František Ondřeje Vetchého mě přede všemi členy rodiny šikanoval neustále! Jako filmová postava to dělal neskutečně vtipně, hodně mě to rozesmívalo, ale v reálném životě bych to nevydržel. Naštěstí mám ve filmu úžasnou, trpělivou ženu s pečovatelskými a ochraňovatelskými sklony. Takovou bych přál všem křehkým mužům!  
Kristína Peláková  ( Lucie / bond girl )    Jde v tomto filmu o vaši první hereckou roli?   Ano, je to moje první herecká zkušenost, za kterou jsem moc vděčná Milanovi CIeslarovi. Natočila jsem sice už 13 videoklipů a herectví jsem i studovala, ale jinak jsem úplný nováček. Moc mi ale pomáhal Ondra Vetchý, vedle kterého jsem se cítila jistě. Je to super chlap a špičkový herec, který je pro mě velkým vzorem.   Vaše Lucie ve filmu poplete hlavu kde komu…   Je to mladá policistka, která přijde jako nová posila mezi samé chlapy policajty. Je Slovenka, ale má i španělské kořeny, je milá, nekonfliktní a hlavně ve všem začátečník. František jako její šéf se do ní platonicky zamiluje a ona se mu zjevuje v jeho odvážných snech jako jeho doprovod ve stylu bond girl na dobrodružných výpravách.   
Milan Cieslar – režie filmu    Režisér o filmu:   V hlavní roli je úplně obyčejná rodina, které velí policista František Sýkora, muž ve středních letech, má tři dcery, manželku… Zdá se mu, že jak tak život běží, začíná být šedivý a míň barevný a všechny rodinné problémy ho tak nějak udolávají. Ve chvíli, kdy jeho nejmladší šestnáctiletá dcera otěhotní s „neznámým pachatelem“, se kterým se seznámí v létě na hudebním festivalu, se rozhodne vypátrat ho na vlastní pěst. Najednou se mu zdá, že prožívá trochu jiný život, barevnější, snovější, fantazijnější… Ten film je o souboji šedivé reality s něčím, co si všichni přejeme. Ve finále je to přiklonění k životu a k hodnotám jako je kamarádství, férovost ve vztahu i po letech…   Jak zpětně hodnotíte natáčení?   Natáčení probíhalo v klidu a pohodě. Ono je totiž vždycky důležité, aby měl člověk čas na hledání ideálního tvaru, a to se nám tady myslím podařilo.    Byl jste spokojený i s hereckými výkony?   Herci byli tak skvělí, že bych u toho ani nemusel být, oni by to natočili v pohodě sami. Myslím, že co se obsazení týče, byla to opravdu šťastná volba. Jsou to charakterní herci, ale mají i úžasný dar komiky. Dobrých herců s komediálním talentem je u nás málo.   Netočíte jen komedie, bylo pro vás snadné pustit se do toho žánru?   Před komedií jsem měl velký respekt, protože je to hodně obtížný žánr. Ale musím říct, že díky hercům jsem do tohohle projektu šel, důvěřoval jsem jim a oni mi to vrátili vrchovatě. Navíc scénárista Martin Horský je opravdu velmi talentovaný.

zdroj: TZ Bontonfilm