Kategorie: Kino
Recenze: Mafiánovi
Autor: Tomáš Kordík -
Ovšem je k tomu zapotřebí koupit práva na slibně vyhlížející román uznávaného francouzského 
spisovatele Tonina Benacquista, přizvat ke spolupráci dalšího scenáristu, a hlavně přemluvit pokud možno ty nejznámější herce, jejichž honoráře sice zapříčiní, že se vložené náklady patrně tak docela nezaplatí, ale alespoň nikdo nebude o Lucu Bessonovi říkat, že už je úplně z formy. Jedna z předních osobností současného francouzského filmu se tentokrát kromě produkce a spolupráce na scénáři ujala také režie. No přece by nešlo, aby takové obsazení kočíroval někdo typu Oliviera Megatona, Gérarda Krawczyka nebo dua Mather/St. Leger.
Jenže ono by to v tomto případě bylo úplně jedno, kdo sedí na režisérské židli. Protože když máte
k dispozici hvězdy ustálené (Robert De Niro), nestárnoucí (Michelle Pfeiffer), nenápadnější (Tommy Lee Jones) či vycházející (Dianna Agron), stačí jim jen nechat volný prostor pro vlastní interperetaci a těšit se z pocitu dobře vykonané práce. To Luc Besson sice udělal, ovšem jen tak napůl. Jednak si neodpustil některé francouzské bizarnosti, nad kterými za hranicemi mnohdy jen nevěřícně kroutí hlavou, a jednak jsou jeho snahy o nějaké kreativní řešení poměrně čitelné, takže chybí moment překvapení, které by tahle krimikomedie místy opravdu potřebovala. Ano, skutečně nejde o žádnou ryzí gangsterku, přestože si to možná kde kdo mohl díky jménům jako Robert De Niro či Martin Scorsese (produkce) myslet.
O co tedy jde? Mafián Giovanni Manzoni, který dokáže slovem „kurva“ vyjádřit hromadu věcí, porušil
zákon omerty a rozhodl se spolupracovat s FBI, díky čemuž se dostalo mnoho jeho bývalých přátel do vězení. Mezi nimi také don Luchese, jehož vliv mu dovoluje řídit všemožné akce i z vězeňské cely. Takže takovouhle zradu rozhodně nenechá jen tak. (Je tedy jasné, že ke konfrontaci nakonec dojde, ovšem nečekejte nic ve stylu Divoké bandy - spoiler!). Jenže, jak toho mizeru najít, když byl se svou rodinou zapojen do programu na ochranu svědků, tudíž se teď může jmenovat jakkoliv a muže být kdekoliv? My však víme, že se nyní jmenuje Blake a že jeho domovem je v současné době malé městečko kdesi v Normandii, kde shodou okolností všichni solidně ovládají angličtinu. Náhoda? Možná, ale víte, co se o nich také říká …
Není divu, že tihle Mafiánovi tu mají vcelku velký problém zapadnout. Hlava rodiny si na sebe uplete
bič tím, že se vydává za spisovatele, píšícího třeba o tom (ne)slavném vylodění, o kterém tady ví více snad i to nejmenší dítě. Ve skutečnosti ovšem píše především o sobě. Jeho, možná trochu paradoxně, věřící žena Maggie si zase nenechá vůbec nic líbit. Ani takové ty babské (v tomto případě protiamerické) řečičky, vůči kterým by měla zůstat nad věcí. Takže i ona svým počínáním přinese do jinak docela ospalého městečka trochu vzruchu, což v jedné z několika vtipných scén odnese místní „sámoška“.
Jejich děti se na první pohled možná tváří jako vzorňáci, ale patrně se jim holt dostalo poněkud jiné
výchovy, než těm ostatním, se kterými začnou chodit do místní školy. Warren tam de facto rozjede svou vlastní specifickou odnož mafie, zatímco jeho ségra … Jeho ségra Belle, která je opravdu překrásná, si začne s tím úplně největším ňoumou, jak už to tak zkrátka někdy bývá. Pravda, má k tomu svůj důvod. Všichni mají navíc sklony k násilí (co na tom, že si někdy vše jen představují), což pak může odnést kdejaký odvážnější spolužák, jenž se chce s Belle sblížit, či instalatér, přestože je zřejmě široko daleko jedinou osobou, která dokáže něco udělat s tekoucí špinavou vodou. Ačkoliv ty jejich výpady nikdy nejsou nijak brutálně natočeny, takže by film klidně mohl mít i neomezenou přístupnost. Dnešní školáci v něm asi neuvidí nic, co by už neviděly a neuslyší nic, co by již neslyšely.
Tenhle počin je skutečně takový relaxační, neboť mu nechybí správná nadsázka, ačkoliv nikdo by se
asi nezlobil, kdyby hlavní záporák z úvodní scény nevypadal až tak tuctově a nepůsobil spíše poněkud nemotornějším dojmem. S tou nadsázkou souvisí také jeden očekávaný tah. Giovanni je pozván na jakési promítání, protože si přece místní myslí, že je spisovatel. Dosti absurdně se tam rozhodne vyzpovídat, k čemuž mu dá podnět jistý film, který se původně promítat neměl. V ten moment by jistě i vás napadlo: „Hmm, to bude určitě něco, v čem hraje Robert De Niro.“ A taky, že jo – konkrétně Mafiáni (anglicky Goodfellas). Což, jak jsem před chvílí zjistil, zároveň docela vtipně odkazuje na anglický překlad tohoto románu (v originále Malavita, což je jméno psa, kterého tihle Mafiánovi mají), který nese název ‚Badfellas‘. A patrně proto jde zároveň film do kin pod tímto českým distribučním názvem.
Mafiánovi určitě nejsou nijak superoriginální a ani si je nebudete chtít pouštět znovu a znovu, ale jsou v podstatě takovou pohodovou podívanou, která určitě nikoho neurazí, ani vyloženě nenaštve. Tvůrcům se i přes vlastně až parodizující celkové vyznění povedlo v divácích probudit zájem o jednotlivé hlavní postavy, a navíc z plátna přímo sálá ta poklidná atmosféra malého francouzského městečka, rozhodně pro potřeby takovéhoto bijáku velmi vhodně vybraného. Pokud tedy nepůjdete na tento film s nějakým jó velkým očekáváním, s největší pravděpodobností se při jeho sledování budete vcelku příjemně bavit.
spisovatele Tonina Benacquista, přizvat ke spolupráci dalšího scenáristu, a hlavně přemluvit pokud možno ty nejznámější herce, jejichž honoráře sice zapříčiní, že se vložené náklady patrně tak docela nezaplatí, ale alespoň nikdo nebude o Lucu Bessonovi říkat, že už je úplně z formy. Jedna z předních osobností současného francouzského filmu se tentokrát kromě produkce a spolupráce na scénáři ujala také režie. No přece by nešlo, aby takové obsazení kočíroval někdo typu Oliviera Megatona, Gérarda Krawczyka nebo dua Mather/St. Leger.Jenže ono by to v tomto případě bylo úplně jedno, kdo sedí na režisérské židli. Protože když máte
k dispozici hvězdy ustálené (Robert De Niro), nestárnoucí (Michelle Pfeiffer), nenápadnější (Tommy Lee Jones) či vycházející (Dianna Agron), stačí jim jen nechat volný prostor pro vlastní interperetaci a těšit se z pocitu dobře vykonané práce. To Luc Besson sice udělal, ovšem jen tak napůl. Jednak si neodpustil některé francouzské bizarnosti, nad kterými za hranicemi mnohdy jen nevěřícně kroutí hlavou, a jednak jsou jeho snahy o nějaké kreativní řešení poměrně čitelné, takže chybí moment překvapení, které by tahle krimikomedie místy opravdu potřebovala. Ano, skutečně nejde o žádnou ryzí gangsterku, přestože si to možná kde kdo mohl díky jménům jako Robert De Niro či Martin Scorsese (produkce) myslet.O co tedy jde? Mafián Giovanni Manzoni, který dokáže slovem „kurva“ vyjádřit hromadu věcí, porušil
zákon omerty a rozhodl se spolupracovat s FBI, díky čemuž se dostalo mnoho jeho bývalých přátel do vězení. Mezi nimi také don Luchese, jehož vliv mu dovoluje řídit všemožné akce i z vězeňské cely. Takže takovouhle zradu rozhodně nenechá jen tak. (Je tedy jasné, že ke konfrontaci nakonec dojde, ovšem nečekejte nic ve stylu Divoké bandy - spoiler!). Jenže, jak toho mizeru najít, když byl se svou rodinou zapojen do programu na ochranu svědků, tudíž se teď může jmenovat jakkoliv a muže být kdekoliv? My však víme, že se nyní jmenuje Blake a že jeho domovem je v současné době malé městečko kdesi v Normandii, kde shodou okolností všichni solidně ovládají angličtinu. Náhoda? Možná, ale víte, co se o nich také říká …Není divu, že tihle Mafiánovi tu mají vcelku velký problém zapadnout. Hlava rodiny si na sebe uplete
bič tím, že se vydává za spisovatele, píšícího třeba o tom (ne)slavném vylodění, o kterém tady ví více snad i to nejmenší dítě. Ve skutečnosti ovšem píše především o sobě. Jeho, možná trochu paradoxně, věřící žena Maggie si zase nenechá vůbec nic líbit. Ani takové ty babské (v tomto případě protiamerické) řečičky, vůči kterým by měla zůstat nad věcí. Takže i ona svým počínáním přinese do jinak docela ospalého městečka trochu vzruchu, což v jedné z několika vtipných scén odnese místní „sámoška“.Jejich děti se na první pohled možná tváří jako vzorňáci, ale patrně se jim holt dostalo poněkud jiné
výchovy, než těm ostatním, se kterými začnou chodit do místní školy. Warren tam de facto rozjede svou vlastní specifickou odnož mafie, zatímco jeho ségra … Jeho ségra Belle, která je opravdu překrásná, si začne s tím úplně největším ňoumou, jak už to tak zkrátka někdy bývá. Pravda, má k tomu svůj důvod. Všichni mají navíc sklony k násilí (co na tom, že si někdy vše jen představují), což pak může odnést kdejaký odvážnější spolužák, jenž se chce s Belle sblížit, či instalatér, přestože je zřejmě široko daleko jedinou osobou, která dokáže něco udělat s tekoucí špinavou vodou. Ačkoliv ty jejich výpady nikdy nejsou nijak brutálně natočeny, takže by film klidně mohl mít i neomezenou přístupnost. Dnešní školáci v něm asi neuvidí nic, co by už neviděly a neuslyší nic, co by již neslyšely.Tenhle počin je skutečně takový relaxační, neboť mu nechybí správná nadsázka, ačkoliv nikdo by se
asi nezlobil, kdyby hlavní záporák z úvodní scény nevypadal až tak tuctově a nepůsobil spíše poněkud nemotornějším dojmem. S tou nadsázkou souvisí také jeden očekávaný tah. Giovanni je pozván na jakési promítání, protože si přece místní myslí, že je spisovatel. Dosti absurdně se tam rozhodne vyzpovídat, k čemuž mu dá podnět jistý film, který se původně promítat neměl. V ten moment by jistě i vás napadlo: „Hmm, to bude určitě něco, v čem hraje Robert De Niro.“ A taky, že jo – konkrétně Mafiáni (anglicky Goodfellas). Což, jak jsem před chvílí zjistil, zároveň docela vtipně odkazuje na anglický překlad tohoto románu (v originále Malavita, což je jméno psa, kterého tihle Mafiánovi mají), který nese název ‚Badfellas‘. A patrně proto jde zároveň film do kin pod tímto českým distribučním názvem.Mafiánovi určitě nejsou nijak superoriginální a ani si je nebudete chtít pouštět znovu a znovu, ale jsou v podstatě takovou pohodovou podívanou, která určitě nikoho neurazí, ani vyloženě nenaštve. Tvůrcům se i přes vlastně až parodizující celkové vyznění povedlo v divácích probudit zájem o jednotlivé hlavní postavy, a navíc z plátna přímo sálá ta poklidná atmosféra malého francouzského městečka, rozhodně pro potřeby takovéhoto bijáku velmi vhodně vybraného. Pokud tedy nepůjdete na tento film s nějakým jó velkým očekáváním, s největší pravděpodobností se při jeho sledování budete vcelku příjemně bavit.
