Recenze: Batman/Spawn (komiks)

 

 

První jmenovaný je jedním ze spolutvůrců Venoma, kterého jsme hned ve třech případech viděli v rámci samostatné franšízy v kině. Teď je důležitější, že sám přímo stvořil Spawna. Ten se dočkal nemastného neslaného celovečeráku v roce 1997. V něm s velkou snahou ztvárnil titulní úlohu Michael Jay White. Záporáka si střihnul Martin Sheen a John Leguizamo v něm dostal nabídku k pitvořícímu přehrávání (které ovšem umí zřejmě lépe, než kterýkoli jiný herec). Spawn v něčem připomíná právě Batmana. Naopak nejzásadnější rozdíly představují barva pleti, neboť méně proslulý z obou superhrdinů je Afroameričan (McFarlane takového chtěl i Spider-Mana), a na rozdíl od Bruce Waynea řeší vztahové záležitosti, protože miluje Wandu, nikoli ovšem Maximoff/Scarlet Witch.

Autor si přál, aby si diváci a divačky po zhlédnutí řekli, že „Batman oproti Spawnovi je padavka“. Vzájemný crossover se tedy maximálně nabízel, ačkoli podobnosti sdílí postava s civilním jménem Al Simmons i s Erikem Dravenem, protagonistou legendární Vrány, jejíž remake se natáčel také v České republice a v kinech se za nepřekvapivě nepříliš valného zájmu objevil v roce 2024. Franka Millera asi netřeba nijak zvlášť připomínat. Tvůrce Sin City a 300 si na Batmana posvítil v Roku jedna a Návratu Temného rytíře, které rovněž dosáhly mezi komiksovými fanoušky a fanynkami kultovního statusu. S crossovery měl zkušenosti už díky titulu RoboCop Versus The Terminator, který na filmovou adaptaci marně čeká a možná se nikdy nedočká. Každopádně, opravdu nic nenasvědčovalo tomu, že by měl být výsledek takhle rozpačitý.

 

 

V knize na čtenáře a čtenářky čekají tři příběhy, oba zmiňovaní komiksoví velikáni se společně podepsali pod ten třetí, který měl po předchozích dvou zachránit tomuto projektu čest. Jenže se tak nestalo. První příběh vzniknul v roce 2022, takže patrně obsahuje záměrnou lehoučkou narážku na film Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti. Konkrétně tu, která se týká jména Martha. Jinak jsou v něm využívány tzv. „mrtvé zóny“, tedy prostory ve městě, kde jsou válečníci nebe i pekla neškodní. Spawn totiž přichází z místa pod zemí, jelikož coby bývalý voják nejednal vždy férově. A pekelná bytost zvaná Malebolgia potřebuje někoho, kdo by jí pomohl s likvidací našeho světa. Jenže do pekla tady, na rozdíl od filmu, bohužel vůbec nezamíříme.

Druhý příběh s podtitulem Ďábel války začíná velice slibně, konkrétně v 16. století. Inspirací se stala skutečná událost týkající se kolonie na ostrově Roanoke, jejíž členové (kterých bylo cca 120), bez vysvětlení v roce 1590 zmizeli. Jediným vodítkem se mohlo stát do kmenu stromu vyryté/vypálené slovo Croatoan! Jednalo se snad o podpis ďábelské entity, která všechny sežrala nebo stáhla do pekla k zakusení nekonečného utrpení? Ať se to tenkrát odehrálo tak nebo tak, podstata spočívá v tom, že jak slibně tento příběh začíná, tak bizarně se dále odvíjí. Ani slavnostní ceremoniál otevření Gotham Tower příliš nepomáhá, třebaže na něm vtipně prozradí své maniakální plány její strůjce Simon Vesper (nejlepší záporák, jakého se v této knize dočkáme) a třebaže hlášky objevivšího se démona jsou vyvedené mimořádně cool fontem.

Ve třetím příběhu se setkáváme s Margaret Love – ředitelkou organizace Uzdravme svět. Zrovna přebírá prestižní humanitární cenu, jenže my ji už od prvního momentu automaticky (a právem) považujeme za podezřelou. Její záměry na první dobrou asi nejsou úplně marné, realizace však ve spárech jejího šílenství poněkud pokulhává. Ve městě se vedle klasických, vesměs nicotných zločinců, se kterými Batman hravě zamete, objevují i netradiční roboti. Frank Miller přichází s komentáři typu „Plíce má jako v ohni. Vdechuje zatuchlý vzduch.“ nebo „Neplýtvá energií, nedělá zbytečné pohyby.“ nebo „Nemarní čas myšlenkami na bolest.“ … Úplně slyšíme, jak je pronáší Marv či Dwight v Sin City. Dále překvapí, že ladí spíše na nadsazenou a díky pošťuchování mezi titulními superhrdiny by se dalo napsat až komediální strunu, což ovšem – oproti předpokladům – teprve nebyl dobrý nápad.

 

 

Všechny tři zápletky jsou si vlastně jinak docela podobné. V každém se Batman a Spawn nejprve porvou, aby mohli začít spolupracovat. Není to tak zábavné, poněvadž od začátku přece pokaždé víme, že spolupracovat budou. Největší potíž přestavují kresby. Jestliže jsme si uvedli, že v případě Šógunova popravčího jsou občas matoucí, proti tomu, čeho se dočkáme v tomto komiksu, jsou všechny bez výjimky nádherně přehledné. Na jednu stranu můžeme ocenit propracovanost, na tu druhou upozornit na zbytečnou přeplácanost. Méně je prosně někdy více! V prvním příběhu si to autoři možná uvědomili, a tak přidají vysvětlující popisky a komentáře. Poznámky typu „Naši hrdinové shromažďují informace“ nebo „Batman chápe, že teď má výhodu“ si každopádně mohli odpustit.

Batman/Spawn obsahuje ještě sekci Za oponou z plášťů, ve které přichází řada na plakáty, původní kresby tužkou, alternativní obálky a hrstičku dosud nezveřejněných vizuálů. Bonusem má být příběh Ďábel války ponechaný v originálním jazyce, tj. angličtině, a nakreslený původním inkoustem. To znamená, že je všechno černobílé, avšak v tomhle případě to neznamená lepší. No, u Batmana máme dobrý přehled o tom, že jak na stříbrném plátně, tak v komiksech (jako například v tomto), dokáže při svém potírání zločinu zanechat o poznání nezapomenutelnější dojem, jaký z něj učinil ikonického zástupce popkultury. Kdežto Spawn svůj skutečný potenciál zatím pouze naznačil a snad jej potvrdí v chystaném bijáku s Jamiem Foxxem. Snad.

KOMPLETNÍ NABÍDKA VYDAVATELSTVÍ CREW JE K DISPOZICI TADY

FOTO: crew.cz