Speciál: Kniha Planeta Nippon

 

 

Konkrétně se jedná o druhé, doplněné a vylepšené vydání k tomu prvnímu z roku 2017. Ve čtrnácti kapitolách řeší autoři Anna Křivánková, Karel Veselý, Antonín Tesař (viz také kniha V domě je příšera) všechno možné: mangy, samuraje, dívky, roboty, pokémony, fantastické bytosti, kawaii neboli fenomén roztomilosti, dějiny Japonska, jeho obscenitu, vliv jeho popkultury ve světě (Českou republiku pochopitelně nevyjímaje) a samozřejmě se budou řešit i dvě tokijské olympiády, z nichž před tou první bolševik zradil Petra Jákla staršího (kniha), zatímco ta druhá doplatila na probíhající pandemii. Trochu zamrzí, že třeba samostatnou kapitolu nedostaly filmy, neboť kinematografie Země vycházejícího slunce jest velice bohatá a rozhodně ji netvoří jenom Takeshi Kitano, Takashi Miike, Akira Kurosawa, Hayao Miyazaki, Ishiro Honda, Shohei Imamura, Hirokazu Koreeda, Hideo Nakata, Hiroshi Inagaki, Yasujiro Ozu, Yasuzô Masumura nebo Noboru Iguchi, jehož tvorba by se v této publikaci výborně vyjímala.

Na těch necelých 400 stránek se holt všechno vejít nemohlo. Ale takový „bůh mangy“ Osamu Tezuka, ten by si býval zasloužil několik odstavců navíc! Na to, že se bohužel dožil pouhých šedesáti roků, stihnul obrovskou hromadu práce a jeho jméno by mělo patřit k těm, která lidé ve světě znají, i když třeba daný obor příliš nesledují. Na zevrubné cestě japonské mangy dále nechybí jména Masamune Shirow, Eiichiro Oda, Junji Ito, Masashi Kishimoto, Hideko Mizuno, Takehiko Inoue, Yōichi Takahashi, Kazuo Koike (viz Šógunův popravčí), Katsuhiro Otomo, … S nadšením se prodereme i anime sekcí. A jistě by bývalo stálo zato důsledněji upozornit na hollywoodské adaptace Ghost in the Shell, Alita: Bojový anděl a Na hraně zítřka, z nichž poslední dva se rozhodně sešly s natolik významnou odezvou, že by si jistojistě zasloužily minimálně jeden další sequel.

Představivost a kreativita japonských tvůrců je pozoruhodná! V Planetě Nippon je jejich konkrétní dílko příběhově nastíněno třeba jen v jediné větě, přesto působí natolik originálně, že bychom si ho okamžitě chtěli přečíst. Vývoj japonského komiksu a mangy bude popsán zevrubně, takže nechybí ani propagandistický přístup před a během druhé světové války, potažmo vývoj čtení určeného pro dívky. Po nejničivějším konfliktu následovala sedmiletka pod americkým dohledem a následný kulturní i ekonomický boom, který se zastavil de facto až v 80. letech. To ale neznamená, že by pak Japonsko přestalo být pozoruhodnou zemí, zvláště pro středoevropany, jelikož na dálném východě věci fungují často poněkud jinak. Planeta Nippon tudíž bohatě rozšiřuje obzory a nechává nás jít s dobou, protože fenomén ‚otaku‘ jest v současnosti dosti rozpínavý.

Informací v knize je takový přehršel, že se skutečně složitěji vyzdvihuje nějaká konkrétní kapitola či konkrétní téma. A to dosud nebyly zmíněny jednak početné a pro lepší představu hodně vhodně vybrané fotky, a jednak rámečky, ve kterých se k už tak do hloubky jdoucím faktům a postřehům nacházejí ještě doplňující informace, jaké se týkají například éry Togukawa, zakladatele umění nindžucu Masaakiho Hacumiho, pojmu V-Cinema, robota ASIMO, označení Mecha, studia Ghibli, cenzury, přední osobnosti erotických filmů Kódžiho Wakamacua, měst Hiroshima a Nagasaki, Godzilly, vpravdě početné dívčí hudební skupiny AKB48, hazadní hře pachinko, Pac-Mana (!), survival hororů, oblíbené kratochvíli zvané karaoke či zimních japonských olympiád, kde ta naganská přinesla nezapomenutelný úspěch. V závěru nechybí pečlivý chronologický přehled, začínající rokem 1968, tj. počátkem éry Meiji, a končící rokem 2021, kdy Tokio za přísných podmínek přivítalo sportovce a sportovkyně z celého světa.

Planeta Nippon je kniha natolik obsáhlá, až se nabízí myšlenka, jestli to ve finále není trochu kontraproduktivní. Obsahuje tolik termínů a názvů projektů a jmen autorů/autorek, že hrozí nebezpeční sklouznutí k přílišné monotónnosti, ale to samozřejmě ovlivňuje i preference čtenářů a čtenářek. Někdo si rád přečte o mangách, ale už ho tolik nemusí interesovat technologické vychytávky. Někdo si užije videoherní pasáže, kdežto ty o kawaii mu budou cizí. Někdo se začte do erotických záležitostí, zatímco třeba bez kapitoly 11 by se klidně obešel. Nic to však nemění na tom, že všichni tři autoři, resp. dva autoři a jedna autorka, zasluhují za tuhle svou poctivou, zanícenou a nezřídka veliké nadšení vzbuzující práci velikou pochvalu!

KOMPETNÍ NABÍDKA VYDAVATELSTVÍ CREW JE K DISPOZICI TADY

FOTO: crew.cz