Recenze: Komiks Flashpoint (Legendy DC)

 

 

Všichni tři autoři, totiž Andy Kubert, Sandra Hope a hlavně scenárista Geoff Johns mají se světem kreslených obrázků bohaté zkušenosti. Poslední jmenovaný je považován za skutečnou kapacitu DC vesmíru, a proto se jeho jméno objevuje i v titulcích některých celovečerních projektů, které spadají do filmového DCEU (Aquaman, Wonder Woman 1984). Navíc byl na snímcích Spiknutí či Smrtonosná zbraň 4 asistentem věhlasného režiséra Richarda Donnera. Flash: Nejrychlejší muž světa se takovými jmény pochlubit nemohl, přestože vychází ze vzájemného hodnocení lépe.

Tak jako ve filmu, také v tomto komiksu se logicky vyskytuje mnohovesmír. V jednom takovém nepatří Aquaman a Wonder Woman ke klaďasům. První jmenovaný se svými Atlanťany potopil severní Evropu, což přineslo smrt mnoha milionům lidí. Amazonky se teď zase zmocnily Velké Británie a učinily z ní Novou Themysciru. Úplnému konci světa musí zabránit Flash, který však využívá svoji superrychlost o poznání méně, než bychom od sešitu, který má v názvu jeho jméno, čekali. Samozřejmě to nezvládne sám, ovšem situaci mu komplikuje fakt, že v tomto vesmíru Ligu spravedlnosti nikdo nezná. Batmana ano, jenže to není ten Batman, jak si ho pamatuje on. Vlastně to není ani Bruce Wayne …

Natrefíme i na další známé postavy, mezi nimi nechybí Cyborg, Steve Trevor nebo Enchantress, na kterou si jistě mnozí budou pamatovat díky Caře Delevingne v prvním Sebevražedném oddílu. Potíž spočívá v tom, že Flashpoint uvádí taky celou řadu dalších postav, s jakými jsme se ještě neměli v rámci DCEU možnost setkat. A nutno dodat, že tady nemají nejlepší expozici. U některých, jako je například Captain Thunder, si při znalosti DCEU filmů pořád můžeme domyslet, odkud asi vítr fouká, zatímco u jiných se to rovná Mission: Impossible, protože je není možné házet do jednoho pytle s podobnými postavami od Marvelu, které mají obdobné (či dokonce totožné) schopnosti. Sem by patřili Abin Sur, Emily Sungová aka Element Woman a Eobard Thawne, jenž se stává hlavním záporákem – Reverse Flashem!

 

 

Ničemu příliš nepomůže – jakkoli to dává smysl, když se pohybujeme v alternativním světě – že si tvůrci mohli dovolit naprosto změnit vzhled některých superhrdinů, což postihlo i Subject 1, kterého jinak známe pod jménem Superman. Víme, že nepochází z planety Země, přesto se o něm hovoří jako o „dobrém člověku.“ K tomu přece nemůžeme mít jistotu, že v této realitě bude setrvávat na straně dobra. Scenárista jakoby se někdy snažil o to, aby nás ohromil svou znalostí DC (anti)hrdinů, jejichž jména uvádí, přestože nemají hlubší význam, než aby se soustředil na samotný příběh a lépe se nad ním zamyslel. V rádoby dojemném finále tak můžeme získat pocit, že se příběh dal býval při lepší bystrosti postav vyřešit na deseti stránkách.

Flashpoint má zkrátka tendence nevyprávět čistě a věci si zbytečně komplikuje. S tím souvisí fakt, že u některých obrázků musíme delší dobu studovat, co přesně znázorňují. Jiné, jaké by zajistily plynulejší vyprávění, víckrát absentují. Nápad vytvořit bytost, jaká by se pohybovala mimo tok času, čímž by se jí dostalo netušených možností, byl téměř geniální, leč totálně zazděný. Finále tedy nepůsobí jako v pravém slova smyslu vygradování celého příběhu, v jehož průběhu budeme předtím svědky i dlouhých dohad o tom, o čem stejně víme, jak později dopadne. Zároveň si znovu uvědomíme, že komiksy jsou ideální platformou pro přenesení na stříbrné plátno, neboť když nevládnete bohatou imaginací, některé věci přímo na papíře holt dostatečně nezachytíte.

P. S.: Samotný příběh končí už několik stran před koncem. Na těch zbývajících si můžeme opět prohlédnout alternativní obálky. Vyskytuje se jich šest, avšak „hustá“ je pouze jedna. Dále natrefíme na skici a náčrty – ať už momentu se spadlou Eiffelovkou (na G. I. Joe to nemá), tak různých postav (Flash, Mrs. Hyde, Godiva, The Outsider, Aquaman, Batman, Cybor, Blackout). Náčrty jsou doplněné původními ručně psanými anglickými poznámkami, co jsou samozřejmě taky přeloženy do češtiny. A vložena je i mapa světových hrozeb, ze které se třeba dozvíme, že z Aljašky se stala země nemrtvých, že Austrálie představuje neutrální území a že Afriku, resp. alespoň její jižní část, ovládají lidoopi.

KOMPLETNÍ NABÍDKA VYDAVATELSTVÍ CREW JE K DISPOZICI TADY

FOTO: crew.cz