A určitě taky inspirativní. V tom smyslu, že i z malé jihočeské vesnice to lze dotáhnout až k zaplněným stadionům pro desítky tisíc lidí, prestižním turnajům, velkému uznání a rekordům. Dráha dvoumetrového Jana Kollera skutečně svým způsobem připomíná pohádku o Českém Honzovi, potažmo nějakém hodném obrovi, který se vydal do světa, aby se vrátil se vším tím, o čem mnozí často pouze sní. Teď, necelý rok před padesátými narozeninami, vzniknul dokument mapující jeho počínání. Jak ryze po obsahové, tak po filmařské stránce je natolik poutavý a povedený, že míří na velké plátno, kam rozhodně patří.

První odstavec by klidně mohl posloužit i jako poslední. Ale pojďme se Janu Kollerovi, našemu historicky nejlepšímu reprezentačnímu střelci, ještě chvíli věnovat. V dokumentu nechybí ani nepříjemná situace, která vedla k odchodu ze Sparty. Tvůrcům v čele s Petrem Větrovským se podařilo dostat před kameru Horsta Siegla, jenž byl na Letné v 90. letech minulého století takřka nedotknutelnou modlou. Při jeho výpovědi, ve které nechybí řada frází, se nelze ubránit dojmu, že ani po tak dlouhé době nechce naplno prozradit pravdu o tom, co se tenkrát v zákulisí dělo. Petr Kouba by možná prozradil, jenže nedostal dostatečný prostor.

 










 

Hlavní protagonista si pak projde všechny ostatní destinace, ve kterých působil, včetně Lokerenu, Dortmundu a samozřejmě Monaka, kde po konci kariéry několik roků žil. Teď už zase není nic složitého na něj natrefit ve Smetanově Lhotě, kde staví stylovou roubenku a v jejímž dresu se v okresním přeboru stále prohání. Nekonala se akorát výprava do Samary, což se dá pochopit, přestože by se tam zřejmě natáčelo ještě v minulém či předminulém roce. Pro samotného Kollera to musely být nepochybně vítané návraty, kór při přejezdu do Dortmundu, kde na něj a na Tomáše Rosického dodnes evidentně rádi vzpomínají.

Proto se o několik postřehů podělí ředitel Hans-Joachim Watzke, sportovní ředitel Michael Zorc, mistr světa Mats Hummel i bývalý brazilský spoluhráč Dedé, nepochybně velký pohodář, tak jako naprostá většina jeho krajanů. Trenéra Matthiase Sammera (stejně jako Karla Brücknera) se v podstatě jako jediné oslovené nakonec zastihnout nezadařilo. Ze zahraničních hráčů nebylo nutné vůbec přemlouvat v Polsku narozeného, avšak Kanadu reprezentujícího bývalého útočníka Tomasze Radzinskiho, se kterým tvořili během společného působení v Anderlechtu Brusel výbornou parťáckou dvojku. Z čistě nefotbalových osobností řekne několik slov Jan Kraus, v jehož show byl Jan Koller zrovna hostem. Ke slovu se dostane taky otec, bratr, dcera, kamarádi z vesnice a přítelkyně.

 










 

Samozřejmě rádi promluví čeští spoluhráči z nároďáku – vedle Tomáše Rosického jmenovec Galásek, dále třeba Zdeněk Grygera, Pavel Kuka, Jiří Jarošík, Karel Poborský i jeden ze dvou českých držitelů prestižního Zlatého míče Pavel Nedvěd, jenž se kdysi dávno sám dočkal medailonku, který však nezamířil do kin. Probrány s nimi budou jak fotbalové dovednosti a bezproblémová povaha Honzy Kollera, tak velké turnaje, tedy mistrovství světa a Evropy, a vlastně i jednotlivé situace, k nimž na nich došlo – včetně zápasu s Holandskem, neproměněné šance v duelu s Řeckem či smolného zranění, které si přivodil na MS 2006 v partii s USA pár desítek minut poté, co skóroval ... Ostatně radost ze vstřelené branky (proti Bayernu Mnichov ji jednou taky nezapomenutelně hájil) zažíval během své obdivuhodné kariéry velice často.

Jan Koller – Příběh obyčejného kluka je film, jehož zhlédnutí by mělo být přímo povinností pro všechny fotbalové fanoušky a fanynky, tak jako pro ty, které jako mě baví profilové dokumenty. Jen zamrzí, že neobsahuje více událostí, které nejsou až tolik známé – viz mafie v Lutychu, odvoz v kufru auta nebo důsledky incidentu po utkání Borussie Dortmund s Norimberkem. Všichni, kteří promluví, jsou představeni titulkem, a to dokonce opakovaně, byť nikoli napořád, což ale stejně nebývá zvykem. Uvidíme také traktory, nefalšované vesnické opékání buřtů, zdobení vánočního stromku a pochopitelně ty nejvýznamnější góly a úspěchy. Prakticky všechny důležité informace budou průběžně uvedeny prostřednictvím titulku. A ve finále si uvědomíme, že Jan Koller zůstal přes veškerou slávu a um fakticky obyčejným klukem z vesnice, který si na nic nehraje. A ještě si uvědomíme, že snad úplně každý, ať už pochází odkudkoli a měří libovolný počet centimetrů, si může splnit i ta nejodvážnější přání.


ODKAZ NA ROZHOVOR S JANEM KOLLEREM JE K DISPOZICI TADY


FOTO: Bohemia MP