A stejně jako v naprosté většině všech dalších filmů, ve kterých se vyskytuje (včetně Palm Springs), je zábavná. Tedy tady až do jistého bodu, kdy se věci zamotají natolik, že se ukáže, že pro příběh vlastně není důležitá a že tvůrci někdy místo jednoduchých řešení vybírají složitá. Ve zkratce jde o to, že princezna má problém, protože na ni byla kdysi seslaná kletba, že až jí bude dvacet let, tak jí vyroste z pupíku šroubek ... Ne, počkat, to jsme někde jinde. Prostě kletba, že se na celé království přiřítí zlý mrak, který vše zahalí do temnoty. Zrušit kletbu může jenom pusa z pravé lásky. 

 

Předně je třeba si otevřeně napsat, že Princezna zakletá v čase patří k tomu nejlepšímu pohádkovému, co u nás za posledních dvacet roků vzniklo. Výbornými vizuálními efekty a nádhernými lokacemi připomene Hodinářova učně. Celkovou letorou se pak docela blíží k Jak se budí princezny, akorát tady se neusíná, ale probouzí zpět do toho samého dne. Ženské hrdinky (vedle titulní princezny, kterou si zahrála příjemně neokoukaná Natálie Germani, je to lučištnice Eliška Křenková, co by strčila Katniss Everdeen hravě do kapsy, a to i co se zpěvu týče) - ač doprovázeny týpkem - se o sebe dokážou postarat samy. 
 

 










 

A je to v naprostém pořádku, protože zmíněné dvě herečky hrají výborně, zatímco všichni ostatní herci působí většinu času poněkud unaveným dojmem. Trochu složitější je to s postavou záporačky v podání Simony Zmrzlé, která z pohledu kostýmu a masek vypadá výborně záporácky, avšak scénář jí nenařizuje žádné vyloženě temné kreace a skutky. O to víc je to zarážející, že Princezna zakletá v čase evidentně není, na rozdíl třeba od Řachandy, vyloženě pro děti, ale užít by si ji měla celá rodina. Snad i proto, že mluva byla poměrně tradičně přizpůsobena té současné. 

 

Tvůrci si dávají hodně na čas, než vyšlou postavy na nějakou výpravu, která se zkrátka od pohádek málokdy neočekává. Po úvodní desetiminutovce se proto jedná o takové opatrnější přešlapování na místě. Jde taky o záchranu tohoto konkrétního království a nikoli celého světa, neboť prokletá je přece pouze tato jedna konkrétní princezna a ten hrozivý mrak sem nepřiplul z filmů Rolanda Emmericha! Zároveň se nejedná o jedinou "světovou" hlášku, po které se po sobě lidi v kině dívali, aby se ujistili, že nejsou jediní, pro které postrádá smysl. Stejně tak ty "Easter Eggs" v podobě názvů knížek První lovec čarodějnic a hlavně Jak zabít čas nebyly vyloženě nutné. 

 

Princezna zakletá v čase je i přes některé neduhy vcelku svěží sázkou na nejistotu, která vyšla. Na druhou stranu by asi nebylo dobré, kdyby podobných pokusů a hrátek začalo přibývat (dost na tom, že kupříkladu Poslední z Aporveru na svoji premiéru stále čeká), tak jako se po Bobulích začaly rojit ty laciné nedobré české komedie. Lepší by bylo spíše se pustit do sportovních filmů typu Smečka, do dalších životopisných projektů á la Havel, nebo do lesních počinů jako jsou Cesta z města a Cesta do lesa, což se ostatně stane příští rok. V každém případě se dá směle tvrdit, že Princezna zakletá v čase, ač není zcela precizní, i v této době za cestu do kina stojí. 

 

FOTO: Bohemia MP