Recenze: Borg/McEnroe

Vydáno dne 22.09.2018 (730 přečtení)
Tak trvalo to skoro 40 roků, ale přesto nakonec vzniknul biják o nezapomenutelné bitvě dvou tenisových velikánů. K vidění bude v následujících dnech na HBO. A nutno dodat, že některé scény se natáčely v Praze!

 

V roce 1980 se ve finále Wimbledonu potkali dva nejlepší hráči světa. Björn Borg byl na žebříčku jedničkou a usiloval o pátý titul v řadě. Dvojka John McEnroe se chtěla stát šampionem poprvé v kariéře. Na kurtu se čekalo pořádné drama, které tvůrci filmu výživně servírují v nějakých dvaceti minutách. Občas sice snad až příliš zkratkovitě, takže neuškodí podrobněji znát tenisová pravidla, a občas zase trochu chaoticky, kdy vidíme bodovat výhradně jednoho či druhého borce, a přesto je stav vyrovnaný. Avšak pořád se jedná o poutavou sekvenci. Jenom se nabízí otázka, nakolik jsou výměny přímo zinscenované ze samotného zápasu, nakolik jsou improvizované a nakolik jsou dílem zbrusu nové choreografie.

Nicméně to představuje v celkovém kontextu pouze takový drobný detail. Navíc si musíme počkat zhruba pětasedmdesát minut, než na toto klání, ve kterém trefně naštěstí nechybí výborný cool záběr podání z nadhledu a zpomaleně, konečně přijde řada. Do té doby sledujeme až do semifinále na přeskáčku vždy jedno utkání každého z těch dvou tak, že v prvním kole hraje Borg, ve druhém se svým soupeřem McEnroe a Borg se dívá v televizi, pak hraje zase Borg … Pokaždé asi záleželo na atraktivitě duelu, přičemž jedenkrát zaúřadoval déšť, což mělo pozoruhodnou dohru.

Do toho se ještě vracíme zpátky do dnů, kdy oba s tenisem teprve začínali, a pak když jim bylo kolem patnácti. Ani jedna z těchto časových rovin však není zdaleka tolik zajímavá, jako ta nejsoučasnější, na čemž mají svůj lví podíl herečtí představitelé Sverrir Gudnason a Shia LaBeouf, kteří jednak důrazně okoukali gesta a chování mužů, které ztvárňují, ale zároveň očividně přidali i svoje vlastní kreativní řešení. Díky tomu tyto dvě legendy na plátně skutečně ožívají a film Borg/McEnroe nemá takové to strohé dokumentární vyznění typické pro většinu současných biografických projektů (včetně Nejtemnější hodiny), přestože režisér Janus Metz má zázemí právě v dokumentární tvorbě.

Podíváme se i do let 1976 nebo 1978, ale začínáme v Monaku, kde Borga jakožto už velkou hvězdu poznávají i přes kšiltovku nasazenou hluboko do očí. A tak zapluje do kavárny, kde si dá kafe, ale nemá na zaplacení. Takže co? Takže si to musí odpracovat. Vtipné, jen jestli se to doopravdy stalo, když se toto drama pouze inspiruje skutečnými událostmi. To ale není až tak důležité. A propós, právě švédský hráč představuje hlavní postavu, třebaže se tvůrci opakovaně snaží rozprostírat prostor rovnoměrněji mezi oba dva. Přitom by bývalo vůbec nebylo marné, kdyby jí byl Američan McEnroe.

Jejich souboj upoutává pozornost i z toho důvodu, že oba vzešli z rozdílných prostředí a podmínek, skoro jako Rocky Balboa a Ivan Drago ve fiktivním světě. Proto scény, ve kterých se oba tenisté potkají mimo kurt, jsou vynikající. Švéd si už jako malý chodil pinkat o garážová vrata, která v dospělosti potřebuje přesně najít, aby si jej argentinští novináři mohli natočit. Protože byl profesionál každým coulem, ale i puntičkář a perfekcionista, který akurátně trval na určitých věcech, a zároveň měl svoje rituály a pravidla. K tomu se mohl opřít o neutuchající podporu dlouholetého kouče Lennarta Bergelina (výborný Stellan Skarsgård), který mu správně poradil i to, že kolikrát záleží na jediném míčku, a že veškeré emoce má narvat do úderu.

Opomenout nelze ani snoubenku v podání dcery Davida Jana Novotného Tuvy Novotny (Boj), tady blonďaté. Ačkoliv její postava dostane hlubší význam až v samotném závěru díky tomu titulku, přičemž z těch dalších budeme informování o vcelku nečekaných skutečnostech. Kupříkladu že Borg skončil s tenisem poměrně brzy. Bál se snad dalších porážek? V každém případě jeho americký oponent se dlouho neustále vztekal, nadával a diskutoval s rozhodčími, čímž si sympatie diváků získával jen velmi, velmi obtížně. Jakoby ani neměl žádného kouče. Spíše jenom jeho otec mu jezdil fandit. Na hru se zkrátka soustředili každý tak nějak po svém.

Borg/McEnroe je film, který se ve své první polovině nevyhne několika hlušším místům. Jinak ovšem vedle těchto barvitých postav výtečně zachycuje podstatu samotého sportovního zápolení. Dokonce tak činí lépe než lehce nadhodnocovaní Rivalové. Fakt. Dva talentovaní protivníci, kteří prostě strašně moc chtějí vyhrát. To se dá přece aplikovat i do širších souvislostí. Proto o to víc táhnou přenosy Sparty a Slavie, Boky Juniors a River Plate, Celiku a Rangers, AC a Interu, Realu a Barcelony, AS Řím a Lazia Řím, Galatasaray a Fenerbahce/Besiktase, eventuálně tedy statistiky Ovečkina a Crosbyho či Cristiana Ronalda a Lionela Messiho. Dokonce se mi po zhlédnutí filmu zachtělo jít si po letech zahrát tenis. Protože finále Wimbledonu v roce 1980 evidentně posunulo hranice tohoto sportu a není divu, že změnilo taky profesní i osobní život obou aktérů.

FOTO: A-Company Czech
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Beautiful Boy

Další z filmů, které potvrzují slova pana Mackeyho o tom, že „drogy jsou špatné, áno.&ldqu... celý článek

DVD

Recenze: Duchové Marsu

Pro samotného Johna Carpentera v jistém smyslu zlomový film. Znovu do něj vložil spoustu energie, avšak nepřišli... celý článek

Skylink

Lego Friends: Kámošky napořád

Která malá holka nesní o tom, že se stane slavnou umělkyní, třeba baletkou nebo zpěvačkou? Hrdinky Lego Friends: Kámošky napořád by o tom mohly vypráv... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2019, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.053/0.028
Partneři:
hotel pro psy