Na začátku se dozvíme, kterak strýček Pastuzo a teta Lucy k malému Paddingtonovi přišli. Nyní žije u Brownových a ve své čtvrti je téměř u všech velmi oblíbený. Svou přítomností pomáhá udržovat dobrou náladu. Po fiasku (nikoli nepodobném tomu v Zahradnictví: Dezertérovi) v holičství chvíli myje okna, když tu spatří pozoruhodné leporelo s londýnskými památkami. To by byl dárek k narozeninám pro tetu Lucy! Jenže kdosi ho ukradne. Paddington se ho snaží dostihnout (na psovi i opeřenci), ale je zatčen a uvězněn!?! Brownovi se zatím snaží očistit jeho jméno, přičemž zloděj hodlá uskutečnit svůj sobecký plán. A teoreticky by mohlo dojít na nedorozumění až shakespearovských rozměrů.

Celá rodina se od minule trochu změnila. Mary (Sally Hawkins) kreslí a plave, Henryho (Hugh Bonneville) se dotklo, že nebyl povýšen, Judy (Madeleine Harris) je po rozchodu a Jonathan Brown (Samuel Joslin) miluje parní vlaky. Paddington ve vězení se stále spoléhá na jejich podporu, že za ním budou chodit ... Jistě nepřekvapí, že tahle věznice není jako tahle Věznice, ačkoliv není pochyb, než chystaný útěk je rafinovanější než ten, který provedl Andy Dufresne v Shawshanku. Jinak samozřejmě netřeba nijak zvlášť připomínat, že i v Paddingtonovi 2 se jednak dějí prazvláštní věci (čím nemyslím samotného mluvícího medvěda), a jednak v něčem popírá skutečnosti, které se objevily v jedničce.

Jenže mnozí nad nimi jistě přivřou oči, protože Paddington 2 představuje opět líbivou rodinnou podívanou. Celkově vzato asi ne zdařilejší, ale určitě výchovnější a velkolepější, než tomu bylo minule. Některé scény sice znovu působí televizně, ale vyváží je jiné. Ty humorné, kterých tu najdeme celkem dost, i ty dojemné, jichž není o mnoho méně. Všechny přitom fungují velmi dobře. Ono vlastně taky aby ne, když režisér Paul King pro inspiraci poctivě nakoukával grotesky i filmy Charlieho Chaplina, jenž byl v tomto ohledu opravdovým mistrem.

Kromě toho závěr působí dojmem, že se nechal ovlivnit i Matrixem, Osamělým jezdcem a touto slavnou reklamou s JCVD (děti to sice nepoznají, ale stejně se jim to bude líbit). S tím souvisí fakt, že vizuální efekty jsou opět na špičkové úrovni. Paddington je v každé scéně naprosto dokonalý, jeho srst reálná, interakce s okolním prostředím a živými herci a herečkami nemá chybu. Včetně Hugha Granta, jenž po Nicole Kidman převzal úlohu hlavního záporáka. A delší dobu rozhodně se nejedná o žádnou tuctovou figurku (byť ten její plán působí trochu jako z docela jiného filmu), tudíž se vedle legrace a dojemnosti daří vytvářet i napětí.

Paddington 2 je film, který si mohou užít diváci a divačky všech generací. Není pochyb, že tenhle medvídek, se kterým se původně čtenáři seznámili v roce 1958, si po svém druhém filmovém dobrodružství najde další příznivce a příznivkyně. Jeho laskavost, dobrosrdečnost, vychovanost, schopnosti šířit dobrou náladu a záliba v marmeládě se jen tak neomrzí. Druhý díl rozhodně není pouhým „šitím ze zbytků“, jak o některých pokračováních říká Zdeněk Svěrák, takže o důvod víc, proč se těšit na trojku, se kterou se údajně tak jako tak počítá. Ačkoliv, i když to bude znít hodně troufale, bylo by skvělé, kdyby se podařilo zajistit, aby mohl vzniknout crossover s Méďou. To by byl střet dvou silných protikladných medvědích osobností!

FOTO: Vertical Entertainment