Press: Febiofest zveřejnil kompletní program

Prodlužujeme přihlašování do poroty

 

Možnost přihlásit se do hlavní 33členné poroty Febiofestu má uzávěrku zítra, 28. února. Registrovat se mezi zájemce je možné na adrese http://www.febiofest.cz/cs/porota. Z došlých přihlášek pak prezident festivalu Fero Fenič vybere 33 šťastlivců, kteří shlédnou všech 14 filmů vybraných do soutěžního programu a udělí Grand Prix.

 

Slavnostní zahájení

 

Zahajovacími filmy festivalu budou 14. března v Cinestaru Anděl v sálech 9, 10, 11 a 12 snímky Kon-Tiki, Gambit a Renoir. Norský film Kon-Tiki J. Ronninga a E. Sandberga produkoval Jeremy Thomas a film je zařazený také do pocty tomuto festivalovému hostu. Ten v rámci zahájení převezme Kristiána za přínos světové kinematografii. Snímek mapuje legendární plavbu Thora Heyerdahla z Peru do Polynésie, kterou roku 1947 uskutečnil na voru vlastní výroby. Vizuálně strhující dobrodružný film byl nominován na Oscara. Gambit je nová komedie podle scénáře bratrů Coenových, kterou natočil Michael Hoffman. Drama ze života Pierre-Augusta Renoira o smrti, artritické bolesti, válečném zranění i poslední velké ženské múze natočil Gilles Bourdos a premiéroval ho v Cannes. První dva filmy budou uvedeny ve spolupráci s distribuční společností Bontonfilm, Renoir ve spolupráci s Film Europe.

 

Zahajovací festivalová party se odehraje v barrandovských filmových ateliérech.

 

 

 

Program sekce Made In USA

 

Tato sekce nabízí výběr toho nejlepšího z loňské americké produkce. Najdete zde nový režijní opus Roberta Redforda, thrillery Briana De Palmy a Stevena Soderbergha, dvě černé komedie Jako za starejch časů s Al Pacinem a Christopherem Walkenem v hlavních rolích a divácký hit loňského festivalu v Sundance Sezení, romantickou komedii Dívka na útěku nebo snímky Za borovicovým hájem, California Solo s Robertem Carlylem v roli bývalého rockera nebo drama z mexického pohraničí Dívka. Příspěvkem k letošní výpravě do historie světové kinematografie je portrét nezávislého mezi nezávislými – Woodyho Allena.

 

Panorama světového filmu

 

Velikáni světové kinematografie se opět potkávají v této sekci. Legendy italského filmu Bernardo Bertolucci a Marco Bellocchio, klíčové osobnosti skandinávské kinematografie Lasse Hallström a Bille August, hvězda současného Francie Jacques Audiard nebo vůdčí osobnost nové rumunské vlny Cristian Mungiu. Rozhodně by vám ale neměly uniknout zdánlivě neznámé snímky: ruská Horda Andreje Proškina, turecký Kde hoří oheň režiséra İsmaila Güneşe nebo alžírsko-francouzská koprodukce Kajícník režiséra Merzaka Allouachea. Jméno režiséra Henrika Rubena Genze není pro české diváky také zcela neznámé. Držitel karlovarského Křišťálového glóbu z roku 2008 za thriller Ukrutně šťastni tentokrát přichází s černou komedií Nerada ruším. Zvláštní kapitolu tvoří malá exkurze do zlatých filmových časů. Čtyřicet let od úmrtí jedné z největších hereček italské kinematografie Anny Magnaniové připomenou snímky Bergman a Magnani: Válka vulkánů a poněkud pozapomenutá klasika režiséra Roberta Rosseliniho L'Amore.

 

11 filmů z letošní nabídky Febiofestu napříč různými sekcemi uvede do české kinodistribuce společnost Film Europe!

 

Hosté MFF Praha – Febiofest 2013

 

Následující hosté přijíždějí uvést své filmy. Výčet hvězd a udělených Kristiánů festival ještě doplní na tiskové konferenci 11. března.

 

Jeremy Thomas: Producentská supernova

Jeremy Thomas (nar. 1949) patří mezi nejvlivnější filmové producenty na světě. Za téměř čtyři dekády produkoval více než 50 snímků, z nichž byla řada oceněna kritikou i diváky, a sám obdržel v roce 2006 Evropskou filmovou cenu za výjimečný přínos světové kinematografii. Jedním z těch nejúspěšnějších filmů je Poslední císař Bernarda Bertolucciho, který v roce 1988 získal 9 Oscarů. Z celé řady výjimečných snímků ještě zmiňme např. Bad Timing Nicolase Roega, Křik Jerzy Skolimovského, Veselé Vánoce, pane Lawrenci Nagisy Oshimy, nebo Nebezpečnou metodu Davida Cronenberga, dále spolupracoval i s Takashim Miikem nebo Takeshim Kitanem.

Jeremy Thomas bude na Febiofestu oceněn Kristiánem za přínos světové kinematografii.

 

 

Richard Lester: Stvořitel filmových Beatles

Richard Lester (nar. 1932) je jeden z nejvlivnějších režisérů 60. let 20. století. Febiofest se zaměřuje na jeho o dekádu starší snímky spojené nejprve se slavným komikem Peterem Sellersem a jeho kolegy z rozhlasového komediálního pořadu The Goon Show považovaným za předchůdce Monty Pythonova Létajícího Cirkusu a později s proslulou skupinou The Beatles, jejichž filmy Perný den a Pomoc! Lester režíroval. Lester v této době platil za mistrného a nekonvenčního baviče, který své filmy skládal z volně propojených scének s frenetickým tempem a absurdním humorem. V častém používání nenavazujících záběrů nebo zcizujících efektů se tento režisér inspiroval u francouzské nové vlny a jeho styl ovlivnil pozdější styl hudebních videoklipů. V sedmdesátých letech Lesterovo jméno najdeme u hollywoodských blockbusterů jako Superman II nebo Tři mušketýři.

Richard Lester bude na Febiofestu oceněn Kristiánem za přínos světové kinematografii

 

 

Ulrich Seidl: Nekompromisní Rakušan

Ulrich Seidl (nar. 1952) je jedna z nejvýraznějších postav současného světového filmu. O svých snímcích vždy mluví jako o inscenované realitě, směsici dokumentárního a hraného přístupu. V intimních a mnohdy až divácky nesnesitelných aspektech lidských životů nalézá nepříjemné pravdy o životě ve střední Evropě, ať už je to neúspěšné hledání lásky (Se ztrátami se počítá, Ráj: Láska), která se redukuje na materiální potřeby, touha po blahobytu skrze vlastní tělo (Modelky) či podoby víry (Ježíši, ty víš). Nekompromisní filmovou formu a hru s trapností pak využívá i v hraných snímcích Psí dny či Import/Export. V aktuálním triptychu Ráj pak režisér sleduje osudy tří žen, jež se pokouší nalézt svou podobu štěstí. Na Berlinale 2013 svou trilogii zakončil filmem Ráj: Naděje. Trilogie bude na Febiofestu uvedena kompletní (včetně prostředního dílu Ráj: Víra). Ulrich Seidl dále připravuje film o rakouských suterénech, který se jmenuje Ve sklepě. 

 

 

Jerzy Stuhr: Sexmise morálního neklidu

Jerzy Stuhr (nar. 1947) je filmový a divadelní herec, režisér, scenárista a pedagog. Stuhr se stal čelním hercem Kina morálního neklidu, spolupracoval s předními režiséry tohoto směru, ztvárnil hlavní role ve filmech Předtanečník Felikse Falka nebo Amatér Krzysztofa Kieślowského, jehož osobnost a tvorba ho ovlivnila. Druhým výrazným směrem Stuhrovy herecké kariéry jsou komediální role. K nejznámějším patří Sexmise klasika polské filmové komedie Juliusze Machulského. Jerzy Stuhr je rovněž scenáristou a režisérem, dokonce i některých filmů, v nichž hraje hlavní roli, jako Milostné příběhy nebo Počasí na zítra. V roce 2005 mu byla udělena cena Roberta Bressona za celoživotní dílo na festivalu v Benátkách.

V rámci pocty Jerzymu Stuhrovi proběhne česká premiéra digitálně zrekonstruovaných kopií jednoho z hlavních snímků Kina morálního neklidu, filmu Wodzirej (1977) Felikse Falka, a kultovní komedie Sexmise. Obraz a zvuk v původní kvalitě! Jerzy Stuhr bude na Febiofestu oceněn Kristiánem za přínos světové kinematografii.

 

 

Zdena Studenková: Nestárnoucí slovenská kráska

Zdena Studenková (nar. 1954) patří dlouhodobě k nejpopulárnějším slovenským herečkám. Nevinný vzhled a křehké rysy ji zpočátku předurčovaly k filmovým rolím studentek (Motiv pro vraždu) či dívek v pohádkách (Panna a netvor). Později se uplatnila také coby temperamentní a protřelá žena, především ve dvojici filmů o prvorepublikovém nevěstinci – Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla. Nezanedbatelnou součástí jejího repertoáru jsou četné role v televizních inscenacích na motivy děl klasické literatury – například Mizantrop nebo Milenec Lady Chatterleyové.

 

Aku Louhimies: Finsko bolestně současné

Aku Louhimies (nar. 1968) narozdíl od slavného krajana Akiho Kaurismäkiho ukazuje ve svých snímcích svět pracujících vrstev zcela bez příkras. Není tu místa pro podobenství, ani pro starosvětskou noblesu, jeho dramata jsou vždy bolestně současná a realistická. Od počátku se jeho tvorba dotýká vztahových a citových problémů. První snímky ještě dýchají atmosférou letních Helsinek, už v nich se ale obraz romantické lásky zpochybňuje. Pozdější díla už se zaměřují hlavně na nedostatek citů a na nedostatek pochopení uvnitř finské společnosti. Ať už jde o mozaiky osudů, jako v Zamrzlé zemi či Odhaleném přístavu, anebo se soustředí na jeden jediný (např. ve Mrazivé město), vyobrazuje ryze aktuální problémy jako nedostatek práce, ale i komunikace. Přes veškerou palčivost témat však v pozadí Louhimiesových děl vždy existuje i špetka naděje. Pocta Aku Louhimiesovi navazuje na velkou finskou retrospektivu na letošním festivalu. Za spolupráci děkujeme Velvyslanectví Finska v Praze.