Kategorie: Speciál
Rozhovor: Adéla Petřeková
Autor: Tomáš Kordík -
Adéla Petřeková se narodila v roce 1988 a vystudovala pražskou DAMU. V Záblescích chladné neděle debutovala před filmovou kamerou. Jaké to pro ni bylo? Pomohli jí její spoluhráči? Chtěla by nadále hrát i ve filmu? To se dozvíte, budete-li číst dál.

FDB: Co vás nejvíce zaujalo na scénáři k Zábleskům chladné neděle?
Adéla Petřeková: Že to skrývá nějaké tajemství. Že je to zahaleno takovým tajemným závojem a člověk má tendenci se co nejrychleji prokousat na konec, aby rychle, rychle zjistil, jak to dopadne. A právě to byla, myslím, taková ta prvotní tendence to přijmout, protože já když jsem někdy dříve dostala nějaký scénář, tak jsem tyhle tendence neměla. A tenhle byl opravdu hodně čtivý. Ale jak se to lehce četlo, tak se to těžce dělalo (smích) …
FDB: Jak byste popsala tu vaši postavu, kterou v tomto filmu hrajete?
Adéla Petřeková: Tak určitě je to starší ženská, která má kolem třiceti let. V něčem je tedy určitě zkušenější než já, v něčem je zase taková maloměšťačka. Snaží se být hodně kultivovaná, v něčem je hodně spontánní, v něčem dětinská. Ale jinak je to prostě normální ženská, která hledá lásku …
FDB: Jste stále ještě začínající herečka. Máte nějaké herecké vzory?
Adéla Petřeková: Mám samozřejmě herce a herečky, kteří se mi líbí, ale snažím se být sama sebou. Samozřejmě, že na škole, kde jsme měli paní Hlaváčovou nebo pana Mrkvičku, tak že jsem si od nich vzala hodně, protože jsou to skvělí herci. A na to, kolik jim je let, se nám úplně odevzdali a my jsme „vysávali“ ty jejich zkušenosti.
FDB: Navážeme podobnou otázkou. Je nějaký herec nebo herečka, se kterým nebo se kterou byste si chtěla zahrát?
Adéla Petřeková: Dana Medřická byla skvělá, ale to už se mi bohužel nepoštěstí. Hodně se mi líbí režie Ondřeje Sokola v Činoherním klubu … Jinak nevím, co mi osud přinese. Asi tomu nechám volný průběh.
FDB: A jak se vám hrálo s vašimi spoluhráči Janem Plouharem a Robertem Jaškówem?
Adéla Petřeková: No skvěle. Oni jsou úplně skvělí, jsou to prostě herci s velkým H. A mě bavilo, že mě mezi sebe úplně normálně vzali. Já jsem přišla vyklepaná na plac, nevěděla jsem, co mě čeká. A oni se ke mně chovali tak hezky, že se mi s nimi pracovalo hrozně příjemně.
FDB: Vy jste dosud hrála pouze v divadle. Teď jste si vyzkoušela i roli ve filmu. Chtěla byste pokračovat dál i ve filmové kariéře nebo je pro vás absolutní prioritou divadlo?
Adéla Petřeková: No, já právě v tuto chvíli dělám spíše muzikály. Pod Palmovkou dělám muzikál, v Plzni dělám muzikál a vlastně i činohru, ale hodně mě baví zpěv. A teď, když jsem okusila filmové natáčení, tak je to úplně něco jiného než divadlo, ale hrozně mě to baví. Je fajn pracovat s těmi energiemi, že vlastně na divadle musí člověk tu energii vyzařovat a na kameru je to moc, takže jsem se musela krotit. Je to prostě něco nového. Musím tedy říct, že mě baví obojí.
FDB: Proč by podle vás měli diváci jít na Záblesky chladné neděle? Čím si myslíte, že by je film mohl zaujmout?
Adéla Petřeková: Mohlo by je zaujmout to, že to není nějaký klasický český film, že je to v něčem jiné. Já jsem to vlastně teď viděla poprvé a … nedokážu se na sebe dívat (smích) …
FDB: To říká spousta herců …
Adéla Petřeková: No jo, ale já jsem to nikdy nechápala. Říkala jsem si „No tak se na sebe podívají.“ Ale už to chápu, protože to opravdu nejde. Ale musím říct, že ten film už hodnotit nemůžu, protože k tomu mám takový subjektivní vztah. Ale můžu zdůraznit, že je to prostě takové jiné, je to zahalené tajemstvím a je to dobré.
K tomu snad ani není třeba nic právě v tuto chvíli dodávat. Snad jenom to, že naše recenze bude záhy následovat.