Kino: Vrtěti ženou - synopse

Film Vrtěti ženou je veselá romantická komedie založená na překvapivé pravdě o tom, jak doktor Mortimer Granville představil světu první elektro-mechanický vibrátor. V hlavních rolích uvidíme na Oscara nominovanou Maggie Gyllenhaal (Crazy Heart, Kouzelná chůva a Velký třesk) a Hugh Dancyho (Adam, Báječný svět shopoholiků) V tomto dosud neznámém příběhu viktoriánského objevu, kdy mladý lékař při hledání práce objeví štěstí žen a to ho dovede i k osobnímu štěstí, jsou oba herci dokonalí.

 

Děj se odehrává v 80. letech 19. století, kdy vrcholu viktoriánské prudernosti, ale zároveň i na úsvitu věku elektřiny. Skvělý, své profesi oddaný mladý lékař z Londýna - Mortimer Granville (Dancy) právě přišel o místo v nemocnici kvůli tomu, že urputně prosazoval novou podivnou myšlenku, tzv. „teorii bakterie“ a teď potřebuje najít nové místo. Najde ho u dr. Roberta Dalrympleho (Jonathan Pryce), „předního specialisty na léčení žen“. Dr. Dalrymple, londýnský odborník na „hysterii“ je obklopen řad žen, které trpí celou řadu příznaků zahrnující „pláč, nymfomanii, frigiditu, melancholii a úzkost“.

 

Naštěstí je Dalrympleho „ruční masáž“ neuvěřitelně účinný lék. U pohledného mladého doktora se brzy začnou řadit ženy do fronty táhnoucí se daleko kolem domu. Dalrymple se sám zakouká do mladší dcery svého šéfa, dokonalé a krásné Emily Dalrymple (Jones). Celý tento úspěch něco stojí. Mortimer trpí extrémními křečemi v rukou a musí se vypořádat s vášnivým nesouhlasem ze strany starší Dalrympleho dcery Charlotty (Gyllenhaal), bojovnice za práva chudých žen, které obviňuje svého otce i mladého lékaře z šarlatánství.

Když ztratí Mortimer lékařský cit v rukou, nemůže už své pacientky nadále uspokojovat. V důsledku toho přijde znovu o práci a také o snoubenku. Nemá se kam vrtnout a tak se obrátí na celoživotního přítele pokrokového myšlení Edmunda St. John-Smythe (Rupert Everett). Edmund, posedlý „novou“ vědou elektřiny, mu odhalí své plány na elektřinou poháněné oprašovátko. Lékař dostane atraktivní nápad. Výsledek oživí jeho lékařskou praxi, dodá vzrušení jeho pacientkám a způsobí mu taky převrat v srdci, když ho Charlotte začne poučovat více o tom, jak ženy opravdu fungují - a co vlastně chtějí.

 

Výsledkem je vtipná komedie, která prozrazuje nejen to, jak byl vibrátor jako jeden z prvních elektrických nástrojů v historii patentován – ale film je také o tom, jaké vzniká jiskření mezi obezřetným mužem a liberální ženou, které svede dohromady zázračné tření. 

 

Film Vrtěti ženou byl natočen v Londýně a v Lucemburku a uvidíte v něm filmové hvězdy jako jsou na Oscara nominovaná Maggie Gyllenhaal a Hugh Dancy. Dále ve filmu hrají Jonathan Pryce (Piráti z Karibiku, Pohádky na dobrou noc) Rupert Everett (Svatba mého nejlepšího přítele, Zamilovaný Shakespeare, Holky z naší školky), a Felicity Jones (Like Crazy, Chalet Girl).

 

V dalších rolích uvidíte Ashley Jensen (Kompars, Ošklivá Betty), cenou Olivier Award ověnčenou Sheridan Smith (londýnská divadelní verze titulu Pravá blondýnka, Gavin & Stacey), Gemmu Jones (Harry Potter & relikvie smrti, Deník Bridget Jonesové) a Annu Chancellor (Snílci, Co ta holka chce).

 

Film Vrtěti ženou režírovala Tanya Wexler (Tanec v domě, Finding North) podle scénáře dvojice scénáristů Stephena Dyera a Jonah Lisy Dyer. Za vznikem filmu stojí producentské trio žen: Sarah Curtis (Paní Brownová, Mannsfieldské sídlo), Judy Cairo (Crazy Heart), and Tracey Becker (Hledání země nezemě).

   

VRTĚTI ŽENOU

O vzniku filmu

 

Nový film Tanyi Wexler Vrtěti ženou vypadá jako klasická, okázalá viktoriánská dobová záležitost, kterou všichni známe a máme rádi. Ale v tomto filmu je něco víc, než jak to na první pohled vypadá. Ve filmu je neuctivý, veselý a překvapivě moderní příběh.

 

Příběh je zasazen do 80. let 19. století, kdy se začínají na svět klubat různé módní výstřelky a vynálezy, jak je známe dnes. Film sleduje historický vznik pozoruhodného best-selleru v oblasti domácích spotřebičů, který si neodvážil zveřejnit svůj pravý účel - jde o elektrický vibrátor. Ale co vzniká, je více než hravé komické dovádění. Film Vrtěti ženou je divoký milostný příběh a výlet do skrytých dějin, zkoumání vášní žen a oslava ducha pokrokového myšlení, který vždy stál za lidským pokrokem.

 

Film, ve kterém hlavní role hrají na Oscara nominovaná Maggie Gyllenhaal (Crazy Heart) a Hugh Dancy (My Idiot Brother), se sice odehrává v komické, pestré minulosti s viktoriánskou morálkou, v době nepochopených žen a šokující lékařské praxe, ale klade si také otázky o sexuálním chování, o mužích a ženách i o tom, jak vést uspokojivý život.

.

Trpět hysterii: scénář

 

Jiskra k filmu Vrtěti ženou přeskočila na základě málo známého šprýmu historie - vibrátor na baterie byl patentován v roce 1800 jakýmsi Josephem Mortimerem Granvillem, uznávaným anglickým lékařem, který ho navrhoval docela vážně jako zdravotnickou pomůcku. Granville propagoval svůj strojek, známý jako „Granvillovo kladivo“ k úlevě od bolestí svalů. Ale tato pomůcka dostala brzy nálepku jako jediný spolehlivý prostředek k léčbě v té době velmi rozšířené a notoricky matoucí ženské choroby známé pod pojmem „hysterie“. Tato léčba spočívala v „léčivé masáži“ ženských orgánů „až do bodu záchvatu“, který ve viktoriánském pojetí znamenal klinicky dokonale uvolnění nervového systému, což rozhodně nelze zaměňovat s orgasmem. Toto uvolnění nebylo nijak považováno za sexuální.

Zatímco „hysterie“ se nakonec prokázala (i když o sto let později) jako 4000 let starý mýtus a diagnóza pro všechny možné druhy onemocnění, vibrátor pomohl ke vzniku nového světa žen, které získaly svobodu, aby prozkoumaly moc své vlastní sexuality.

Když producentka Tracey Becker, mezi jejíž filmy patří např. Hledání Země Nezemě (nápadité převyprávění příběhu Petera Pana od JM Barrieho), poprvé slyšela příběh o tohoto lékaře od spisovatele Howarda Genslera, byla zpočátku pobavena, ale pak ji ten příběh inspiroval. Představa čestného a řádného viktoriánského lékaře, který vynalezne něco, co se stane světově nejpopulárnější sexuální hračkou znělo jako skvělý výchozí bod pro moderní film.

 

„Ale nemohl to být jen další zašlý životopisný film,“ směje se producentka Becker. „Musel mít jiskru romantické komedie a příběh, který obnáší mnohem více než pouhý vynález vibrátoru, musel být též o duchu té změny.“

 

Becker přinesla nápad režisérce Tanye Wexler, a obě spolu pak přinesly tento nápad scénaristickému týmu Stephenu a Jonah Lise Dyerovým, kteří nemohli odolat šokující jednoduchosti tohoto nápadu - i když se brzy zamotal. „Tracey a Tanya nám přinesly jeden z těch velkých komických konceptů, které můžete vyjádřit jednou větou: Viktoriánský lékař vynalezl vibrátor. A my jsme tak nějak řekli: „Ano, uděláme to hned, a teprve potom jsme začli přemýšlet, do čeho jsme se to proboha sami namočili,“ směje se Stephen. „Byl to skvělý nápad, ale potřebovali jsme postavy, situace, celý svět a strukturu, v kterém to bude vše postaveno.“

 

Becker říká: „Věděli jsme, že bychom museli najít jedinečný tón, protože i když to může být příběh z 19. století, příběh, je to téma, které nám ještě v roce 2011 způsobuje červenání ve tváři. Myslím, že Dyerovi opravdu zužitkovali dobře zábavné tvorbu jakési svěží komedie na povrchu, ale další vrstva se skrývá níž. Spíše než volit osvědčené vtipy, scénářisti nechali humor vyplývat z absurdního dění kolem těchto okouzlujících postav. “

 

Dayerovi se ponořili do rešerší, objevování doby na samém vrcholu mezi zašlými tradicemi a šokem z nové doby, kdy se lékaři odvraceli od přesvědčení a víry v pijavice a začali chápat Teorii bakterie a psychologii. Byla to doba, kdy svět dosud svítící svíčkami a splynem se mění v elektrifikovanou podívanou plnou mechanických přístrojů, a kdy odvážné ženy začínají bojovat za práva na vlastní volby a rozhodnutí.

 

Uprostřed toho všeho se dozvěděli o podivné kapitole medicíny 19. století, kdy téměř čtvrtina ženské populace v Londýně měla stejnou diagnózu - „hysterii“. Tato fráze se dala použít na širokou škálu onemocnění žen - včetně např. zjevně ženských záhad jako je neštěstí, neklid, neposlušnost, drzost, buď příliš málo, nebo příliš mnoho zájmu o sex, a dokonce sem patřila i touha po hlasovacím právu. (Zatímco se od této diagnózy nakonec v roce 1950 upustilo, dodnes se stále říká ženám, které se hroutí „Nebuď hysterická!“)

 

Hysterické projevy různých druhů mají dlouhou a pobuřující historii již od dob starověkých řeckých lékařů. Tyto projevy se léčily „pánevní masáží“ Jako kreativní terapie se používala jízda na koni a vodní lázně v oblastech klína. Tehdy ale viktoriánští lékaři věřili, že mají epidemie šílenství žen v rukou. Tato praxi byla nejrozířešnější v celé Anglii, jinde se tak hojně neobjevovala. S ní se rozšířila spolehlivá filozofie, že takové ošetření v žádném případě nemá nic společného s erotikou. Naopak, lékaři byli přesvědčeni, že se jedná pouze o neurologickou léčbu. Fyzická reakce, která z toho vyústila nemohla souviset s tím, co by se mělo odehrávat mezi mužem a ženou, ale spíše šlo o zdravotní uvolnění, které mělo umožnit odplavení toxínů a napětí z nervového systému.

 

Čím více se Dyerovi dočítali o hysterii a její léčbě, tím více byli překvapeni. „Když jsme se zahloubali do historie, zjistili jsme, co se po tisíce let dělo. Ženám byla předepisována jízda na koni a vodní léčba, ale vždy se záznamy vyhýbaly tvrzení, že by na tom tam bylo něco sexuálního,“ říká Jonah Lisa. "Opravdu se do nedávné doby věřilo, že ženy nemohou v žádném případě dosáhnout potěšení bez proniknutí ze strany muže, takže na základě toho mohli rovněž muži - lékaři rozšiřovat tyto procedury, aniž by v tom byl jakýkoli sexuální podtext. Ale ženy vždycky věděly o co jde!“

Ano, hledání nových způsobů, jak stimulovat ženy vedlo k předchůdcům vibrátoru. A když Mortimer Granville vynalezl své „kladivo“, byl si dobře vědom toho, že by mohlo být použito k léčbě žen při „hysterii“. Toto tvořilo základ filmové komedie, když začali Dyerovi psát scénář. Ačkoliv se podívali do skutečné minulosti Granvilleho, rozhodli se, že jeho život a vztahy pojmou jako fikci, včetně jeho katastrofálního problému s velmi zvláštním druhem syndromu karpálního tunýlku, jeho romantických pletek s oběma velmi rozličnými dcerami svého šéfa. A co je nejdůležitější vč. jeho největšího vnitřního konfliktu, zda se spokojit s tradičním úspěchem, nebo se odvážít jít za svým přesvědčením. . . a za hlasem srdce.

 

„Mortimerova cesta je opravdu o muži, který věří v moderní vědu, chce změnit medicínu, ale pak o tohle vše přijde, když začne s léčbou žen trpících hysterií,“ vysvětluje Stephen. „Pak se ale seznámí s úžasnou Charlottou Dalrymple, kterou hraje Maggie Gyllenhaal, a ona ho nutí ke konfrontaci, jak může žít a co si při své činnosti dovolit nemůže."

 

Jonah Lisa pokračuje: „Představa Mortimera jako mladého vizionáře, který předběhl svou dobu a cítí se společností bržděn se nám moc líbila. Bylo to takova doba bohatá na lidskou invenci a pokrok - elektrické přístroje, moderní medicína, práva žen.. Tehdy bylo mnoho lidí, kteří posouvali hranice dál. Právě tohle bylo pro nás velmi zajímavé.“

 

Rizika i výhody plynoucí z toho, že jde Mortimer proti viktoriánským konvencím ve filmu představují obě sestry. Jejich diametriální názory na viktoriánskou ženskou mystiku vnášejí do filmu život a zápal.

 

„Emily je samozřejmě ztělesněný viktoriánský ideál - svědomitá, dobře vychovaná,“ říká Stephen. „Charlotte, na druhé straně, je jasný buřič a bojovnice za práva žen. Pomocí peněz svého otce pomáhá ženám dostat se z chudoby. Pro Mortimera je právě ona jednoznačnou volbou.“

Charlotte se brzy stane trnem v oku pichlavého Mortimera a lahodně koketní výsledky si Mortimer užívá. „Vznik postavy Charlotty jsem si moc užívala, protože má takový moderní ráz,“ říká Jonah Lisa. „Ona opravdu věří tomu, co dělá a Mortimerovi se dostane pořádně pod kůži. Jejich hašteření a žertování jen dodávají šťávu jejich zapálu pro věc. Je to pobuřující, vtipný vztah, ale je to také skutečný milostný příběh, protože na konci Mortimer zjistí, že kvůli Charlottě je skutečně ochoten obětovat své bezpečí a dokonalý život.“

 

Jako se vyvíjel scénář, prvky komedie a romantiky vznikaly přirozeně a tak Dayerovi dali přednost autentičnosti. „Tanya, Tracey, Jonah Lisa a já jsme si vždycky představovali film, který by se věnoval detailům jako film Rodinné sídlo, ale hrál by se více v tónu jako Čtyři svatby a jeden pohřeb,“ říká Stephen. „A to je přesně to, co se Tanye jako režisérce podařilo.“

 

Stručná historie hysterie (a vibrátorů)

 

4. století př.n.l.: Představa, že „putující děloha“ (doslova hysterie), může způsobit podivné příznaky, od amnézie přes náměsíčnost až k šílenství, se poprvé uvádí již u starých Řeků v Hippokratovské sbírce. Ženské pohlavní orgány budou spojovány s nevysvětlitelným chováním dalších 4000 let.

 

2. století n.l: Raný řecký lékař Galén dochází k závěru, že hysterie je příčinou sexuální deprivace. Doporučenou léčbou je manželství. Ten také jako první navrhuje jako nápravu prostřednictvím „manipulace“ a popisuje úspěch u ženy, kterou tímto způsobem ošetřoval: „Od té doby byla zbavena všech špatných pocitů, kterými před tím trpěla.“

 

2. století n.l: Římský filosof Celsus doporučuje poprvé jako možnou léčbu ženské hysterie pouštění žilou.

 

10. století: Perský lékař a plodný autor lékařských textů Avicenna doporučuje na léčbu hysterie „tření“, jež umožní ženě sužované hysterii „naležení klidu“.

 

13. století: Španělský alchymista Arnaldus de Villanova doporučuje u žen s těžkými poruchami různých druhů používat vaginální čípky, které upraví „rovnováhu nálad“ u žen s těžkou poruchy různých druhů.

 

16. století: Francouzský lékař Phare píše o nové léčbě hysterie - ženy posílá jezdit na koni do lesa.

 

1653: Proslulý holandský lékař Pieter van Foreest píše o své léčbě hysterie - zahrnující masáž pánevního dna až do „vyvrcholení“. Tuto metodu především doporučuje „vdovám, kteří žijí cudný život a nábožensky založeným ženám.“

 

17. století: Průkopnický anglický lékař William Harvey, který jako první popsal lidský oběhový systém, se domnívá, že ženské pohlavní orgány jsou příčinou „hrozných extravagancí stavu mysli, divokého a iracionálnhoí vzrušení, melancholie, útrap a nepřijatelných stavů“

 

18. století: „Vodoléčba“ často zahrnuje léčbu pomoci dobře mířených trysek a přichází do módy jako terapie pro celou škálu ženských poruch v evropských lázeňských letoviscích..

 

18. a 19. století: Termín „hysterický záchvat“ se stává populární v lékařských kruzích a používá se k popisu široké škály špatně pochopených jevů, od epilepsie, deprese a Tourettova syndromu až po vzpurnost, manželskou nespokojenost a sexuální nevěru.

 

1850: Přední francouzský lékař Pierre Briquet oznamuje výsledky svého studia ženské hysterie: je způsobena sexuální frustrací a lékařšký zákrok spočívá v „dráždění klitorisu“

 

1859: Studie mezi britskými lékaři zjišťuje, že až 40 % ženské populace byla v této době diagnostikována hysterie.

 

.1866: Anglický lékař Isaac Baker Brown nabízí alternativu k masáži při léčbě ženské hysterie - clitoridectomii - odstranění klitorisu. Tento lékař byl ale posléze vyloučen z Londýnské porodnické společnosti právě pro nesčetné množství takovýchto operací.

 

1869: Americký vynálezce George Taylor přijde s masážním strojkem poháněným na páru, známým pod pojmem „manipulátor.“ Lékaři léčící hysterii ho rychle přijmou, ale Taylor žádá při použití přístroje u pacientek opatrnosti, aby se zabránilo vzniku návykovosti.

 

1883: Na první elektrický vibrátor získal patent Joseph Mortimer Granville. Přes jeho přání, aby se vibrátor používal ke svalové úlevě, byl vibrátor brzy nabídnut k léčbě hysterie.

 

1895: Sigmund Freud a jeho kolega Joseph Breuer píší své přelomové knihy o hysterii, a jejich závěry obnáší něco nového: jde o duševní poruchu, spíše než o fyzickou poruchu, vyplývající z traumatických sexuálních zážitků v raném dětství. V daném procesu nastartují moderní éru psychoanalýzy.

 

1899: V časopise McClure, populárním měsíčníku 19. století se objevují inzeráty na Vibratile, jednoduchý vibrátor za 5 dolarů vyrobený z drátu a slibný lék na bolesti hlavy, neuralgie, a vrásky.

 

Počátek 20.st.: V řadě časopisů pro ženy se objevují inzeráty na desítky různých „přenosných relaxačních nástrojů“.

 

1908: The London Times vydává editorial, který uvádí, že některé sufražetky brojící za volební právo „trpí hysterií.“ Tuto myšlenku šíří zástupci, kteří jsou proti sufražetkám a zpochybňují tak duševní zdraví těchto aktivistek.

 

1918: Vibrační strojky jsou nabízeny v katalogu Sears Roebuck, inzerované jako „velmi užitečné a vhodné pro domácí použití.“

 

1952: Americký Psychiatrický institut konečně uvádí, že hysterie není nemoc.

 

70. léta 20. st.: Vibrátor je veřejně oslavován feministkami jako nástroj k sexuálnímu osvobození.

 

2007: Nejvyšší soud odmítl projednat případ zpochybňující zákony, které zakazují sexuální používání vibrátorů v několika státech, čímž z nich činí stále nelegální prostředky pro sexuální účely v Alabamě, Georgii, Indianě, Louisianě, Massachusetts, Mississippi, Texasu, a Virginii

zdroj: TZ Bioscop