Ze světa: Harry Potter: Když končí fenomén

Ze spisovatelky, která si psaním chtěla vydělat na činži, se stala uznávaná spisovatelka, a také jedna z nejbohatších lidí v branži. Zázraky se dějí. Příběhy o obrýleném čaroději si brzy získaly celý svět. Přes 400 milionů prodaných knih. Návštěvnost filmů o Harrym Potterovi nezůstává pozadu - vedle jednotlivých dílů Pána Prstenů, Hvězdných válek, Pirátů z Karibiku a filmů Titanic a Avatar se řadí k nejúspěšnějším filmům všech dob.

 

To, co spojuje všechny díly dohromady, je především herecké obsazení. Až na pár výjimek (například smrt Brumbálova představitele) se na plátně již od první dílu pohybuje stejná herecká parta. U režisérů je tomu jinak. První dva díly si vzal na paškál režisér Chris Columbus, známý především sérií Sám doma. Tento fakt se promítl i do filmů, které jsou opravdu dětské a vzhledem k temnějšímu vyznění, které nastartoval až režisér trojky Alfons Cuarón, působí poněkud rozpačité. Jasně, Harry Potter je především pro děti, ale temnota, která se v každém dalším díle dere více a více na povrch vykrystalizuje právě v poslední části ságy, která přichází do kin 14. července tohoto roku.

 

Třetí díl, pod taktovkou Alfonse nabral právě onu zmíněnou temnotu a vtiskl sérii, která do té doby působila až moc dětinsky nový vzhled. Ať to bylo stvoření mozkomorů, stvoření živících se na kladných stránkách osobnosti, či obsazení Gary Oldmana do role Siriuse Blacka, tak mu nejde upřít jednu zásadní věc – díky němu se Potter z kolonky dětské filmy dostal do povědomí dalších lidí. Následovníkem Cuaróna se stal Mike Newel, který pokračoval v zajetém systému a především vtiskl tvář lordu Voldemortovi.

 

Jeden z nejcharismatičtějších padouchů na filmovém plátně nese rysy Ralpha Fiennese, zkombinovaného s hadími rysy. Newelovi také vděčíme za smrtijedy, věrné služebníky lorda Voldemorta, jejichž organizace a vzhled evokují elitní nacistické jednotky SS. Tato podoba dozná největšího rozmachu v posledním díle, ve kterém můžeme prvky totalitarismu a zmíněného režimu sledovat takřka na každém kroku. Atmosféra potterovských příběhů zhoustla návratem Voldemorta a také zfilmováním páté knihy Fénixův řád. Ta je ze všech nejobjemnější a režisér David Yates musel dost škrtat, aby ji převedl na filmové plátno v rozumné délce. I přesto se stal od pátého dílu stálicí série a kvalitativně ji posunul o level výše. A temnotu o dva.

 

Od Fénixova řádu (který se jako první díl série pyšnil nálepkou 3D, avšak jen v Imaxu a na posledních 20 minut) se vše zvrhává správným směrem. Rowlingová připravila mnoho zásadních zvratů, šokujících odhalení a také úmrtí, která dokáží zasáhnout. Například Sirius Black, oáza štěstí Harry Pottera, ke kterému se upínal (Black byl Potterův kmotr) v pátém díle zemře. Kruté? Rozhodně. Ale také nesmírně působivé.

 

Stejně tak tomu je i v šestém díle, kdy znamení zla nad Bradavicemi zvěstuje smrt jednoho z hlavních protagonistů. Flashbacky z Voldemortova dětství pomohou odhalit zrod jednoho z nejcharismatičtějších padouchů filmového plátna a přenést konflikt, o který jde v celé sérii do osobní roviny. Předehra k velkému potterovskému finále dopadla také díky tomu velmi dobře, a proto David Yates dostal zelenou i na závěrečný díl, rozdělený do dvou částí, které odděluje takřka roční propast.

 

Můžeme spekulovat o tom, zda tento záměr má přinést především dolary do kasičky, nebo je opravdu nutný. Kdo dal obě možnosti, tak se zřejmě nemýlí. Rozdělení poslední části na dva samostatné celky jí prospělo. Dějová hutnost, se kterou se poslední díl setkal, by v jednom filmu nesnesla tak velké ořezání, jako tomu bylo v případě Fénixova řádu.

 

Každopádně závěr série vrhne čarodějnický svět do války proti hitlerovskému Německu (ehm pardon proti Voldemortovi a jeho příslušníkům). Bradavice jsou hlídány, Harry, Hermiona a Ron do nich ani nenastoupí, neví komu věřit a koho se bát. Kouzelnická říše zažívá teror, mudlové jsou pronásledování, všude vládne strach a napětí. Po prvních dílech, které působily chvilkami až naivně dětsky ani vidu a slechu.

 

První část začíná, když se Harry, Ron a Hermiona vydávají na nebezpečnou misi, jejímž cílem je najít a zničit tajemství Voldemortovy nesmrtelnosti - viteály. Spoléhat musí jen sami na sebe, a to víc, než kdy dříve, protože jim už profesoři nepomohou a budou také bez ochrany profesora Brumbála. Navíc jsou mezi nimi temné síly, které se je snaží rozdělit. Mezitím se svět kouzelníků stane nebezpečným místem pro všechny nepřátele Pána zla.

 

Dlouho obávaná válka se zlem začala, Voldemortovi smrtijedi kontrolují ministerstvo kouzel i Bradavice a terorizují a zatýkají všechny, kdo by se jim chtěli postavit. To nejcennější, co Voldemort chce, ale stále hledají: Harryho Pottera. Vyvolený se stal loveným. Smrtijedi hledají Harryho všude, aby ho podle příkazu Voldemorta přivedli živého. Harryho jedinou nadějí je, že najde viteály dřív, než Voldemort najde jeho. Při pátrání po viteálech objeví starý a téměř zapomenutý příběh - legendu o relikviích smrti. A pokud je legenda pravdivá, mohl by Voldemort získat neomezenou moc a sílu, po které touží.

 

Pátraní po viteálech se stupňuje i v druhé části finále. A nebudeme si nic nalhávat – je se na co těšit. Prozrazovat něco z děje, který je lemován zvraty, smrtí, pronásledováním a bojem, by bylo na škodu. Však se o tom přesvědčíte 14. července sami, kdy závěrečný díl ságy vnikne do kin a ukončí tak celou mánii, na jejímž začátku stála spisovatelka, která si prostě chtěla vydělat na živobytí.

 

Autor: Milan Říský, zdroj časopis Filmstage