František Hurych

František Hurych byl ve své době velmi populární komik, kabaretiér, zpěvák, herec (i v operetě), a konferenciér. Narodil se v roce 1903. Za mlada byl velmi pohledný muž, takže měl mnoho fanynek a tajných ctitelek, kdy se k nim řadila např. i herečka Jarmila Smejkalová (známá např. z filmu "Muži nestárnou" aj.), která v pořadu "Kavárnička dříve narozených" přiznala, že kvůli obdivným pohledům k němu na jevišti dostala dokonce pokutu, Prý se při hraní po jeho boku dostala až do jakéhosi "transu" a zapomněla, že má odejít z jeviště, stále na něho prý zírala jako na obrázek, takže nakonec místo gáže tehdejších 10 Kč prý zaplatila pokutu 20 Kč... Jako další perličku lze přidat fakt, že bratr Jiřího Suchého - Ondřej, měl na základní škole spolužačku jménem Kornélie Hurychová, což byla neteř Franty Hurycha, a která se prý Ondřejovi velmi líbila, možná ji i tajně miloval v rozpuku své puberty, jisté je, že pohlednost a sympatičnost měla rodina Hurychova asi v genech. Kdyby se Franta Hurych narodil do dnešní doby, jistě by byl stejně populární jako např. Miroslav Donutil, a také by po něm zůstalo nepřeberné množství filmových záznamů. Takto se po něm dochovalo pouze jediné filmové vystoupení z roku 1932, kde v komedii "Malostranští mušketýři" vystupoval v roli stepaře, a na vinylové desce ještě například pochodová písnička "Poslušně hlásím...", která zazněla ve filmu "Dobrý voják Švejk". Firma Parlophon s ním ale také kdysi např. natočila na gramodesku dvě písničky z filmu "Obrácení Ferdyše Pištory", za doprovodu německého orchestru kapelníka Otto Dobrindta, s názvy " Svět mám tak rád" a "Píseň vyhynulého drožkáře". A když už jsme u těch písní, tak Frantovou jednou z velmi oblíbených byla píseň " Písnička z mládí" ( https://www.youtube.com/watch?v=b8_jnF4TePY&ab_channel=VariousArtists-Topic ) Divadlo začal dělat Franta Hurych už od studentských let - kabarety, písničky, aktovky, podílel se na několika krátkých filmech. Jako 18letý začínal v roce 1921 svou uměleckou dráhu v kabaretním sdružení Sketch. Ferenc Futurista a Jára Kohout ho posléze angažovali do profesionálního divadla v Praze, do tehdy módního revue, a to jako tenoristu, do budovy, kde dodnes sídlí Hudební divadlo v Karlíně. Účinkoval i u Járy Kohouta na pražském Smíchově a U Nováků. Následně s nimi přešel zpívat do divadla Rokoko (1928), a pak začalo jeho putování s operetou po vlastech českých a moravských. Nejdříve Olomouc, posléze Brno (zde zažil řadu známých šéfů - Otakar Zítek, Oldřich Nový, Marattová, Kosina, Purkrábek a spol.) a pak 11 let (1930 - 1940) Ostrava, opereta Národního divadla moravskoslezského. Zde začal spolupracovat s Frantou Paulem, kdy během 2. světové války s ním odešel zpět do Prahy, do Švandova divadla, a zde po vzoru dvojice V + W, Voskovce a Wericha, začali dělat satiru. A to zejména pro mladé lidi, kteří byli tehdy válečně nasazeni, museli pracovat pro říši, a tato divadelní satira protknutá i písničkami, ostře se vysmívající tehdejšímu nacistickému režimu, se tomuto mladému publiku velmi líbila a povzbuzovala je k víře "že zase bude líp", a válka skončí. I dlouho poté Frantovi děkovali za pomoc v tak nelehké době, jakou 2. světová válka byla. Po válce šel Franta Hurych zpět do Brna (k E. F. Burianovi, poté Kobr, Poláčková, Paul, Ada Šmíd aj.), pak opět Praha, a poté ještě Kladno. A zde došlo k zásadnímu obratu v životě F. Hurycha, neboť v jeho posledním angažmá operetu (která se stala po celý jeho dosavadní život osudovou, ale kterou v té době neměl nově nastolený komunistický režim zrovna v oblibě) zrušili, a tak byl nucen jít jako konferenciér do cirkusu. Ale prý nakonec nelitoval, estrády, kabarety a varieté již znal, takže si je zamiloval. A tak v průběhu 50. a 60. let v nich vystupoval, působil i např. ve Varieté Praga nebo v brněnském varietním Rozmarýnu. Přestože rozdával lidem radost, humor a smích, sám skončil František Hurych velmi smutně. Následkem automobilové nehody utrpěl úraz, kvůli němuž se stáhl do ústraní, a protože to byl veskrze velmi společenský a oblíbený člověk, zřejmě neunesl samotu a nemožnost kreativního projevu, a dobrovolně raději ukončil svůj život v roce 1977 sebevraždou (jeho žena Lily ho nejspíš natolik milovala, že odešla spolu s ním). Zdroj: http://www.semanovice.cz/index.php?page=030&lang=cz&dt=1180&kt=4&psy=0