Iveta Dufková

Iveta Dufková se již v čase základní školní docházky stala členkou Kühnova dětského sboru Praha a poté absolvovala pražskou Státní konzervatoř v oboru klasický zpěv. Dufková již v roce 1985 nastoupila do angažmá pražského Hudebního divadla Karlín a od té doby zde vytvořila řadu stěžejních rolí. Iveta na karlínských divadelních prknech debutovala rolí Hany Glavari z Lehárovy Veselé vdovy, k ní záhy přidala titulní postavu Rose Marie z Frimlovy stejnojmenné operety a doslova zazářila jako Saffi ve Straussově Cikánském baronu, což měli možnost ocenit i zahraniční diváci, neboť se tato velmi vydařená inscenace v režii O. Ševčíka stala velmi žádaným kusem velkého evropského turné. Spolupráce s již jednou zmíněným režisérem O. Ševčíkem byla pro Dufkovou na počátku její umělecké kariéry u divadla velkým přínosem a dnes můžeme jednoznačně shrnout, že se stala v 9o. letech jeho dvorní operetní sólistkou, což s nezměrným úspěchem dokazovala nejenom jemu samotnému, ale také návštěvníkům divadla v zářných výkonech ať již jako Sylva Varescu v Kálmánově Čardášové princezně; coby Annina ze Straussovy Noci v Benátkách; Helena Zarembová z Nedbalovy Polské krve nebo jako kněžna Maria Anna Elisa z Lehárova Paganiniho. Některé ze stěžejních rolí operetního repertoáru se Dufkové během její prozatím krátké kariéry poštěstilo nastudovat vícekrát, což dokazuje například postava Rosalindy ze Straussova Netopýra: ztvárněná na její domovské scéně v Karlíně tak dobře, že ji vynesla užší nominaci na Thálii, a znovu pak na scéně plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, kde mimo jiné okouzlila diváky, kritiky i odbornou veřejnost v titulní roli hraběnky Marici ze stejnojmenné Kálmánnovy operety natolik, že si za ni vysloužila nominaci na Cenu Thálie taktéž. O tom, že Dufková nezpívá zdatně jen operetu, ale skvěle umí podat výkon i na muzikálovém poli svědčí její výkon v roli Emmy Carew ve světově známém muzikálu Jekyll & Hyde. V současnosti lze I. Dufkovou na karlínském divadelním jevišti spatřit opět v postavě Sylvy Varescu z úspěšné Kalmánnovy Čardášové princezny, nejnověji nastudovanou maďarským režisérem Miklósem Gáborem Kerényiem. Přestože už má Iveta na divadle za sebou již celou řadu zářných výkonů, s uměleckou prací zdaleka nekončí, proto lze s jistotou očekávat, že další a možná ještě žárnější výkony na ni a potažmo i na nás v budoucnu čekají. Iveta Dufková získala příležitost zahrát si, popřípadě účinkovat i před filmovou či televizní kamerou. Vyjma několika reklamních spotů či kampaní si oficiální debut Dufková odbyla v dnes již kultovní filmové absurdní crazy komedii s kriminální zápletkou režiséra I. Trajkova Kanárská spojka, kde si zahrála přítelkyni hlavního hrdiny, trojbarevnou dívku. I když se Dufková od té doby čas od času před kamerami znovu objevila, vždy se jednalo většinou o party pěveckého charakteru, jak tomu bylo například v životopisném seriálu o Karlu Hašlerovi natáčeném I. Paukertem pod názvem Pražský písničkář nebo v hudebně zábavném pořadu stejného režiséra nazvaném Silvestrovské sny Jiřiny Bohdalové. Před kamerou stojí Dufková ale též sama za sebe; dokonce již dvakrát při Cenách Thálie a v jednom případě jako host u diváků oblíbené talk show K. Šípa Všechnopárty. Ano, Iveta Dufková se v poslední době stává známou i díky kamerám, ale ačkoliv má na svém kontě již několik účinkování v pořadech či programech nenáročného charakteru na velkou roli s hereckou příležitostí teprve čeká. Vzhledem k Ivetině mladému věku, přirozené kráse i silnému hlasu doufejme, že si na režiséři vzpomenou a nabídnou jí plnohodnotný úkol s komplexním propojením jejího širokovrstvého talentu, v němž by vedle hereckého partu mohla na dostatečném prostoru potvrdit i své kvality pěvecké a taneční, přesně tak, jak nám to už léta dokazuje na poli operetním a muzikálovém. Iveta Dufková zdaleka není jen operetní a muzikálovou divadelní umělkyní, když se čím dál více v poslední době na jevištích domácích i zahraničních profiluje též jako koncertní zpěvačka, ať v recitálech sólových nebo jako host v programech Orchestru Václava Hybše či jiných hudebních těles. Ostatně s již jednou zmíněným Orchestrem V. Hybše natočila Iveta, kromě hostování na jiných výběrech, již tři profilová alba. Na sólové album Zlaté hity operety navázala Dufková titulem S árií mládnout smíš, který byl jejím společným počinem s J. Černým a protože se tato deska setkala s nebývale příznivou odezvou u posluchačů a byla velmi rychle rozebrána, navázala na ni další, tentokráte nazvaná Slavné duety z operety. Obliba I. Dufkové u posluchačů na základě úspěchu výše uvedených desek stoupla o notný kus výš a protože poptávka po jejím hlase na zvukovém záznamu neutuchá lze s jistotou předpovědět, že další desky na sebe doufejme, nenechají dlouho čekat. Ivetino široké interpretační spektrum zahrnující v sobě všechny typy vokálních žánrů sopránového oboru, by si jistě zasloužilo zachovat i pro další generace, aby se mimo jejího operetního repertoáru, kterému doslova pěvecky vládne, mohl na dalších záznamových zařízeních objevit i dostatek árií z oblasti muzikálu, opery i původní písňové tvorby složené jí přímo na míru. Iveta Dufková si svůj první titul a rovnou laureátský přivezla z Komárna z Mezinárodní pěvecké soutěže Franze Lehára r. 1993. Vyjma uvedeného úspěchu je Dufková také nositelkou Zlaté desky za třináctapůl tisíc prodaných nosičů alba Zlaté hity operety a dvakrát se již ocitla v úzké nominaci na Cenu Thálie v kategorii opereta, muzikál a jiný hudebně dramatický žánr. Poprvé se I. Dufková do finálového večera Thálie probojovala v r. 2oo3 svým výkonem v titulní roli Kálmánnovy operety Hraběnka Marica nastudované v Divadle Josefa Kajetána Tyla Plzeň a podruhé tomu bylo o rok později s rolí Rosalindy ze Straussova Netopýra inscenovaného Hudebním divadlem Karlín. Doufejme, že to Ivetě do třetice vyjde! ;-) Herečka, tanečnice a zpěvačka Iveta Dufková se v umělecké branži pohybuje také jako dabérka převážně u animovaných filmů, popřípadě u snímků určených pro dětského a dospívajícího diváka. Iveta Dufková je bývalou manželkou reprezentačního basketbalisty a filmového produkčního Miroslava Glavanakova. Audiografie (pěvecká): 1995 – Dufková Iveta: Zlaté hity operety; 1999 – Černý Josef: S árií mládnout smíš; 2oo3 – Zlaté operety; 2oo7 – Dufková Iveta & Černý Josef: Slavné duety z operety; … Divadlografie (umělecká): 1987 – Franz Lehár: Veselá vdova (Hana Glavari); 199o – Rudolf Friml: Rose Marie (Rose Marie); 1991 – Johann Strauss, ml.: Cikánský baron (Saffi); 1992 – Emmerich Kálmán: Čardášová princezna (Sylva Varecsu); 1993 – Johann Strauss, ml.: Noc v Benátkách (Anina); 1994 – Franz Lehár: Paganini (kněžna Marie Anna Elisa); 1996 – Oskar Nedbal: Polská krev (Helena Zarembová); 1997 – Johann Strauss, ml.: Netopýr (Rosalinda); 2ooo – Fritz Löhner & Ludwig Henzer: Země úsměvů (Liza); 2oo4 – Johann Strauss,ml.: Netopýr (Rosalinda); 2oo5 – Frank Wildhorn & Steve Cuden: Jekyll & Hyde (Emma Carew); 2o11 – Emmerich Kálmán: Čardášová princezna (Sylva Varecsu); … zdroj: Daniel Rubeš - Lexikon osobností české a slovenské republiky