Jan Gogola ml.

Jan Gogola (1971) – manžel Martiny a otec Elišky a Šimona, režisér, dramaturg České televize, pedagog FAMU, publicista. Absolvent fakulty žurnalistiky UK a katedry dokumentární tvorby na FAMU-AMU.
Režisér celovečerního filmu, který nyní dokončuje: „Národ sobě aneb české moře v osmnácti přílivech“ (spoluautor scénáře) a mimo jiné autor těchto filmů a televizních pořadů: Deník babičky Němcové (filmový deník o počasí a společnosti), Nonstop (filosofická groteska o nekonečnosti proudící dálnicí), Odstup a kontakt Dana Trubače (portrét sochaře, manžela, otce, vesničana), Panelák je kamarád - Praha mizerná, Slečna Braník - Praha mizerná, Ave Braník (portréty částí Prahy), Panenka proti zbytku světa (hraný portrét), Svědectví Františka Daniela (tragikomické vyprávění bývalého rómského vězně koncentračních táborů), Veselí pod Moravou (povodňová reportáž jako výzva), Vila Inocent (portrét ženy s absolutní vůlí), šesti částí z cyklu Intolerance: Matiční souvislosti (Matiční ulice a společnost), Komunikační souvislosti (intelektuálové a společnost), Opoziční souvislosti (opoziční smlouva a společnost) Intolerance tolerance? (politická principiálnost a lhostejnost), Výzkumné souvislosti (čísla a sociální souvislosti) a Bezcenné souvislosti (stupně uměleckých vítězů a umělecké souvislosti). Režisér a scénárista sedmi dílů televizního cyklu Archivní eseje, v rámci kterého uváděl tzv. dokumentární filmy seřazené a glosované odborníky i laiky k určitému společenskému tématu.
Dramaturg mimo jiné těchto filmů: A.B.C.D.T.O.P.O.L. (r. Filip Remunda), Bitva o život (r. Vít Janeček, Mirek Janek, Roman Vávra), Bratři Saudkové (r. Petr Kaňka), Domov můj… (r. Martin Mareček), Fester nebo fikce (Robert Ellmann), Hlava státu (r. J. Růžička), Hledači pevného bodu (r. Pavel Koutecký), Hry prachu (r. Martin Mareček), Máme NATO? (r. Vít Janeček), Masakr na Švédských šancích (r. Jana Hádková), Maturita v listopadu (r. Jiří Krejčík), Mise (r. R. Morales), Nic víc než Praha I. a II. (r. Lubor Dohnal), Po stopách wampyrismu (r. Josef Císařovský), Sametová revoluční procházka (r. Janek Růžička), Sibiř – duše v muzeu (r. Martin Ryšavý), Soukromé století (zatím třídílný cyklus, r. J. Šikl), „Tenkrát“, „Tenkrát 2 – Šance pro Slovensko“, „Tenkrát 3 – Husákovo ticho“ (autoři: Robert Sedláček a Radim Procházka), Vzlety a pády I. a II. (r. Věra Chytilová), Zpráva o králi Šumavy (r. Kristina Vlachová). Od ledna roku 2000 do září roku 2002 dramaturg televizního cyklu „Chcete mě?“.
Autor rozhovorů, recenzí, článků a také těchto esejů: „Zásadový chameleón – myšlení Václava Bělohradského“, in Kavárna A.f.f.A, 1997; „Esej bez vlastností aneb akční paralelismus“, in Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti, nakladatelství GaG, 1999; „Smrt dokumentárnímu filmu“, in Hranice ve filmu, NFA 1999; „Jasno v hlavě“ – společně s hokejistou Robertem Reichelem in Cesty víry, nakladatelství GaG, 2000 a v revue Host 6/2000; „Zpravodajské zátiší: kritický odstup a nezávislost autora jako narcistní nihilismus“ – publikováno na kolokviu „Obraz médií a událostí okolo České televize na přelomu tisíciletí v audiovizuálních dílech“, které se uskutečnilo v Praze na FAMU 25. – 27. května 2001.
(autor: Jan Gogola)

Režisér, dramaturg České televize v tvůrčí skupině Anny Beckové, publicista. Absolvent fakulty sociálních věd oboru žurnalistika a FAMU (katedra dokumentární tvorby v tvůrčí dílně Karla Vachka). Jeho tvorba vykazuje kvality mentální nezávislosti, která pomáhá zpracovávat nejrůznější sociologická a filosofická témata (problematizace vnímání společenských či institucionálních ikon, událostí, institucí). Formálně lze jeho tvorbu charakterizovat jako pokus o rizomatické uchopování reality. Autor televizního cyklu Archivní eseje a těchto filmů: Deník babičky Němcové, Nonstop, Odstup a kontakt Dana Trubače, Praha mizerná – Panelák je kamarád, Svědectví Františka Daniela, Veselí pod Moravou, Vila Inocent. Dokumentární prvky se uplatňují i v jeho hraném debutu Ulice (2002, pracovní název Národ sobě).
28. Letní filmová škola

Autor/Zdroj: /