Arnošt Klíma

Arnošt Klíma Narozený 1.3.1916 v Klímkovicích (Rakousko-Uhersko) Zemřel v roce 2000 v Praze (Česká republika) Odborný poradce. Český historik a pedagog. Arnošt Klíma vystudoval obor historie v letech 1945-1948. V letech 1947-1981 přednášel novodobé dějiny na Pedagogické fakultě UK v Praze. V roce 1947 spolupracoval s režisérem Václavem Krškou na jeho filmu ,,Revoluční rok 1948”. Tento film předznamenával etapu historických filmů zabývajících se českými dějinami zvláště v období systémového přelomu – 1848 a 1948. Václav Krška se ocitl v těžkém postavení, když v roce 1947 natočil psychologický film ,,Housle a sen”, které tehdejší filmová kritika podrobila ideologické kritice (přestože film obdržel ,,Čestnou cenu” brazilské filmové asociace novinářů na Filmovém festivalu v Rio De Janeiro). Měnící se vnitropolitická situace se promítala i do československé kinematografie a nechtěl-li filmový režisér zůstat zcela mimo svůj obor musel zvolit kompromis, jak tomu bylo i v případě Václava Kršky. Role odborného poradce – historika spočívala v tom, aby režisérovi poskytl odbornou pomoc v otázce dějinného procesu, kterým česká společnost prošla (resp. dějinní aktéři, zápletky a osobnosti, kteří tehdy zasáhli aktivně do tohoto procesu). Role odborného poradce – historika pro filmového režiséra nebyla v českém hraném filmu již od třicátých let zanedbatelná, jak tomu nasvědčuje kariéra milovníka historických portrétů, jakým byl např. režisér Otakar Vávra. Arnošt Klima v období let 1948-1949 vydal dvě díla, která tvořila základ jeho diplomové práce – Počátky dělnického hnutí v Čechách (1948) a Rok 1848 v Čechách (1949). Základní obraz filmu vycházel z ideového předpokladu, že mezi událostmi v roce 1848 a 1948 je aktuální spojitost – rodící česká podnikatelská vrstva reprezentovaná Karlem Havlíčkem Borovským, historikem Františkem Palackým a skupina revolučních demokratů soustředěná okolo Friče či Sabiny. Jiným rysem mělo být vyjádření spojení dvou společenských vrstev studentů a dělníků ze smíchovské Kartounky při obraně Karlova mostu. Samotný film nesl pouze otisk předchozí Krškovy tvorby, která byla vyjádřena výběrem představitele hlavní role – Vladimíra Ráže, který ztělesňoval J. V. Friče – symboliku nepoddajnosti a dravosti mládí. Určitou roli sehrávaly i jednotlivé záběry kamery – postava Karla Sabiny a odraz jeho siluety – charakterizující budoucí rozdvojení osobnosti jednotlivce, člověk a jeho stín či člověk, který se stane pouze odrazem svého stínu. Odklon od původní tvorby nebyl vůbec náhodný, protože v roce 1951 byl natočen film ,,Mikoláš Aleš”. Ironickou podobu obrazu roku 1848 zachytil český literární historik a spisovatel Vladimír Macura – v románu – Komandant. Hlavní postavou v románu je osobnost J. V. Friče a jeho příběh v průběhu roku 1848. Na malé ploše se Vladimír Macura satirickou formou snažil podat obraz člověka, který není legendou, ale jednotlivcem, který prožívá strach, podléhá panice i euforii. Macurova metoda, kterou můžeme interpretovat jako pozbavení jednotlivce jeho mýtu, má své kladné stránky a přednosti, ale také i slabost – vytváří nové mýty, které lze podrobit analýze na základě jím již zvolených východisek. Vraťme se však osobnosti pana profesora Arnošta Klímy, jehož profesní kariéra měla vzestupnou tendenci – v roce 1948 se stal docentem a v roce 1951 profesorem na UK. Na počátku šedesátých let působil jako hostující profesor na univerzitě v Lipsku. V období liberalizace – 1968-1969 byl na odborné stáži v USA (Madison). V tomto období již došlo v pracích Arnošta Klímy k významu posunu – začal se zabývat sociálními a hospodářskými dějinami rakousko-uherské monarchie na přelomu 17. a 18. století a česko-německými vztahy v přelomovém roce 1848. Jeho studie vycházely ve Velké Británii (Past and Prezent a The English Economic History Review). Na počátku devadesátých let se Arnošt Klíma věnoval přípravě sepisování svých vzpominek. • Filmografie – Revoluční rok (1848). Režie: Václav Krška. Odborný poradce: Arnošt Klíma /historie/ Literatura: Antonín J. Liehm. Ostře sledované filmy. Národní filmový archív: Praha: 2001. Jan Dvořák. Poetický svět Václava Kršky. Československý filmový ústav. Praha: 1989. Dílo: Arnošt Klíma. Češi a Němci v revoluci. 1848-1849. Nebesa, Praha: 1994. Zpracoval: POlYEKRAN