reklama
 

Sławomir Rawicz

Povolání:
Národnost:
Narození:
1.9. 1915, Pinsk, Bělorusko
Úmrtí:
5.4. 2004, Nottingham, Anglie, Velká Británie
Životopis (biografie) / Informace:
Jméno Slavomira Rawicze přichází do povědomí veřejnosti zejména v době, kdy je do kin uveden snímek „The Way Back“ – český název „Útěk ze Sibiře“. Ačkoliv ve filmu byla některá fakta změněna oproti skutečnosti, hlavní poselství snímku zůstává – vypovídá o touze hrstky lidí po svobodě, o jejich bezmezném utrpení a krutých podmínkách, které museli podstoupit, aby dosáhli svého cíle, žel, některým z nich naplnění touhy nebylo dopřáno, neboť během dlouhé a vyčerpávající cesty zahynuli. V 50. letech o tom všem sepsal Slavomir Rawicz knihu „The Long Way“ („Dlouhá cesta“), která oslovila mnoho četenářů na celém světě. Kdo vlastně byl autor knihy a jaký byl jeho skutečný příběh?

MLÁDÍ, STUDIA, VOJENSKÁ SLUŽBA
Slavomir Rawicz byl polský armádní poručík, původem však syn polského statkáře. Narodil se ve Varšavě (některé prameny uvádějí, že v Pinsku) 1. září roku 1915. Po základním vzdělání, kterého se Slavomirovi dostalo v soukromých školách, započal v roce 1932 se studiem architektury a stavebního inženýrství na Wawelbergově a Rotwandově technické škole ve Varšavě. Posléze byl roku 1937 povolán do armády na dvanáctiměsíční službu v pěší výcvikové škole v Brestu Litevském, avšak po uplynutí sedmi měsíců požadovali dobrovolníky na výcvik průzkumníků jezdectva. Slavomir se přihlásil a výcvik absolvoval s úspěchem – získal nejvyšší kadetskou hodnost. Poté v roce 1938 úspěšně složil závěrečné zkoušky a toužil po návratu domů, pomáhat matce spravovat v Pinsku rodinný statek. Bohužel z touhy po poklidném životě mnoho nezbylo – Hitlerova hrozba nad Polskem dostávala stále reálnější podobu a Slavomir Rawicz se musel vrátit do armády v rámci mobilizace. Mnoho času mu nebylo dopřáno strávit ani s milovanou Verou, s níž se oženil v Pinsku 5. července 1939. Sňatek se uskutečnil během 24-hodinové propustky z armády. Manželství bylo ve znamení jen několika málo společně strávených dní. Osud Very zůstává zahalen záhadou, během války se ocitla na seznamu zmizelých osob a nikdy nevyšlo najevo, co se s ní vlastně po zatčení jejího manžela stalo.

ZATČEN A ODSOUZEN
K zatčení Slavomira Rawicze došlo v Pinsku 19. listopadu 1939. Po dlouhých dvanácti měsících strávených ve věznici Lubjanka v Moskvě byl odsouzen k 25 rokům nucených prací v sibiřském gulagu – tábor č. 303. Zde se ocitl během prvního únorového týdne 1941 poté, co dlouhé týdny putoval transport cca pěti tisíc vězňů nejprve v dobytčích vagónech po Transibiřské magistrále a posléze ještě několik týdnů pěšky ledovou sněžnou pustinou směrem k polárnímu kruhu, kde se tábor 303 nacházel. Pochod sám o sobě trval více než měsíc a mnoho vězňů jej nepřežilo.

ÚTĚK
Takřka od samého začátku uvažuje během pobytu v gulagu Rawicz o útěku. Má jen matnou představu, kde se právě nachází, nicméně odhaduje vzdálenost tábora 303 od Jakutska cca 300 až 500 km, ví, že místo hrůzy leží severně od řeky Leny. K realizaci útěku však musí uběhnout určitá doba, během níž bylo třeba promyslet možnou variaci útěku – ten přicházel v úvahu jedině během takové situace, která znemožní pátrání po uprchlících alespoň na nejnutnější dobu. Jako ideální se jeví vánice, v oblasti severního polárního kruhu jev dosti častý. Rawicz si je vědom skutečnosti, že sám uprchnout nemůže, ale musí mít základnu silných a odolných mužů, kteří se nebudou bát riskovat vlastní život a budou schopni přestát tvrdé povětrnostní podmínky.

Slavomir Rawicz se v táboře přihlásil k práci v dílně na výrobu lyží. Tato činnost mu nejen umožňuje větší příděl chleba a dostatečného uschovávání zásob potravin pro útěk, ale v dílně shromažďuje také kůže a další materiál možný pro použití na výrobu teplého oblečení a obutí do sibiřské zimy. Šťastnou náhodou je povolán do soukromého bytu velitele tábora č. 303 – Ušakova, aby zde opravil nefunkční radiopřijímač. Ušakova žena, v jádru dobrá a lidská bytost, sama povzbudí Rawiczovu myšlenku na útěk a i přes velké riziko, kterému se sama vystavuje, k útěku Rawicze a skupiny dalších šesti mužů dopomůže. Během jarního období, kdy však v blízkosti polárního kruhu zuří krutá zima, po důkladné předchozí přípravě, opouští Rawicz a dalších šest jeho přátel prostory tábora, překonávají plot s ostnatým drátem a zuřící vánice milosrdně zametá jejich stopy. Muži netuší, že to nejhorší je ještě čeká…

RAWICZOVI DRUZI
V této chvíli je třeba se alespoň krátce zastavit u jednotlivých členů výpravy sibiřských uprchlíků. Prvním z Rawiczových druhů byl Sigmund Makowski, 37-letý kapitán polského pohraničního vojska a Rawiczův krajan. Třetím polským členem výpravy byl Anton Paluchowicz, jemuž bylo 41 let a před zatčením byl seržantem jezdectva. Dalším členem výpravy byl Jugoslávec Eugéne Zaro, třicetiletý muž, původním povoláním úředník. Do skupiny patřil také 28-letý Litevec Zacharius Marchinkovas, vystudovaný architekt. Přezdívku „Hromotluk“ získal Anastazij Kolemenos, muž z Lotyšska, stejně jako Rawiczův otec byl původně statkářem. Posledním členem výpravy byl Američan, vystudovaný inženýr, který byl povolán do SSSR na výstavbu moskevského metra a roku 1936 zatčen za špionáž. Autor knihy nikdy neznal jeho křestní jméno. Byl to prostě Mr. Smith. Tato postava je tedy skutečná a i její jméno přešlo z knižní do filmové podoby beze změny.

DLOUHÁ CESTA
Název knihy je vskutku příznačný. Sedmero uprchlíků čekala skutečně dlouhá cesta v délce 6.500 kilometrů. Skutečnosti ve filmu odpovídá i to, že se v průběhu průchodu Sibiří připojila k výpravě mladá polská dívka. Ve filmu je její jméno Irena, dle Rawicze se jmenovala Kristina Polanská a byla dcerou polského válečného vysloužilce, který v r. 1939 působil na Ukrajině jako vlastník statku. Rodiče dívky byli brutálně zavražděni a mladá Kristina deportována do kolchozu, odkud se jí podařilo utéci. Po několika hodinách rozmýšlení se muži rozhodli dívku přijmout mezi sebe. Společně s nimi prošla podél největší zásobárny sladké vody na světě – jezera Bajkal. Výprava překročila Transsibiřskou magistrálu, po opuštění území Sovětského svazu vstupují do Mongolska. Rawicz sugestivně líčí chvíle naprostého vyčerpání, hladu, obstarávání si potravy, strachu a naprostého propadu na dno největšího zoufalství, současně však touhu všech účastníků výpravy – být svobodným člověkem. Zatímco sibiřské počasí svíralo poutníky v ledových okovech, po vstupu na území Mongolska a následně pak do pouště Gobi, stává se nepřítelem vyčerpaných sedmi lidských organismů nezměrný sluneční žár a zoufalý nedostatek vody. Na úžeh a naprosté vyčerpání umírá jako první právě Kristina při průchodu pouští Gobi. Smrt mladé dívky, která sama představovala pro skupinu mužů slunce a novou naději, všemi jejími přáteli hluboce otřese. Putují dál a je to seržant Makowski, kdo stejně jako Kristina umírá na úžeh a vyčerpání.

Poušť Gobi opustila výprava bez Kristiny a Makowského. Putují dále, aby dosáhli Tibetu a po překročení Himalájí vstoupili na území Indie. Pohostinnost Tibeťanů a pokora tibetského lidu jim zajistí možnost jídla, pití i dostatek odpočinku. Jejich organismus je však již přestálým utrpením při průchodu pouští vyčerpán a i přes snesitelnější podmínky průchodu Tibetem a Himalájemi vypovídá službu srdce architekta Marchinkovase, jenž umírá ve spánku. Ztráta posledního druha pak přijde takřka před cílem. V Himalájích se zřítí do propasti seržant Paluchowicz. Skupina čtyř zbývajících – Rawicz, Zaro, Kolemenos a „Američan“ Mr. Smith dosáhnou kýženého cíle a vstupují na území Indie. Píše se březen 1942 a za čtveřicí přeživších zůstává 11 měsíců dlouhého pochodu přes území několika států.

RAWICZOVY DALŠÍ OSUDY
Hospitalizací v kalkatské nemocnici, kam internují zbývající členy výpravy vojáci britské armády (nacházíme se na území tehdejší tzv. Britské Indie) kniha končí. O Rawiczových dalších osudech nalezneme již jen stručné informace v dostupných materiálech. Do konce války Slavomir Rawicz působil krátce v Iráku a posléze jako člen polské armády v Palestině. Poté byl doporučen pro výcvik jako pilot polského letectva na území Velké Británie, kam také odchází a po válce se natrvalo usazuje v Sandiacre (část Nottinghamu) v Anglii. Protože jeho první žena byla prohlášena za nezvěstnou, oženil se v roce 1947 podruhé. Jeho druhou chotí se stala Angličanka Marjorie Gregory, roz. Needhamová. Rawicz a Marjorie měli celkem 5 dětí. Rawicz později působil jako technik na katedře architektury Nottinghamské univerzity umění a designu. Po prodělaném infarktu v roce 1975 odešel do předčasného důchodu. Nerezignoval však zcela na veřejný život, čas od času poskytoval rozhovory a účastnil se přednášek na téma svých osudů v gulagu a při následném útěku. Jeho kniha vyšla poprvé roku 1956. Rawiczovi ji pomohl sepsat spisovatel Ronald Downing.

PRAVDA ČI LEŽ?
Pravdivost Rawiczovy knihy bývá v posledních letech zpochybňována. Ačkoliv se „Dlouhá cesta“ stala defacto bestsellerem a byla přeložena do 25ti jazyků, přesto na základě objevení nových materiálů se vyskytují teze, že příběh neodpovídá skutečnosti. Slavomir Rawicz se již k novým poznatkům vyjádřit nemůže. Zemřel ve vysokém věku 5. dubna roku 2004. Pět let po jeho skonu, v květnu 2009, uvedl polský válečný veterán žijící ve Velké Británii – Witold Gliňski – že popisovaný příběh se přihodil jemu, nikoliv Rawiczovi. Avšak i toto tvrzení bylo okamžitě na základě různých doložených faktů zpochybňováno. Skutečná pravda snad někdy vyjde najevo. Nic však nelze změnit na tom, že v sibiřských gulazích zahynulo obrovské množství nevinných za nelidských podmínek, již nikdy nespatřili své rodiny, nenabyli ztracené svobody. Nechť je tedy Rawiczova kniha i přes vyslovené zpochybnění, věnována jejich památce…



Poznámka autorky:
- ZDROJ:
Ke zpracování článku byla využita kniha S. Rawicze „Dlouhá cesta“, naklad. Jota, Brno, 2011. Další fakta doplněna z anglické verze Wikipedia.

- ODCHYLKA V PSANÍ:
Rozporuplné je psaní v ve jméně Slavomir. Zatímco internetové zdroje jej píší s dvojitým w, v samotné knize je uváděno v jednoduché. V článku tedy proto bylo jednoduché v ponecháno.

Autor: Hortensie

Nový publicista: :
Nelíbí se vám tento životopis? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište.


reklama
 
Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 146697
Osobností: 622305
Fotografií: 554695
Plakátů: 263310
Obsahů a biografií: 134519
foto ticket-art gopay

Komerční sdělení

Seznam DVD

Potřebujete si udělat pořádek ve filmech? Tak právě pro Vás je tu tento program.

foto

Filmová škola

Staňte se hercem, herečkou.

foto

Poslední komentáře

Temná legenda (1998)

Temná legenda
Můj názor je ten, že v 90-   tých letech se točily   nejlepší slashery. Temná   legenda není zrovna tím   pravým důkazem, ale i   přesto více >

Autor: 261972 | Hodnocení: 5 / 10

Čtverec (2017)

Realistický obraz současné společnosti

Čtverec
Film na mě působil jako   něco, díky čemu si můžu   uvědomit, jak to vypadá v   dnešní době společnost.   Kontrast vysoce postavených a   žebráků. Úžasný film,   mohu jen doporučit.

Autor: MrBrooks | Hodnocení: 9 / 10

Smrtící včely (2008) [TV film]

Smrtící včely
Celkem průměrný snímek o   zmutovaných včelách, které   likvidují krásu turistické   destinace. Téma je sice   výborné, ovšem efekty nic   moc. více >

Autor: veverka-zrzka | Hodnocení: 5 / 10

Senza buccia (1979)

Senza buccia
Z filmu vyzařuje ta správná   letní pohoda, dovolenkové   nebo prázdninové požitky,   žádné starosti na obzoru.   Dá se žít jen pro tyto   více >

Autor: curil | Hodnocení: 4 / 10

Ztracené město Z (2016)

140 minut nudy...

Ztracené město Z
Neuveritelne dlha minutaz sa   zaobera slavnym cestovatelom   /Percy Fawcett/,o ktorom v   nasich koncinach takmer nikto   nepocul.Prave snaha o více >

Autor: pigal | Hodnocení: 5 / 10

Naposled navštívené:Přesunout nabok | Vymazat historii
Sławomir Rawicz

Rawicz Sławomir

Naposled navštívené:
Sławomir Rawicz

Rawicz Sławomir

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
apple android wp bb
iPhone
iPhone
 
App Store hodnocení:
hod
Android
Android
 
Google Play hodnocení:
hod
Windows Phone
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
hod
BlackBerry
BlackBerry
 
BB world hodnocení:
hod
fb

Copyright © 2003-2017, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.04/0.011