Dana Vávrová

Není snad dětského ani dospělého diváka, kdo by neznal křehkou vílu Leontýnku z filmové pohádky Ať žijí duchové. V roli dcerušky pan rytíře Brtníka z Brtníku se zde poprvé představila Dana Vávrová. Život této krásné a talentované ženy by mohl být sám o sobě pohádkou, bohužel však s moc smutným koncem.

Dana Vávrová se narodila v Praze dne 9. srpna roku 1967. Vyrůstala společně se starší sestrou Hanou (nar. 1963), pozdější rozhlasovou a televizní moderátorkou a manželkou herce Karla Heřmánka. Umělecké nadání obě sestry podědily po svých rodičích. Tatínek hrál na cimbál, maminka tančila a zpívala. Obě sestry prožívaly idylické dětství. O něco dynamičtější Dana se v roce 1976 zúčastnila konkurzu na roli Leontýnky do připravovaného filmu AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ. Úspěšně prošla všemi koly a stala se tak idolem dětských diváků v roli smutné víly, která čeká, až jí její Jeník podá kopretinu a vysvobodí ji ze zakletí.

Hudební „duchařská“ komedie dosáhla velkého úspěchu. Talentovaná Dana Vávrová začala být vyhledávaná filmaři do dalších dětských projektů. Stala se např. Červenou Karkulkou v seriálu ARABELA, objevila se ve filmu JAK SE TOČÍ ROZMARÝNY, malou roli měla i ve filmové komedii KULOVÝ BLESK. Nadané děvčátko získalo hned dvakrát cenu dětského diváka Zlatý dudek. Poprvé za již zmíněný film Ať žijí duchové, podruhé za roli školačky Dany v ekologickém snímku BRONTOSAURUS.

Ve svých třinácti letech natáčí poprvé v Německu. Hraje zde roli dívky Janiny Dawidowicz v televizním seriálu vypovídajícím o osudech židovské rodiny. Seriál se jmenuje KOUSEK NEBE. Dana zde opět dokazuje obrovský herecký talent a přirozenou procítěnost své role. Současně se zde také poprvé setkává s kameramanem a pozdějším režisérem Josefem Vilsmaierem, který se za šest let stává jejím životním partnerem. Mezitím Dana Vávrová nastupuje na pražskou konzervatoř, ale nedokončí ji. V roce 1984 hraje v seriálu BAMBINOT o stroji na výrobu dětí. Nedlouho poté odchází do Německa, kde svůj život spojuje s téměř o třicet let starším Josefem Vilsmaierem.

Z manželství vzešly tři dcery – Janina (nar. 1986), Theresa (nar. 1989) a Josefina (nar. 1992). Soukromé štěstí se doplňovalo s pracovními úspěchy. Velký ohlas zaznamenal film STALINGRAD z roku 1992, který J. Vilsmaier natočil a Dana zde vytvořila jednu z hlavních rolí.

Po manželově vzoru se v 90. letech pokouší Dana Vávrová o vlastní režii. Ještě pod jménem svého manžela natáčí dokument o rakouském hudebníkovi Hubertu von Goisernovi (WIA DIE ZEIGHT VERGEHT, 1995 – český název JAK ČAS BĚŽÍ), poté přechází již na samostatné režírování. Velký úspěch zaznamenala rodinná komedie s názvem HURÁ NA MEDVĚDA (2000).

I po svém přesídlení do Německa průběžně čas od času natáčí Dana Vávrová ve své rodné vlasti. V roce 1996 se objevuje v televizním cyklu OSUDY HVĚZD, na němž spolupracuje s režisérem Vladimírem Drhou. Díl věnovaný Daně Vávrové nese podnázev Z HVĚZDY HVĚZDOU. Pod Drhovým režijním vedením se setkává se českými diváky v roce 2000 ve filmu POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA, jehož ozdobou je krásná Danina tvář s retro účesem ve stylu 40. let. Není též bez zajímavosti, že v roce 1996 a 1998 byla Dana Vávrová oficiálním hostem MFF v Karlových Varech. Zde uvedla film s názvem HLAD – TOUHA PO LÁSCE, jež vypovídal o mladé ženě trpící bulimií.

V roce 2006 pracuje Dana Vávrová na filmu POSLEDNÍ VLAK. Vzniká film věnovaný závažné tématice holocaustu. Precizně založená paní Dana pečlivě schraňovala informace o hrůzách druhé světové války, je otřesena faktem, že někteří lidé stále holocaust popírají. Na milou paní režisérku s láskou a úctou vzpomíná Nina Divíšková, která v tomto snímku hrála spolu s dalšími českými herci (Stanislav Zindulka, Michal Pavlata a další). Tématika 2. světové války se objevuje rovněž v dalším filmu, který natočil manžel Dany Vávrové Joseph Vilsmaier. Jde o televizní film z roku 2008, jež vznikl podle skutečné události, s názvem ZKÁZA LODI GUSTLOFF. Dana Vávrová zde opět hraje jednu z hlavních rolí. Zdá se, že musí být vše v naprostém pořádku. Je úspěšnou herečkou, režisérkou, má tři krásné dcery a milujícího manžela. V pozadí však stojí nelítostný osud…

V pátek 6. února roku 2009 přichází do Česka tragická zpráva. Dana Vávrová, kouzelná Leontýnka, podlehla zákeřné nemoci. Navždy opustila tento svět o den dříve po utajeném boji s rakovinou. Poslední chvíle svého života strávila se svými nejbližšími doma v Mnichově a v kruhu rodinném také odešla. Neodešla však ze srdcí těch, kteří ji milovali. Žije dál ve svých dcerách, které jakoby mamince z oka vypadly. Kromě rodiny nezapomínají ani milovníci českého filmu Ať žijí duchové, kteří si navždy uchovají v srdci vzpomínku na krásnou a něžnou vílu Leontýnku.


Zpracováno s využitím životopisných článků o Daně Vávrové, otištěných v denících Blesk, Aha a Šíp ve dnech 7. a 8. února 2009.

Autor: Petra Cejpková