Legendární bluesový hudebník, kytarista, hráč na foukací harmoniku a skladatel
Petr Kalandra se narodil 10. března 1950 tedy krátce před popravou svého strýce Záviše Kalandry) v Praze. Petrův otec, Jaroslav Kalandra, byl lékař - mikrobiolog a maminka Eliška pracovala jako zdravotní sestra.
Hudební a výtvarný talent získal Petr tak říkajíc "do vínku" - jen namísto tří pohádkových sudiček stály u jeho kolébky tři tetičky, z nichž jedna učila hudbu, druhá výtvarnou výchovu a třetí tanec. Dobrý klavírista byl i jeho otec. K desátým narozeninám dostal malý Péťa akustickou kytaru, na kterou se učil sám, stejně jako na foukací harmoniku a s úspěchem vystupoval i v televizním pořadu "Hledáme písničku pro děti". O poznání menší úspěchy slavil zasněný a duchem věčně nepřítomný Petr ve škole. S výjimkou kreslení, hudební výchovy a tělocviku se jeho vysvědčení hemžila čtyřkami,ale naštěstí si jej včas všiml tehdejší učitel Miloslav Šimek.
Právě díky jemu si Petr zahrál v "Besídce zvláštní školy". Jako patnáctiletý už Petr hrál s bigbítovou skupinou Karkulka a později pak spolu s Jaroslavem Hutkou vystupoval na Karlově mostě. Po skončení základní školy se Petr začal učit na zedníka, ale byl to rok tak beznadějného trápení, že se nad ním otec raději ustrnul a vzal ho s sebou do Tunisu, kde v té době pracoval. Oficiální důvod se našel celkem snadno - bylo jím Petrovo astma, kterým trpěl už odmala. Tak začalo Petrovo putování hudebním světem. V Tunisu studoval konzervatoř a později pracoval pro americké mírové sbory. Od jejich vojáků dostal pozvání do USA. Tam jezdil s kytarou a kartáčkem na zuby stopem, nasával atmosféru hippies,živil se jako řidič náklaďáku a zpíval po klubech.
Zůstat za mořem ale nechtěl. Po návratu založili se Zuzanou Michnovou a Oskarem Petrem skupinu Marsyas, hrál i s Vladimírem Mertou či Vladimírem Mišíkem. Petr Kalandra se stal pro generaci dospívající v sedmdesátých a osmdesátých letech symbolem - dlouhé rovné vlasy mu dosahovaly na zádech téměř konce džínové bundy, intenzívně koncertoval a pětadvacet vystoupení do měsíce nebylo výjimkou. Marsyas po sobě zanechal tři výjimečná alba: to první vyšlo v roce 1978, druhé o tři léta později a třetí v roce 1983. To už byl Petr Kalandra otcem dvou dcer - Karolíny (1977) a Kristiny (1981) a široce vyhledávaným muzikantem.
V roce 1984 opustil Marsyas a vystupoval s Janem Spáleným a Františkem Havlíčkem v triu ASPM. Od roku 1991 hrál se skupinou Blues Session, ale to už se začínaly kupit problémy: Petrovo těžké astma se více než špatně snášelo s jeho silným kouřením a velmi vřelým přístupem k alkoholu. Ten mu stále častěji nahrazoval jídlo, což pochopitelně způsobovalo i další komplikace... Osudovou ranou pro Petra Kalandru byla v roce 1989 otcova smrt. Sám měl čím dál větší zdravotní potíže, k tomu se přidalo zklamání z polistopadového vývoje, odchod od ASPM a rozpad manželství.
V létě 1994 se přímo na pražském koncertě Boba Dylana dostavilo první varování osudu: Petr zkolaboval a musel byl hospitalizován v nemocnici. Sotva se mu ale ulevilo, zmizel zase do nahrávacího studia. A bohémský život pokračoval ve stejném rytmu... Ne však nadlouho. Dne 7. července 1995 ho s polámanými žebry přivezli do pražské Vojenské nemocnice. Upadl do bezvědomí, postupně mu vypovídaly službu všechny orgány a 7. září na zdejší jednotce intenzivní péče zemřel. Zbyla po něm spousta krásných písniček a smutná vzpomínka na jednoho z posledních českých hippíků. "Hodný, obětavý, štědrý a silný," shodli se o Kalandrovi jeho přátelé v televizním dokumentu s názvem "Dobrá víla Kalandra".
Autor: green-tea .
